I strach je abstraktní. Také proto je abstraktní moje tetování, říká tatérka z Letné Duhovka
- Bára Cielecká, kterou pražský umělecký a tattoo svět zná pod jménem Duhovka, patří k výrazným osobnostem české handpoke scény.
- Tetuje ručně jehlou bez použití strojku.
- Do kůže klientů, kteří se k ní v průběhu let vracejí, vepisuje zejména abstraktní motivy.
Další díl seriálu Art Space nás zavádí do ateliéru Báry Cielecké na pražskou Letnou, do prostoru, který tatérka sama označuje jako svou „jeskyni“ – bezpečné místo napuštěné tisíci příběhy, emocemi a osobními setkáními.
V ateliéru na pražské Letné vznikají minimalistické i abstraktní motivy, které klienti Báry Cielecké nenosí jen jako ozdobu, ale často jako připomínku určité životní etapy, emoce nebo vnitřní proměny. Vítejte ve světě Duhovky, kde se tetování stává osobním rituálem, důvěrou i způsobem, jak se na chvíli uvolnit ze sebekontroly.
Kdo je Duhovka?
Duhovka je hlavně Bára. Na tohle by asi nejlépe odpověděla moje terapeutka.
Jak by ses definovala jako umělkyně?
Moji práci definuje intuice a to, že když začnu tetovat, v momentě přestanu o té činnosti přemýšlet, protože je pro mě automatická. Důležitý je individuální přístup a osobní vztahy, které vznikají tím, že se klienti vracejí. Buduje se důvěra. Pokud se bavíme o tvorbě jako o vizuální, tak hlavně abstrakt. Spousta lidí má z něčeho strach, a i strach je abstraktní. Díky tomu, že lidé při tetování upouštějí kontrolu, se může rozpustit. Vnímám taky cestu lidí, které tetuji, jak v průběhu let rostou a v jakých obdobích se vracejí.
Kde se nachází tvůj ateliér a jak je velký?
Na Letné v Praze 7. Má asi 50 metrů čtverečních.
Jak často tu jsi?
Pokud jsem v Praze, tak čtyři až pět dní v týdnu.
Jak dlouho prostor využíváš a co tě na něm baví?
Myslím, že je to pět až šest let, co jsme ho otevřeli ještě s mým kamarádem Michalem Hanzlochem. Já tomu říkám taková jeskyně. Nejvíc miluju, že se tu cítím bezpečně a uvolněně. To místo je napuštěné tisíci příběhy. Je to pro mě dost svaté místo a jsem vděčná každý den, že tam můžu trávit čas.
První ateliér jsem měla ve Františka Křížka, pak jsem byla v Orco, než ho zavřeli, potom v Dobrovského a teď jsem tady.
Kam se jdeš v okolí najíst nebo si vozíš jídlo z domova? A jaké jídlo nebo světová kuchyně je tvoje číslo jedna?
Často si skočím pro onigirazu nebo gemüse na Veletržák. Dost si vařím a většinou jím před tím, než jdu do ateliéru, a pak si vařím zase po práci. Když tetuji, prokládám to horkou čokoládou, Manou nebo si skočím na polévku. Miluju skoro všechno jídlo. Doma vařím buď hodně jednoduše, nebo hodně barevně, a ideálně si dopřeju alespoň jedno ajurvédsky teplé jídlo denně.
Kde můžeme Báru alias Duhovku potkat nejčastěji, když zrovna netetuje?
Ve Stromovce s Kešu (jméno psa – pozn. red).
Máš ve studiu nějaké originální a opravdu neotřelé vybavení?
Není to úplně ve studiu, ale v prostorách máme jukebox. Ve studiu jsou důležitá hlavně pohodlná lehátka. Taky miluju stěny. Když se do nich člověk zadívá, začne vidět různé imaginace.
Oblíbená prokrastinace Duhovky:
Na to odpověděla Sofie – pravidelné posílání podcastů svým kolegyním.
Kvalita, nebo kvantita?
Kvalita.
Dokázala bys vyzdvihnout tři své nejzajímavější projekty nebo tetování?
Nedokážu.
Internet, nebo telepat?
Internet.
Práce od brzkého rána nebo raději do nočních hodin?
Poledne.
Po dobře odvedené práci a úspěšném dni je určitě čas to oslavit. Pokud oslavuješ sklenkou něčeho dobrého, co si ráda dáš?
Po práci jdu na delší procházku s Kešu a pak na dobré jídlo. Poslední tři roky piju výjimečně. Přes týden vstávám dost brzy. Ale skleničku dobrého vína si dám ráda. Víno miluju.
Když má Duhovka volný čas, jak ho tráví a jak relaxuje?
Jak už jsem říkala, trávím dost času sama a se svým psem. Když vidím, jak je ten pes šťastný a svobodný, běží a směje se, je to pro mě nejvíc. Nejlépe odpočívám tak, že opravdu nic nedělám. Dovolím si nemyslet, nic neplánuju. Sedím někde v parku nebo doma na gauči. Nic neobvyklého. Hodně sportuju, miluju tanec a hudbu, ale ten mentální odpočinek přijde opravdu ve chvíli, kdy nedělám vůbec nic. Proto často odjíždím odpočívat mimo Prahu.
Jaké jsou tvoje nejbližší umělecké plány?
Plánuju dál tetovat, ale začala jsem vyjíždět na delší cesty do zahraničí a hodně se to teď točí i kolem sebe studia a učení. Tak kdo ví. Jsem dost spontánní a velké plány dopředu mě spíš svazují.
