Je třeba, aby se facility stalo módou

„Pořád jsme ještě v České republice na okraji pozornosti,“ říká ing. Ondřej Štrup, guru českého facility managementu, již zasloužilý předseda české pobočky mezinárodní asociace IFMA a dosud čerstvý viceprezident celoevropské organizace EURO FM.

Člověk, který intenzivně šíří osvětu facility managementu, majitel poradenské společnosti Hein Consultant, provozovatel certifikovaného školení v rámci FM Institutu… „Když se stane facility management módou, hned se o oboru začne psát a budeme mít vyhráno,“ tvrdí.

Nedávno jste byl zvolen do vedení EURO FM - evropské organizace facility managementu. Jak se tam angažujete?

Když jsme začínali s facility managementem (dále jen FM) někdy v letech 1996-97, dostal jsem doporučení na IFMA - mezinárodní asociaci facility manažerů, jež má sídlo v Houstonu. Tato asociace sdružuje osobnosti FM. Založili jsme českou pobočku, vedl jsem ji určitou dobu, teď ji vedu znovu. Má tu už tradici. Vloni přišel bývalý předseda EURO FM Wayne Tantrum z Velké Británie a dostal jsem nabídku na pozici místopředsedy EURO FM. Ta dnes reprezentuje 101 organizací a 35 000 členů. Abych vysvětlil rozdíl - EURO FM nejdříve sdružovala univerzity a postupně přibírala národní FM asociace a významné FM poskytovatele. I dnes EURO FM sdružuje organizace a ne certifikované osoby.

V určité situaci se americká IFMA s EURO FM dohodla, že evropské národní pobočky, jichž je v současnosti deset, budou přijaty mezi členy EURO FM. Ta je rozdělena do čtyř sekcí - vzdělávací, výzkumné, síťové, která propojuje lidi navzájem, a korporátní, která pečuje o členy. Moje úkoly spočívají v tom, že budu zodpovědný za organizování členských schůzí, což je setkání jednoho sta lidí. Dále budu společně s předsedou asociace hledat cesty, jak prezentovat FM v evropském parlamentu, aby se nám ho podařilo dostat do zákonů EU. A jedním velkým úkolem je komunikace, tedy zřízení webových stránek a kooperace IFMA s EURO FM, a totéž koordinovat pro střední a východní Evropu.

Jak a za co lobbujete v Bruselu?

V rámci IFMA jsem členem celosvětové komise Government Affairs Committee. Ta sdružuje zástupce IFMA, kteří se zabývají problematikou, jak prosadit FM ve vládních strukturách. Předseda této komise vyjednal setkání v Bruselu, a to s předsedkyní, která připravuje interní tendry - veřejné zakázky. Dostal jsem se ke slovu a vysvětlil jí, že zákony o veřejných zakázkách, jak jsou nyní nastaveny, nejsou pro FM vyhovující. Přednesl jsem jí několik argumentů. Souhlasila s naším názorem a slíbila, že se tomu bude věnovat. Je to námět pro spolupráci.

Jaké námitky jste sdělil na zákon o veřejných zakázkách, který právě vstupuje v platnost?

Za prvé v něm chybí povinnost klienta jasně specifikovat kvalitu. Neboť v okamžiku, kdy musím jasně specifikovat kvalitu a přesně bude specifikován postih za nekvalitu, nikdy žádný nabízející nenastaví takové ceny, které nyní nabízí. To by byl krok k jeho vlastní likvidaci. Kdyby se tam taková formulace dosadila, nebylo by už zapotřebí všech protikorupčních opatření, jež všichni proklamují. Stačilo by toto. Zodpovědnost za kvalitu tam totiž není pod sankcí a pod pokutou s tím, že je nezbytné ji dodržovat. Zákon nyní říká, že služba má být odvedena kvalitně. Ale již tam chybí, že bude nastaveno konkrétní KPI (klíčový výkonnostní hodnotitel), případně CPI (kritický hodnotitel), že bude následovat penalizace za neplnění.

Za další zákon předepisuje, že smlouvu připraví vyhlašovatel. Ale v praxi to dost často vypadá tak, že firmy si nechávají připravovat podklady od poskytovatele. Když podmínky připravuje kvalifikovaný konzultant, tak je to o. k. Ale připravuje-li sám poskytovatel podmínky, tak je to absurdní.

Třetí věcí, která v zákoně chybí, je následující - uvedu to na příkladu: Když budu připravovat výběrové řízení na dodávání nápojů, mohu hned druhý den dodávat zcela jiné nápoje, v tom nevidím žádný problém. Ale když řeknu, že druhý den bude klienta obsluhovat zcela jiný poskytovatel, tak to má podstatně větší dopad, než se může zdát. Nový poskytovatel nemůže mít okamžitě plný výkon, protože se musí nejdříve naučit službu vykonávat, aby odváděl práci zcela perfektně. Ptám se, kde je zohlednění těchto změn v zákoně o veřejných zakázkách?

