Občané vs. politici
V televizi se odvíjely další příběhy hrdinů Ordinace v růžové zahradě, v hokejové aréně vyzvali plzeňští indiáni nenáviděnou Spartu. Přes všechna lákadla se ale v úterý večer zaplnil i konferenční sál plzeňského hotelu Angelo.
Sedmička tam totiž pořádala ojedinělou diskuzi: sedm lídrů politických stran kandidujících v komunálních volbách se střetlo se sedmi občany města, kteří nastínili problémy, které je trápí. A bylo si o čem povídat.
Absence toalet pro vozíčkáře v centru města trápila šéfku vozíčkářů Evu Fikrlovou, netransparentnost výběrových řízení zmínil zástupce podnikatelů a živnostníků Roman Bakala. „Pokud má hrát Plzeň důstojnou roli nejen v Česku, nelze sport nechat stranou,“ hřímal Robert Vorel, než načal téma léta odkládané rekonstrukce fotbalového stadionu. Nerovnoměrný rozvoj jednotlivých částí města, konkrétně Božkova, zmínil zástupce Božkovských Jan Slivka. Dostalo se i na problémy Roudeňáků, postup úředníků při pochodech pravicových radikálů nebo na přebujelost magistrátu. Ke konci diskuze, kterou vedla moderátorka Markéta Čekanová, se pak dostalo i na dotazy z publika. Všichni si prostě mohli otestovat politické lídry, kteří míří do městského zastupitelstva a čtyři následující roky budou ovlivňovat osudy našeho města.
Na křeslech pro politiky se sešly známé i nové tváře: Pavel Rödl nově v barvách uskupení Občané.cz, Vladimír Duchek za Pravou volbu pro Plzeň, křesťanský demokrat Petr Náhlík, Karel Makoň z Plzeňské aliance, Martin Baxa jako nový lídr občanských demokratů, sociální demokratka Eva Herinková a Ondřej Ženíšek z TOP 09. Na úvod museli politici zodpovědět otázky na tělo. „Kdy jsem šlápl v posledních čtyřech letech vedle?
To se mi snad nestalo, ale z dřívějška jsem na pochybách, jestli bylo správné hlasovat pro zřízení městské policie,“ poznamenal Petr Náhlík. A pak už se rozjela palba sedmičky občanů na politiky. Markéta Čekanová rozdala karty, které určily dvojice: na otázku diskutéra vždy odpovídal politik se stejným symbolem. „Do rekonstrukce náměstí se dala fůra peněz, stejně jako do kašen. Na bezbariérovou toaletu se ale peníze nenašly,“ stěžovala si vozíčkářka Eva Fikrlová. „Chystá se rekonstrukce Císařského domu, tam by měly být vyhovující toalety. Taky jsou toalety v Muzeu loutek, ale tam jsou omezené otvírací hodiny,“ uznal Karel Makoň. „Jsem tady ne tolik jako skalní fanoušek, ale hlavně jako plzeňský patriot. Díky hokeji, fotbalu se o Plzni ví, je to ohromná reklama. A plzeňský sport prostě potřebuje opravené stadiony. Uvědomme si to,“ apeloval zase na politiky univerzitní profesor Robert Vorel.
Martin Baxa mu slíbil podporu. „ODS si to uvědomuje. Chceme podporovat vrcholový sport i sport pro děti, pro veřejnost,“ nešetřil předvolebními sliby. Ostatní politici ale byli méně vstřícní. „Jsem skalní fanda, hraju i aktivně – i když jen pralesní ligu. Ale když to tak poslouchám, tak už jsme rozdali na všechny projekty snad dva rozpočty. Musíme si určit priority, nemůžeme slíbit všechno,“ mírní optimismus Onřej Ženíšek. Debata se blíží ke konci, zaznějí i dotazy z publika.
„Co se nepovedlo, už se probralo. Teď byste mohli zmínit, co se vám líbí,“ míří se zajímavou pobídkou na všechny Oldřich Rozšafný. Nálada se uvolňuje a věci, na které může být Plzeň hrdá, se také najdou. Mlýnská strouha, sadový okruh, triumf při kandidatuře na evropské město kultury. Jen kašny znovu rozdělují.
