Dvacetiletá spojka byla nejlepší střelkyní Sokola Casta Písek v uplynulé sezoně. Umí zakončovat z dálky, z proskoku i sedmimetrových hodů. Na hřišti vyniká přehledem, brankové situace nejen využívá, ale také připravuje. Patří k tahounům družstva, vytrvale pracuje na růstu výkonnosti. Právem nachází místo v reprezentačních výběrech. „Do play-off o třetí místo nemohla Iveta nastoupit a hned jsme poznali, že se bez ní těžko obejdeme. Momentálně je pro nás nepostradatelná,“ říká písecký trenér Jan Salač.
V útočné fázi se vám daří, ze své pozice ale musíte i bránit. Jak se vyrovnáváte s touto činností? Musím přiznat, že defenzíva není zrovna moje parketa. Nepatřím k typickým obranářkám, spíše vypichuju míče nebo vykrývám soupeřky pozičně. Mám trošku problémy s udržením robustnějších protihráček.
Na konci minulé sezony jste utrpěla nepříjemné zranění.
Stalo se to den předtím, než začala série play-off s pražskou Slavií. Během tréninku jsem špatně došlápla a byly z toho natržené vazy v kotníku. Asi jsem doplatila na přetížení v závěru soutěže. Čtyři a půl týdne jsem nosila sádru a nesměla prakticky nic dělat až do dvacátého července.
Nyní trénujete naplno?
Snažím se, ale ještě to úplně na sto procent nejde. Ztratila jsem fyzičku a postupně zvyšuju zátěž.
Podstatně hůř dopadla vaše spoluhráčka a také střelkyně Míša Borovská.
Zranila se přibližně ve stejné době jako já. Má za sebou dvě operace kolena, začne s námi hrát až v lednu.
Tedy citelné oslabení. Podařilo se přes léto doplnit písecký kádr?
Odešla Lucie Štěpánová, máme ale několik posil. Marta Krouská ze Slavie je hodně zkušená hráčka a určitě nám pomůže. Z Budějovic budou v našem družstvu hostovat Jana Rusfelová s Alenou Zelenkovou. Myslím, že budeme silnější než loni. Zbývá dořešit otázku brankářek, obě holky momentálně zápolí se zdravotními problémy.
Jak probíhá příprava?
Začaly jsme v půlce posledního červencového týdne. Dvoufázový trénink obsahoval výběhy do okolí městského ostrova, v hale jsme využívaly posilovnu a šlapaly na rotopedech. První srpnový týden jsme prožily v Mozolově poblíž Milevska na soustředění, zaměřeném hlavně na vytrvalost. Dvakrát jsme vyzkoušely milevskou halu a seznamovaly se s míčem. Další týdenní blok zakončíme turnajem v Písku, prověří nás celky Plzně a Mostu. Koncem srpna plánujeme účast na turnaji v Otrokovicích.
Těšíte se na Interligu?
Čeká mne již čtvrtá sezona a za sebe můžu říct, že je to výborná soutěž. Slovenské týmy jsou na tom ale o dost líp než české. Podmínkami i výkonností.
Co vaše reprezentační zkušenosti?
Prošla jsem výběry všech věkových kategorií, párkrát jsem si zahrála i za družstvo žen. Přednost ale dostávají ostřílené hráčky ze zahraničních soutěží, mládí musí počkat.
Poznala jste atmosféru dorosteneckých šampionátů. Pochlubíte se úspěchy?
Byly to spíše neúspěchy. V kvalifikačních zápasech nám vždycky uteklo skóre, třeba jen o jednu branku, a nepostoupily jsme dál.
Máte sportovní sen?
Ráda bych si zahrála někde venku, třeba v Německu. Ale mojí současnou prioritou je dokončit vysokou školu, začínám druhý ročník.
Co vůbec stálo za vaším rozhodnutím hrát házenou?
Do oddílu házené mě zlákala před třinácti lety kamarádka. Předtím jsem závodně plavala, ale nebavilo mě to.
