Je to v suchu. Po úspěšné sezoně čeká brněnské lodě zimní spánek

Sedmička zjišťovala, co se děje s loděmi, jakmile je naviják vytáhne z přehrady na souš loděnice.

V den, kdy měli dělníci vytáhnout poslední loď z Brněnské přehrady, byla v okolí přístaviště a suchých doků ponurá atmosféra.

Nad hladinou se ve středu 26. října převaloval mlžný opar a i pohled k molu vzbuzoval nostalgii. Na vodě už se totiž pohupovala poslední ukotvená loď, Dallas. Muži v zašpiněných montérkách přivazovali plavidlo na řetězy a dorozumívali se jen strohými větami.

Poslední letošní cesta

„Utáhni to, podrž, tahej!“ slyšel ze břehu vedoucí lodní dopravy Martin Ecler. Spolu s ostatními pozoroval podívanou, která předznamenávala poslední letošní pouť plavidla, možná poslední vůbec, na břeh i pod střechu, kde Dallas spolu s dalšími loděmi šestičlenné flotily přezimuje.

Podzimní náladu narušuje pouze kovový hluk z budovy, jež připomíná zkamenělou loď. Místo, kde parníky od začátku října do konce dubna parkují, a kam se Sedmička vypravila na výzvědy. Aby zjistila, jaké to je, když jsou kapitáni lodní flotily na suchu.

Vzhůru do podpalubí

„Prvně se musí vytáhnout baterie, které uskladníme na zimní nabíjení,“ popisuje Ecler počátek pravidelné zimní procedury a otevírá těžká železná vrata. Vchází jimi do potemnělé místnosti, kde je naprosté ticho. Na paletách tam stojí černé „nádoby“. Jsou to lodní akumulátory a připomínají autobaterie, jen mnohokrát zvětšené.

„Nemůžeme je uskladnit jen tak. Akumulátory jsou zapojené na zimním udržovacím nabíjení až do jara, kdy je lodníci vrátí zpátky do parníků,“ vysvětluje šéf lodní „vozovny“. Každou loď musí zaměstnanci suchého doku odvodnit. Začínají tou nejméně oblíbenou činností. A sice vyprázdněním fekálních nádrží.
Čtyři pracovníci údržby se ale nehádají, kdo se o obsah toalet postará. Berou jednu loď po druhé a všichni dělají všechno. Je vidět, že je to dobře sehraný tým.

Podzimní úklid

Jakmile je odvodnění hotové, přichází na řadu úklid. Od kapitánského můstku až po podpalubí, kam vedou úzké průduchy. Údržbáři kontrolují záchranná kola a vesty, vyměňují žárovky, nebo testují řízení velína.

Hlavně se však natírá. Přes zimu tak spotřebují lodníci desítky kýblů syntetických barev. „Důkladnou údržbou projdou i nové lodě. Je to vlastně jako s barákem. Když se o něj nestaráte, začne chátrat,“ hodnotí svou práci Josef Chládek, který se k lodím na přehradě dostal přes konzervatoř, kde studoval hru na housle a kytaru. Virtuos se ale rodí jednou za sto let, a tak našel svou úlohu v „tělese“ složeném z dělníků.

Kapitán v montérkách

Uniformu mění za montérky také muži z kapitánských můstků. I když si většinou vybírají dovolenou, protože se v letní sezoně plaví po přehradě. „Čerpání dovolené v létě je u kapitánů omezené. Ale vždycky se dá na termínu domluvit,“ říká šéf lodníků Ecler.

S některými kapitány se nicméně poté, co jim vytáhnou lodě z vody, musí rozloučit. „Ale jen na zimu. Jsou totiž tací, kteří kormidlo mění v zimních měsících za řízení tramvaje nebo autobusu,“ upřesňuje Ecler.

Sednout si do kabiny tramvaje nehodlá třeba kapitán Petr Tuček z lodi Dallas, která brázdí vody Brněnské přehrady už pětatřicet let. Kromě toho, že si v zimních měsících vybere veškeré volno, urputně připravuje „svou“ loď na další sezonu. A vůbec mu nevadí, že má oproti většině lidí obrácený kalendář.

