Pytlíček plný duhovek znamenal před revolucí poklad. Alespoň mezi dětmi. Teď jej objevuje i podnikatel Martin Ginzel.
Když si otevřel továrnu na kuličky v Loděnici u Berouna, vsadil na výrobu těch technických do praček, sprejů a podobně. Před třemi lety ale začal prodávat i cvrnkací kuličky z Mexika a obrat firmy začal růst.
První rok vybral dvacet odstínů skleněnek, druhý rok už nabídl dvojnásobek barev a letos těsně před začátkem třetí sezony má ve skladu dvaapadesát variant. „Loni jsme jich prodali dvě tuny a každý rok se odbyt zvyšuje,“ říká podnikatel.
V přepočtu na pytlíčky, skleněnky si u něj koupí za rok téměř osmnáct tisíc zákazníků, tedy tolik lidí, kolik je obyvatel nedalekého Berouna.
Naopak s tradičními hliněnkami si už jen tak někdo nezahraje. „Dříve je jako vedlejší výrobu vedli v cihelnách, dnes už je nikdo nevyrábí a ani po nich není poptávka. Skleněnka má pravidelný tvar, větší váhu, lépe s ní mohu odcvrnknout kuličku soupeře,“ vypočítává Ginzel.
Mexické sklo v českém důlku
Právě kvůli cvrnkacím kuličkám si firma letos v lednu otevřela i kamenný obchod a v létě přibude v Loděnici speciálně upravené hřiště s důlky.
„Takový zájem o cvrnkací kuličky jsme nečekali,“ libuje si Ginzel. I když pochází ze sklářské rodiny z Jablonecka, skleněnky dováží ze zahraničí. Dlouho váhal mezi mexickou a čínskou nabídkou. Zvítězili Mega Marbles z Mexika. „Ne že by je nikdo neuměl u nás vyrobit, ale neudělal by to za rozumnou cenu. Čínské byly sice nejlevnější, ale nejsou tak hezké a není v nich takový výběr,“ vysvětluje podnikatel.
Letos mohou zákazníci vybírat z nabídky, která doposud v Česku nebyla. Kuličky jsou vyvedeny v tajemných barvách Mléčné dráhy či Monetových a Da Vinciho obrazů, s leopardím nebo žirafím vzorem.
Rodiče chtějí duhovky
„Kluci mají raději modré, jasné zřetelné barvy, děvčata růžové, fialové, zářivé. Rodičům se většinou líbí něco jiného než dětem, chtějí duhové, děti naopak sytě barevné,“ vypozorovala vedoucí prodejny Irena Bufková.
Největší objem kuliček ale prodává firma Ginzel přes internet.
Zatímco v Česku hráči cvrnkají do důlku, jinde na světě hrají s kuličkami hru podobnou pétanque. Hráči se snaží k vybrané kuličce cvrnknout tu svoji co nejblíže. Proto je také v každém „mexickém sáčku“ s dvaceti kuličkami o průměru šestnácti milimetrů jedna větší. „Velkou si mohou lidé dát do kapsy pro štěstí,“ nabízí Ginzel.
Štestí potřebují hlavně hráči Českého kuličkového svazu, kteří patří mezi velké odběratele skleněnek od Berouna. „Když hrajeme intenzivně, třeba sto turnajů ročně, tak horko těžko vydrží sáček na rok,“ říká tajemník Českého kuličkového svazu a nejstarší registrovaný hráč v Česku Pavel Zoufalý.
Umělohmotný důlek
Hráči si podle něj vybírají výrazné barvy. „Musí být vidět, na trávě ani na hlíně nesmí zaniknout,“ říká Zoufalý.
Loni pomohly „Ginzelovy cvrnakcí kuličky“ ve státních barvách k triumfu i mistru republiky Miroslavu Tlustému.
Amatérští hráči dali Ginzelovi také další obchodní tip, umělohmotný důlek. „Kupodivu se dobře prodává. Je ideální pro lidi, kteří se nechtějí cvrnkání vzdát ani v zimě,“ říká podnikatel, který sám kuličky rekreačně hraje.
