Národní filmový archiv vydal publikaci o generaci zapřených talentů FAMU
Publikace Národního filmového archivu Generace normalizace prostřednictvím třinácti rozhovorů odhaluje zapomenuté filmaře, kteří vystudovali FAMU ve „špatnou“ dobu.
Jména režisérů československé nové vlny zná každý, kdo se trochu zajímá o českou kinematografii. Jména jejich mladších spolužáků z FAMU už příliš familiárně neznějí, a pokud ano (jako v případě Karla Steigerwalda), většinou ne díky filmu.
Talenty, které se na tehdy mimořádně prestižní školu dostaly na sklonku období pražského jara, absolvovaly už v době začínající normalizace. A jejich spojení s nežádoucími profesory jako Milan Kundera, které na škole ještě stihly, jim přineslo do kádrových profilů černý puntík.
Osudy třinácti z nich podrobněji představuje kniha Generace normalizace, kterou letos vydal Národní filmový archiv, autorek Terezy Dvořákové a Marie Barešové. A jde o osudy, které si zaslouží pozornost.
Kolekci vždy zhruba desetistránkových rozhovorů předchází studie v úvodu, která vysvětluje motivace autorek, vznik projektu a shrnuje jeho obsah, to vše doplněné poznámkami a důkladným seznamem použitých zdrojů a literatury.
Zatímco tato část dodržuje pravidla odborného textu, následující rozhovory jsou v souladu s tradicí orální historie, jejíž oddělení v NFA vede právě Marie Barešová, podané v přístupném stylu běžné řeči, na literaturu faktu až nezvykle hovorové.
Osudy zpovídaných, mezi něž patří např. Edgar Dutka, Jiří Just nebo Vladimír Drha, jenž letos v červnu zemřel, živě rozkrývají matoucí normalizační praktiky, kdy nikdo přesně nevěděl, co se nesmí, kdy Barrandov zaměstnával scenáristy, které nenechal nic realizovat, kdy se frustrace zapíjely a kdy se chodilo na výslechy.
Většina respondentů nebyla moc politicky aktivní, jejich vzpomínky tak připomínají životy většiny chycené ve středu absurdního režimu. Všech třináct absolventů oboru režie nebo scenáristika/dramaturgie patří k těm, kteří neveselá léta přežili a s minulostí se vyrovnali. I tak kniha předkládá dostatečně plastický obraz doby očima těch, kteří ji žili. Rozhovory ubíhají a odkrývají osobnosti, které by čtenář chtěl poznat ještě víc.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?
Vydal: Národní filmový archiv
Hodnocení: 80%