„Vadilo by mi, kdybych se v létě válel někde na pláži u moře. To není nic pro mě. Vlastně je to stejné, jako by si kombajnér vzal volno ve chvíli, kdy vrcholí žně,“ glosuje Tuček své zaměstnání a plánuje, že se v nadcházejících týdnech podívá do Tater, kde si dostatečně odpočine. Kormidlovat desítky let starý Dallas totiž není žádná legrace. „Je to kumšt. Má nízký ponor, vysokou nástavbu a malý výkon. Když zafouká silný vítr, úplně to s lodí zamává,“ tvrdí Tuček.

Dobrá sezona

Zatímco se lodníci, kapitáni i šéf lodní dopravy připravují na nadcházející jaro, mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Škrancová uplynulou sezonu teprve bilancuje.

Ze součtu prodaných lodních lístků totiž vyplývá, že o plavbu po Brněnské přehradě měli cestující zájem. Alespoň v porovnání s rokem předešlým. Letos výletní lodě přepravily na čtvrt milionu lidí.

„Loni to bylo zhruba o čtyřicet tisíc pasažérů méně,“ vypočítává Škrancová ze statistik. Podle vedení městské firmy byla letošní plavební sezona úspěšná nejen z pohledu počtu naloděných cestujících, ale i kvůli novinkám v lodní dopravě.

Nové lodě lákaly lidi

Ke svezení po Brněnské přehradě letos návštěvníky lákaly především dvě nové lodě, které vedení města pokřtilo šampaňským v květnu. Jména dostaly po partnerských městech města Brna, Vídeň a Utrecht, a dohromady stály pětatřicet milionů korun.

Změnou k lepšímu prošlo také přístaviště v brněnské Bystrci. Na břehu postavili zedníci novou moderní výpravnu, která slouží jako zázemí pro posádku, pokladna a také jako restaurace s venkovním posezením.

Veveří končí, Dallas možná

Flotilu navíc v nadcházející plavební sezoně, která začne v květnu 2012, měly rozšířit další dvě nová elektrická plavidla. Obdivovat je mohou návštěvníci přehrady dokonce už na sklonku letošního roku, kdy se chystá převoz lodí do Brna. „Jmenovat se budou podle dalších partnerských měst, s nimiž ještě jednáme,“ upřesňuje Škrancová s tím, že na vodu se naopak nevrátí parník Veveří, který se po přehradě plavil více než padesát let. Podle všeho loď koupí soukromý zájemce. Jakým směrem ale z Brna zamíří, není jasné.

Dallas jako muzeum?

Nejisté je také spuštění lodi Dallas. Parníku, jenž opouštěl vodní dílo jako poslední. Ve hře jsou totiž dvě varianty jeho osudu. První do úvahy připadá oprava nebo kompletní rekonstrukce. „Pokud by však oprava Dallasu měla být příliš drahá, mohla by loď sloužit na břehu přehrady jako muzeum lodní dopravy,“ říká Škrancová.

Sbohem, přehrado

V pětašedesátileté historii lodní dopravy brázdilo Brněnskou přehradu čtrnáct lodí.
Na hladinu se dosud nevrátilo osm z nich, devátou to čeká letos.
Loď Brno I. zahájila spolu s lodí Morava plavební sezonu na přehradě už v roce 1946, obě lodi skončily v 60. letech minulého století na Vranovské přehradě.
Osud lodi Svratka není známý, ještě v roce 1955 plula jako služební člun.
Loď Veveří I. koupil v roce 1955 podnik Pramen.
Loď Pionýr brázdila hladinu díla 58 let, před třemi lety ji koupili úředníci městské části Brno-jih.
Loď Mír odstavili v roce 1992, o čtrnáct let později ji sešrotovali.
Ještě loni vozila cestující po přehradě loď Praha, poté si ji koupilo vedení Campu Bítov.
Plavidlo Bratislava slouží od loňska jako restaurace sportovního klubu v Komíně.
Po letošní zimě se do vod přehrady nevrátí ani loď Veveří, za jejímž kormidlem se střídali kapitáni padesát let.