Kontaminace životního prostředí plasty se stává stále větším problémem. V současnosti se pozornost odborné i laické veřejnosti soustřeďuje zejména na tzv. mikroplasty (kousky velké 100 nanometrů až 5 milimetrů). Ty znečišťují oceány a pronikají do těl organismů, kteří v nich žijí – čímž vstupují do potravního řetězce, na jehož vrcholku se nacházíme my lidé.
Ryby, korýši, apod. však rozhodně nepředstavují jediný zdroj mikroplastů. Těch je mnohem víc a většinu z nich konzumují i jedinci, kteří plodům moře nikterak neholdují.
Ukázkovým příkladem může být mořská sůl. Odborníci odhadují, že jeden kilogram obsahuje více než 600 mikroplastů. Takže pokud denně na přípravu jídel spotřebujete 5 gramů soli (maximální doporučené množství), do vašeho těla se dostanou minimálně 3 mikroplasty. Slovo „minimálně“ je v tomto případě opravdu na místě, protože výše uvedený údaj rozhodně není nadhodnocený – spíš přesně naopak.
A aby špatných zpráv nebylo málo, mikroplasty už byly nalezeny rovněž v kuřecích žaludcích, medu a dokonce i pivu. Nejvýznamějším zdrojem je ovšem balená voda – v jednorázových lahvích bylo detekováno 2 až 44 kousků na litr, zatímco v těch vratných 28 až 241 kousků na litr.
Nyní je zapotřebí najít odpověď na otázku, zda (popřípadě jak moc) mohou mikroplasty škodit našemu zdraví. Světová zdravotnická organizace proto před cca třemi měsíci zahájila rozsáhlou srovnávací studii, která by do této oblasti měla vnést větší jasno.
Vědci se samozřejmě zajímají nejen o koncentraci mikroplastů v různých poživatinách, ale i o jejich složení. Je totiž možné, že v některých se nacházejí toxické látky. Teoreticky lze přemýšlet i o tom, že ty úplně nejmenší kousky by mohly pronikat do oběhové soustavy a někde se následně hromadit.
