Gymnastka Petra Tobiášová studuje ekonomické lyceum ve Frýdku-Místku. K tomu čtyřikrát týdně hodinu a půl tvrdě trénuje. „Chci být nejlepší,“ říká mladá gymnastka.
„Za největší úspěch považuji druhé místo na republikovém finále v Liberci. Byla jsem vícekrát druhá, ale
tyto závody mi přišly více profesionální. Byla na nich větší konkurence a skvělá atmosféra. Byly výjimečné už jen tím, že se konaly v nejlepší gymnastické tělocvičně v České republice,“ vzpomíná Tobiášová na nejsilnější gymnastický zážitek krátké sportovní kariéry.
Dřina nese úspěchy
Tobiášová letos slavila společně se svými kamarádkami zisk mistrovského titulu ve skupinové gymnastice, takzvaných teamgymech.
„Na tyto závody se nedá zapomenout. Přitom jsme jely do Ostravy s tím, že si je naplno užijeme. Na výsledek jsme vůbec nemyslely. O to byl pak příjemnější pocit vidět naše družstvo v čele výsledkové
listiny,“ vrací se talentovaná gymnastka k ostravskému šampionátu.
Vítězstvím se frýdecko-místecká děvčata kvalifikovala na říjnové mistrovství Evropy, které se bude konat ve Švédsku. O to více je mrzí, že tam nepojedou.
„Na takovou akci bohužel nemáme peníze. Určitě se ale nevzdáváme. Začínáme tvrdě makat a za
dva roky se budeme o účast na šampionátu znovu pokoušet. Je to můj sen zúčastnit se tak významné mezinárodní akce,“ povídá Tobiášová.
Kromě prvenství v teamgymech byla Tobiášová několikrát druhá na mistrovství České republiky mezi jednotlivkyněmi. Na triumf ale teprve čeká.
„Chtěla bych se stát mistryní České republiky jak v družstvech, tak v jednotlivcích. Nebyla jsem k tomu
daleko, ale zatím se to mi to nepodařilo. Uvidíme. Třeba se mi letos zadaří a dočkám se,“ usmívá se
sedmnáctiletá studentka.
Sympatická gymnastka má sport, který dělá, moc ráda, i když je to pořádná dřina.
„Gymnastiku dělám od dětství. Na tvrdé tréninky jsem už zvyklá. Nedovedu si představit, že bych se jako malá rozhodla jinak. Navíc když máme takovou trenérku, jako je Pavla Rašková,“ míní Tobiášová.
Stejně jako ostatní sporty, také gymnastika se nedá dělat bez podpory rodičů.
„Naši mi hodně fandí a drží palce. Všechny závody se mnou prožívají. Vždycky po jejich skončení musím hned volat domů, jak jsme dopadly. Když jsem byla menší, často jezdívali se mnou,“ uvádí Tobiášová.
Kromě závodů se sedmnáctiletá dívka s ostatními gymnastkami představila na řadě společenských nebo sportovních akcí.
„Kdysi jsme vystupovaly na plesech, fotbalových utkáních nebo dětských dnech,“ upřesňuje Tobiášová.
Kamarádi a kamarádky mladou sportovkyni obdivují. Zvlášť ti, kteří o gymnastice příliš nevědí.
„Mamka dokonce tvrdí, že ani někteří kluci nezvládnou takové kliky, jako děláme my,“ směje se sedmnáctiletá gymnastka.