Kdyby někdo učinil výpočet o ztracené či snížené výkonnosti, a pokud by nebyla o jednu pětinu tohoto nákladu levnější, tak se o tom nebavme. Ale přijde-li dnes někdo s tím, že je o korunu levnější, tak je firma povinna jeho nabídku převzít. A přitom společnost může být velmi nekvalitní, jen se podbízí cenou. A objednateli služby se ztrácí výkonnost, protože v podstatě nefunguje servis, který se změnil. My si neuvědomujeme, že facility ovlivňuje velké množství lidí.

Ale takové změny nelze dělat na české úrovni, nýbrž výhradně na evropské. Byl jsem v tomto směru vyslechnut, nevím, zda vyslyšen. To by se muselo měnit v zákoně EU a pak teprve by tyto podmínky prošly do českého znění. Kdybychom s tímhle vystoupili na českém poli, tak by dnes stejně nikdo nenaslouchal…

Dnes se všichni předhánějí s oznámením, že jejich budova bude usilovat o certifikaci LEED, BREAM, DGNB či SBToolCZ. To přece taky souvisí s FM, že?

Právě zmíněné certifikace (v uvedeném pořadí jde o systém americký, britský, německý a český) napomáhají plnění fungování facility managementu od začátku. Budovy musejí mít technické a další parametry, které když jsou dodrženy, mohou získat certifikaci. Úzce to spolu souvisí. Je to důležité, ale udělala se z toho velká móda. Proto taky říkám, že by facility nejvíce pomohlo, kdyby se celé odvětví stalo módní záležitostí. Všichni dnes operují energetickou úsporností, téměř nulovou spotřebou, zelenými budovami - ale to je vlastně jen část facility managementu. Jenže zatím to nikdo takhle nevnímá.

Zaujímá k tomu EURO FM nějaké stanovisko?

V rámci EURO FM připravujeme Agendu 2020 a jedním z prvků této sekce je interoperabilita. Má rozkrýt, co je součástí životního cyklu budovy. Ten přece probíhá od úmyslu objekt postavit až po jeho faktické zbourání. Kdo se tohoto procesu účastní? Investor, developer, projektant, stavební firma, pochopitelně klient, facility manažer. Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj identifikovala, že „projektanti, developeři, dodavatelé, regulátoři a finančníci jsou největší překážkou udržitelného rozvoje“.

Když rozebírali energetiku, tak údajně největší brzdou rozvoje energetiky jsou investoři, developeři, projektanti, stavaři. Chtějí postavit co nejefektnější budovu, aby ušetřili maximum v době stavby. Neuvědomují si, že v době provozu se spotřebuje šestkrát až sedmkrát více než se proinvestuje. Jedním ze zásadních úkolů dnešního facility manažera je, aby se dostal hned do začátku stavebního procesu.

Tohle jsem od vás slyšela už někdy před 12 lety…

Před deseti lety byla doba, kdy všichni všechno chtěli outsourcovat. Jak je tomu dnes?

Ano, to byla doba - osobně ji nazývám obdobím megaoutsourcingu. U nás je zakořeněn názor a přesvědčení, že outsourcing znamená úsporu… Uvedu příklad: Od té doby, co se odehrál útok na mrakodrapy v New Yorku, všechny americké společnosti začaly svoje bezpečnostní služby insourcovat. Začaly se bát. Outsourcing určitě ano, použít na něj firmy, které pracují optimálně, precizně - jenže ony chtějí taky vydělat. Mohou být efektivnější než vlastní služby, ale stejně mají ve svých kalkulacích rezervu pro svoji marži. Při správném výběru dělají práci kvalitně, profesionálněji. V součtu ji mohou udělat za stejné peníze jako vlastní člověk, protože do interních kalkulací třeba nezapočítáme mzdu a tak dále. Je třeba umět spočítat interní náklad - komplexně se vším všudy - a pak ho lze porovnávat s externí službou.

Kde se v České republice pozice facility manažera vyučuje?

Co se vzdělávání týče, tak historicky probíhá na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde došlo ke změnám na pozici vedoucího katedry. Paní děkanka trochu potlačila FM, ale výuka pořád probíhá. Velkou podporu má FM na Moravské vysoké škole v Olomouci u pana Tesaříka a stavební fakulta ČVUT má hned dva vzdělávací předměty - jeden je přímo facility management na katedře ekonomie. Jelikož se další předmět nemůže jmenovat stejně, nazývá se ten druhý provoz a správa budov, a to pro bakalářské i magisterské studium. V jednom školním roce se zde věnuje oboru kolem 70 studentů na obou stupních.

A to není vše. Objevila se první VOŠ v Chotěboři, která zažádala o akreditaci oboru facility management. Obdobnou aktivitu připravuje další vyšší odborná škola na Moravě a chtěla by generovat absolventy s titulem DiS. Ale co je nejzajímavější: v Pardubicích by chtěli zavést FM výuku do soukromé střední školy. A to je správná cesta - zařadit obor FM už do středoškolské výuky! Nyní se začíná zakládat vzdělávání na úrovni a hrozně jim držím palce, aby to dokázali. Pro obor to bude velký přínos.