Druhé nejvyšší pohoří České republiky leží v nejsevernějším cípu Moravy a Slezska, kde krajině kraluje majestátný Praděd, přibližující se svou výškou na dosah nejvyšším vrcholům Krkonoš. Spolu s Králickým Sněžníkem je Hrubý Jeseník jediným moravským pohořím, jehož vrcholy dosahují nad hranici lesa
Na rozdíl od Krkonoš nenajdeme v Hrubém Jeseníku tolik horských enkláv s chalupami, hřebeny Jeseníků většinou padají dramaticky do údolí a nejsou pro trvalé osídlení vhodné. Hlavní hřeben Jeseníků je tak mnohem opuštěnější a nabízí dlouhé úseky vedoucí liduprázdnou krajinou.
Nádherná příroda Jeseníků odedávna do hor přitahovala poutníky. Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku vede od Ramzové po Skřítek a přibližně čtyřicet kilometrů dlouhou trasu lze bez problémů absolvovat za dva dny, s přespáním na horské chatě Švýcárna.
Nejstarší přírodní rezervací Moravy
Úvodní metry převýšení z Ramzové na vrchol Šeráku sice lze překonat sedačkovou lanovkou, poctivá varianta stoupá kolem kapličky se studánkou k Chatě Jiřího na Šeráku, která stojí téměř na vrcholu hory od roku 1888. Rekonstruovaná chata nabízí možnost ubytování ve výšce 1351 metrů nad mořem a lze se tu občerstvit, další možnost doplnit energii je až v Červenohorském sedle.
Krátké stoupání od chaty vede na nejvyšší vrchol severních Jeseníků, kterým je 1423 metrů vysoký Keprník. Kruhový rozhled z vrcholového skaliska nabízí pohledy nejenom na dominantní Praděd a nedaleké Rychlebské hory, za dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše nebo Moravskoslezské Beskydy.
Zdejší les je nejvýše položeným lesem Jeseníků a zároveň nejstarší moravskou rezervací. Rezervaci Šerák-Keprník založili v tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903.
Červená značka pokračuje směrem k Vřesové studánce, byla by ale škoda vynechat odbočku na málo navštěvovaný vrchol Vozka. Zde se tyčí mohutná skála, jeden z mnoha mrazových srubů, které jsou pro hřeben Hrubého Jeseníku typické. Podle pověsti ve zdejším rašeliništi zapadl vozka s nákladem chleba, a aby z rašeliniště vyjel, podkládal kola pecny chleba. Za to jej stihl trest a i se svým vozem na vrcholu hory zkameněl.
Letité poutní místo Jeseníků
Ve svahu pod Červenou horou stojí Vřesová studánka, kaplička se zázračným pramenem je jedním z nejstarších poutních míst v Jeseníkách. Železný kříž připomíná místo, kde stával kostel a vedle něj turistická chata.
Od Vřesové studánky stezka pokračuje panoramatickou hřebenovou pěšinou k Bílému sloupu, kde se napojuje na širokou promenádní cestu a kolem několika dalších vyhlídek plynule klesá do Červenohorského sedla a míjí památník obětem hor – dřevěná kaplička je zmenšenou replikou bývalé poutní kaple právě z Vřesové studánky.
Z Červenohorského sedla stoupají k chatě Švýcárna souběžně dvě cesty. Červená hřebenovka je pro pěší poutníky klidnější, vede po pěšinách přes vrcholy Výrovka a Malý Jezerník. Občas se cesta noří do stínu vzrostlého lesa, z velké části ale prochází obnoveným mladým porostem po kalamitních těžbách.
Oblíbená chata Švýcárna působí na turisty jako magnet, nocování je tedy třeba si předem včas objednat. Jedna z nejstarších jesenických salaší byla knížetem Janem z Lichtenštejna v roce 1887 přestavěna na novou turistickou chatu. Místo pod oblým vrcholem Malý děd je vskutku impozantní i praktické, od chaty se rozbíhá bezpočet cest, takže může sloužit jako základna pro poznávání okolní přírody.
Turistickým Václavákem na nevyšší vrchol
Druhý den přechodu hor vystupuje cesta na nejvyšší bod v rámci Moravy a Slezska, na 1491 metrů vysoký Praděd. Díky atraktivitě hory patří úsek Švýcárna–Praděd–Ovčárna k turisticky nejvytíženějším trasám nejenom v Jeseníkách, ale v celé České republice. Výhled z Pradědu je ale velkolepý, za hezkého počasí lze spatřit jak Sněžku, tak Lysou horu.
Na holém vrcholu hory Praděd byla v roce 1912 vybudována rozhledna – kamen ná Habsburská věž, v roce 1959 se věž zřítila a na jejím místě byla později vystavěna 162 metrů vysoká televizní věž s vysílačem a rozhlednou ve výšce 40 metrů. Praděd je sice až pátá nejvyšší hora České republiky, několik rekordů přesto drží: horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem u nás a hotel na Pradědu je nejvyšším místem, kde lze v České republice přespat.
Turistický ruch se rychle uklidní, jakmile červená značka na Ovčárně odbočí k vrcholu Vysoké hole a přiblíží se k dominantní skále Petrovy kameny. Toto mýty opředené skalisko leží v přísné přírodní rezervaci a přístup k němu je z důvodu ochrany vzácných druhů zakázán. Rostou zde glaciální relikty a zejména dva jesenické endemické druhy, zvonek jesenický a lipnice jesenická.
Poslední vyhlídka Ztracené kameny
Cesta po hřebeni od Vysoké hole, druhé nejvyšší hory Hrubého Jeseníku, přes Velký Máj až na Pecný patří k nejkrásnějším úsekům jesenické hřebenovky. Cesta prochází kolem hrany dvou výrazných ledovcových kotlů, které jsou cennými botanickými lokalitami.
U Jelení studánky s nouzovým přístřeškem uhýbá červená značka kolem Alfrédky k Rýmařovu, hřebenovka ale pokračuje po zelené značce na Pecný, poslední vrchol nad hranicí lesa. Při následném sestupu lesem prochází cesta kolem Ztracených kamenů, tato skála z tvrdého a bělostného křemence poskytuje nádherný výhled, který je posledním z mnoha na jesenické hřebenovce.
Sedlo Skřítek, ležící v nadmořské výšce 870 metrů, tvoří jižní hranici Hrubého Jeseníku a zde také končí náš dvoudenní přechod. Sedlo s motorestem a stanicí horské služby je skvělým výchozím bodem pro výlety do okolí a vede přes něj silniční komunikace ze Šumperka do Rýmařova.
TIPY NA CESTU
• Náročnost: dvoudenní horský přechod s nocováním na horské chatě měří celkem 41 kilometrů (zhruba 14 hod chůze), celkové stoupání 1500metrů.
• Kde přespat a najíst se: ubytování a stravování na trase je možné na Chatě Jiřího na Šeráku, v Červenohorském sedle, chatě Švýcárna nebo na Ovčárně.
• Co s sebou: běžné vybavení na horskou turistiku. Chata Švýcárna je vybavena dekami a povlečením, spacák tedy není nutný.
