Párová čtyřka veteránů ve složení Martin Šimák, Jan Děkanovský, Petr Suchý a Leoš Vondrák se připravuje na evropský šampionát. A konečně v lodi, v níž bude sedět i na startu závodu.
Ještě v loňské sezoně mělo totiž kvarteto táborských vodáků k dispozici jen žákovskou loď. Nedostatečná délka nebyla její jedinou chybou. „Když do ní sedli čtyři devadesátikiloví chlapi, tak se zatopila a vůbec nejela. Neměla odpich,“ popisuje Petr Suchý.
Před závody museli Táborští žadonit o půjčení lodě spřátelené oddíly, které jejich trable chápaly. Oproti dalším týmům měli ale velkou nevýhodu, protože s cizí „párovkou“ nebyli sžití.
Zvrat nastal na konci minulého roku. Suchý nahradil v posádce pracovně vytíženého Pavla Doležala a spolu se svými novými kolegy začal organizovat sbírku na nové plavidlo.
Sbírka na vysněnou loď
„Oslovovali jsme sponzory a hlavně lidi se vztahem k veslování. Většina z nich nás neodmítla. Jakou částkou kdo dá, bylo na něm,“ upřesňuje Suchý. Přispěl například i Miroslav Děkanovský, legenda táborského veslování nebo předseda oddílu Josef Mládek. Celkem veslaři vybrali zhruba sto tisíc korun. K nim přibylo padesát tisíc z klubového fondu, a vodáci si tak rázem mohli opatřit novou loď, nesrovnatelnou s tou původní.
Jmenuje se Janoušek, je vyrobená z karbonových vláken a má hodně výhod. „Především je lehčí a má lepší aerodynamiku,“ pochvaluje si Petr Suchý.
První ostrý test čekal Janouška o víkendu v severočeských Račicích na mistrovství republiky. A dopadl výborně. Veslaři získali ve veteránské kategorii C pro posádky s minimálním průměrným věkem 43 let stříbrné medaile.
V „céčku“ může táborská párová čtyřka startovat díky Petru Suchému. Ve svých padesáti letech je o osm let starší než zbývající parťáci, a průměrný věk lodi se tak přehoupl přes nutných čtyřicet tři.
Vůdčí roli si však Suchý v lodi rozhodně nepřisvojuje. „To ani nejde! Všichni musí makat stejně. Posádka musí ze čtyř mužů vytvořit jednoho obrovského chlapa. Pokud nevystupuje jako jeden, tak to neklape,“ odhaluje Suchý vodácké know-how.
Kromě Šimáka, Děkanovského, Suchého a Vondráka má ale tým dalšího důležitého člena, který se do lodi na závodech často neposadí. Pavel Petrášek je náhradník. Ovšem bez něj by to čtveřice vodáků měla daleko těžší.
„Bez Pavla by vůbec nebylo možné připravit se na sezonu,“ říká Petr Suchý. Petrášek totiž pravidelně zaskakuje, když některý ze základního kvarteta nemůže. Ať už pro nemoc, dovolenou nebo služební cestu.
„Je skutečně kdykoliv připravený sednout do lodi. Věnuje tomu hodně času, nasazení a přístup má stejný jako my, i když ví, že závod nejspíš nepojede. Bereme ho jako rovnocennou součást týmu,“ hodnotí jeho roli parťáci z táborského Veslařského klubu.
Po úspěšném republikovém šampionátu čeká jihočeskou posádku ještě druhý vrchol sezony. O víkendu na přelomu července a srpna vyrazí do Mnichova na veteránské mistrovství Evropy.
Po čerstvém medailovém úspěchu jsou Táborští, co se cílů týče, opatrnější. „Tam to bude spíše o účasti, konkurence je obrovská, kolem osmdesáti lodí,“ tuší nejzkušenější z táborských veslařů.
Tvrdé tréninky
Pro úspěch ovšem dělají na Jordánu maximum. Na vodě jsou čtyřikrát týdně, během jednoho tréninku absolvují mezi deseti a dvanácti kilometry. Dohromady odjela letos táborská párová čtyřka už kolem tisíce kilometrů.
„Nejdříve jsme pracovali na síle, vytrvalosti a pak přidali na výbušnosti. Postupně také zkracujeme měřené úseky,“ doplňuje Suchý. K ruce měli Táborští i metodika, který tréninkový plán přichystal.
„Už předtím jsme měli zimní přípravu v posilovně, na trenažéru, na lyžích. Bylo by pěkné, kdybychom to dokázali prodat na Evropě,“ uzavírají veslaři
