Crusader Kings 3 aneb Jak se u PC bavit středověkem - Recenze | E15.cz

Recenze PC hry: Crusader Kings 3 aneb Jak se bavit středověkem

Marek Schwarzmann

Středověk neskončil, středověk trvá, zpívala kdysi skupina Lucie. Při pohledu na statistiky největšího on-line herního obchodu na světě Steam lze také s klidem prohlásit, že středověk baví. Jmenovitě pak ten raný v podání třetí verze hry Crusader Kings (CK3). Hra se totiž od svého vydání na začátku září pravidelně umisťuje v desítce nejhranějších her na službě Steam. A ne bezdůvodně.

Nová strategie a dynastický simulátor z dílny studia Paradox totiž naplňuje přesně to, co od něj pamětníci skvělého předchozího dílu – který vyšel už před osmi roky a dočkal se patnácti rozšíření – čekali: hráče nechává převzít otěže nad životem knížete/šáha/jarla/rádži.

Prostřednictvím přehršle herních mechanik pak může realizovat jeho/své nejrůznější ambice – dobýt sousední knížectví, vyrazit na loupeživý nájezd, věnovat se okultismu, svést manželku svého bratra nebo zavraždit lenního pána a podědit jeho titul.

Jenže v bitvě lze i padnout, kvůli nařčení z hereze skončit na hranici, podváděný muž vás může při aktu přistihnout a zabít a lenní pán, když na vaši pletichu přijde, vás nechá zatknout a popravit.

Tím ale hra nekončí. Hlavní je totiž vytvořit silnou rodovou linii a chytrými manželskými svazky tvořit aliance s jinými rody. Dokud existuje oficiální rodový dědic, je za koho hrát dál. Klidně od věku vikingů až po pád Byzance, kdy hra opravdu končí.

Podívejte se na trailer natočený k vydání hry:

Postav, za které lze hrát, je na mapě CK3 několik tisícovek. Další tisícovky se pak mohou stát užitečnými dvořany a poddanými – tedy než je nějakou svojí akcí hráč naštve a pokusí se jej nějakou pletichou odstranit – a mají hlavně vlastní osobnosti, ambice a názory jeden na druhého dle své, povahy, kultury a víry.

Tato spletitá síť vztahů je krásným a chaotickým srdcem hry, jejíž nové zpracování běží plynule i v pozdějších fázích, kdy se předchozí CK2 doslova zasekávala. Uživatelské rozhraní je ale přece jen mírně složité (byť jednodušší než v CK2), někdy obsahuje až nadmíru vyskakovacích oken.

Ozdobou titulu jsou bezesporu interaktivní portréty jednotlivých postav – na první pohled tak lze odtušit, kdo je náruživý pijan, zákeřný filuta nebo třeba horlivý adamita.

Před spuštěním hry se jen musí člověk ujistit, že má dostatečně ostré lokty, nějaký ten cíl, špetku prohnanosti, kopu smyslu pro humor a hlavně stovky hodin volného času. CK3 jej totiž zcela pohltí.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!