Konec slonů v Ústí? Zoo chybí peníze | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Konec slonů v Ústí? Zoo chybí peníze

Chov slonů je v ohrožení. Ústí tak možná přijde o jedno z největších lákadel.

V parku si hrají dva jezevčíci. Starší paní sem vede na vodítku kočku a zamilovaný pár se prohání s fretkou. Kousek od nich se těžkým krokem procházejí sloni a… Sloni? Ústečané vědí, že takový obraz není nemožný. Indičtí sloni pomalu patří k Ústí jako Větruše nebo Střekov.
Čtyřtunové krasavice Kala a Delhi mají rády procházky po zoo i za jejími branami, třeba na louce u sídliště. Už brzy je tu ale možná lidé přestanou vídat. Budoucnost chovu těchto nejtěžších Ústečanů je nejistá. „Chybí peníze. A od toho se odvíjí všechno ostatní,“ shrnuje ředitel ústecké zoologické zahrady Václav Poživil.

Mládě nesmí zůstat

Stavbu asijského pavilonu, který by doplnil nároky Evropského záchovného programu pro chov slonů, zařízení dlouho odkládá. Bez něj nebo náhradního řešení Kala a Delhi dožijí v krásném a moderním domě, vhodném pro dvě sloní dámy, ale nepostačujícím pro rodinu. A další chobotnatci už zřejmě v Ústí nebudou.
„Delhi je měsíc po inseminaci. Jenže i kdybychom se dočkali mláděte, nezůstane nám,“ tvrdí chovatel Petr Kiebel.
Původní rozpočet na stavbu se pohyboval kolem osmdesáti milionů. Lidé z ústecké zoo se snaží hledat levnější způsob. Částku by dokázali snížit na třicet milionů. Petr Kiebel vypracoval studii, se kterou dokonce obcházel politické mítinky. Lobboval za svá zvířata.
„Zatím jediný, kdo se zajímal, byl politik Jakub Zavoral. Přišel se podívat, chtěl vědět podrobnosti, a jeho rodina navíc věnovala slonům dost peněz,“ dodává Petr Kiebel.
Jak pro Ústečany, tak pro návštěvníky města je výlet do zoo jedním z nejsilnějších dojmů. To vše se možná brzy změní. Někdejší chovatelské špičce hrozí, že se stane útulkem sloního stáří. V lepším případě.

Pětadvacet let patří k ústecké zoo sloni. Po zanikajícím chovu nosorožců hrozí Ústí i ztráta této atrakce.

Ústecký chov slonů byl před deseti lety slavný a perspektivní. S příslibem podpory města se s ním zoologická zahrada zapojila v roce 2000 do Evropského záchovného programu.
„Jednou z podmínek je chovat slony v rodinné skupině. Roku 2004 vznikl nový pavilon pro samice a zoo ještě téhož roku jako druhá na světě dokázala, že umělá inseminace slonice může být úspěšná,“ líčí ředitel zoo Václav Poživil.
K tomu, aby ústečtí sloni zůstali součástí záchovného programu, je ale nutná úprava současného zařízení a dům pro samce. Podmínky chovu druhu, z něhož zbylo ve volné přírodě jen asi třicet tisíc jedinců, jsou přísné. V rodném Vietnamu mají ústecké slonice už jen šestasedmdesát příbuzných.
„Řešením pro ústecký chov by byl Asijský dům, který měl stát už v roce 2006. Když nás z programu vyřadí, sloni odtud zmizí, v lepším případě se staneme pouze útulkem pro odkládání těch přestárlých,“ obává se Václav Poživil.
Jako opačný příklad přístupu ke slonímu chovu uvádí Plzeň, Prahu a Ostravu, které pojaly slony jako prestižní záležitost města. Ostravská zoo se dnes navíc těší velkému zájmu díky dvěma březím samicím.
Ústečtí sloni nejsou pouhou atrakcí. Pro spoustu lidí se stali srdeční záležitostí. Díky poměrně vzácné výchově volným kontaktem s chovateli je možné slonice Kalu a Delhi potkat na cestách v zoo i na chodníku v Doběticích. Málokdo si umí představit, kolik času a trpělivosti stojí člověka důvěra citlivého obra.
„Kdo chce takto se slony pracovat, musí se stát členem jejich rodiny. Být citlivý a zároveň dominantní. A věnovat jim převážnou část dne. Oplácejí absolutní důvěrou. Slony chované za bariérou musejí chovatelé kvůli různým úkonům uspávat. Ti naši věří, že cokoli děláme, je pro jejich dobro,“ říká chovatel Petr Kiebel, když otevírá dveře ke slonicím.

Mohou být poslední

Vchod vyplňuje sloní hlava mlsné Delhi. Za ní stojí rozvážnější Kala. Když kromě chovatelů vejdou ještě další dvě osoby, následuje osobní prohlídka pomocí chobotů.
„Každý slon je osobnost. Dominantní Kala bývá autorkou lumpáren, silnější Delhi jí pomáhá. Například rychle pochopily elektrický ohradník, a na jeho zničení si přinesly dřevo,“ směje se chovatel Pavel Kökert.
Řešení budoucnosti spěchá. Šestadvacetiletá Kala má problémy se zdravím. Delhi je jen o tři roky mladší. Pokud by teď zoo o jednu z nich přišla, předá tu druhou jinam, protože samota by pro ni byla týráním.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!