Počasí? Musíme se připravit, že bude hůř, říká hradecký klimatolog | E15.cz

Počasí? Musíme se připravit, že bude hůř, říká hradecký klimatolog

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Letošní mrazy jsou v normálu. Daleko víc by mělo Evropany znepokojovat, že nejsou připraveni na větší změny počasí, než k jakým nyní dochází.

Přední český klimatolog Ladislav Metelka už si zvykl na tvrzení některých politiků, že globální oteplování neexistuje. Podle něho tím jen prosazují své zájmy. Ve svém oboru patří Metelka k „těžké váze“. Je zástupcem České republiky v Mezivládním panelu pro změny klimatu, který působí při OSN. „Naše analýzy mají sloužit politikům a ekonomům k tomu, aby přijali co možná nejlepší rozhodnutí. Vývoj klimatu by mocní tohoto světa neměli brát na lehkou váhu, protože může ovlivnit existenci civilizace. Stále je ale dost času, abychom se dokázali klimatickým změnám přizpůsobit,“ říká Metelka, který je také vedoucím oddělení meteorologie a klimatologie regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Sledování klimatických změn se věnuje již třicet let.

Zpočátku to vypadalo, že zima vůbec nebude a teď mrzne, až praští. Je to normální?

Není to nic výjimečného. Záleží na tom, jakým způsobem se v oblasti severního Atlantiku vyvinou jednotlivé tlakové útvary, jakými jsou zejména Azorská výše a Islandská níže. Ty jsou jedním z faktorů, které ovlivňují počasí v zimě i nad střední Evropou. Pokud je Islandská níže a Azorská výše v zimě výrazná, tak zpravidla převládá teplé a vlhké západní proudění. Pak je zima teplejší. Druhá varianta nastává, když tlakové útvary nad severním Atlantikem jsou nevýrazné. Potom se nad střední Evropu dostane velmi chladný vzduch ze Sibiře. Přesně tohle se stalo na přelomu letošního ledna a února. Typický projev tohoto chladného vzduchu jsou výrazné mrazy a zpravidla v nížinách i holomrazy.

Je letošní zima v kraji něčím ojedinělá?

Na hodnocení je ještě čas. Máme polovinu února a zima zdaleka nekončí. Zatím je z hlediska teplot a počasí v normálu. I když teploty v prosinci a v lednu byly o něco vyšší, než je zvykem. I v současnosti, kdy poměrně dost mrzne, se většinou nejedná o nějaké extrémní hodnoty. Pokud tento typ počasí vydrží, pak by mohla být letošní zima charakteristická právě těmito dvěma odlišnými fázemi.

Je pravda, že žijeme v době, kdy přibývá extrémů v počasí?

Jak v čem. Pokud se bavíme o teplotách, tak skutečně v posledních několika desetiletích přibývá rekordně vysokých teplot z hlediska dlouhodobého pozorování. Jsou také častější srážkové extrémy ve formě letních dešťů trvajících více dní, které způsobily povodně na Moravě v roce 1997 a na většině území Čech v roce 2002. Nebo naopak ve formě krátkodobých přívalových dešťů, což se stalo například na Rychnovsku v červenci 1998. Čas od času se nějaký ten extrém najde a lze říci, že to souvisí se změnou klimatu.

Neprožívají v současnosti lidé díky moderním technologiím změny počasí více než naši předkové?

Svým způsobem ano. Dá se říci, že od poslední doby ledové, tedy nějakých deset tisíc let, žijeme v poměrně stabilním klimatu. Veškerý vývoj lidstva se této situaci přizpůsobil. Jsme na stabilní klima adaptovaní, a to může být do budoucna problém. Třeba to, když v zimě teplota náhle spadne o deset stupňů. Kolabuje doprava, praskají koleje a vodovodní potrubí. Před těmi deseti tisíci lety byly teplotní výkyvy a vůbec klimatické podmínky mnohem drsnější. Veškeré technologie, které máme, jsou postavené právě na to stabilní klima. Stačí, když přijde výraznější výkyv, a už to nezvládáme my nebo technika, na které jsme závislí. Problémem naší civilizace je to, že se obtížně dokážeme přizpůsobovat náhlým změnám klimatických podmínek. Měli bychom být připraveni na mnohem prudší a větší změny, než ke kterým dochází v současné době.

Takže čím víc je civilizace přetechnizovaná, tím větší úsilí musí vynaložit, aby dokázala změnám klimatu čelit?

Podívejte se třeba na energetickou soustavu. Kolik peněz a úsilí by si vyžádalo jen urychlené překopání a úprava vytápění, rozvodů elektrické energie, aby systém vydržel i při minus padesáti stupních. Nebo naopak by se při dlouhodobých čtyřicetistupňových vedrech, kdy se také ohromně zvyšuje spotřeba, nezhroutila energetická síť. Už při menších výkyvech se dostáváme do problémů.

Jakým směrem se bude vývoj klimatu v následujících desetiletích ubírat?

Nedávno jsme v Českém hydrometeorologickém ústavu dokončili výzkumný projekt, který byl zčásti zaměřen i na scénáře vývoje klimatu ve střední Evropě do roku 2100. Vypadá to, že oteplování bude pokračovat.

Kousek za Hradcem jsem nedávno vysadil vinici. Znamená to, že jsem udělal dobře?

Nevím, jestli je to dobře na nejbližších dvacet třicet let, ale za padesát až sto let to může být docela dobrá věc. Mohlo by to být zajímavé dědictví.

Popište možný scénář změny klimatu.

Předpokládáme, že v období od roku 2010 do roku 2040 dojde ke zvýšení roční průměrné teploty do jednoho stupně. Jen pro představu, od začátku dvacátého století do současnosti se na území České republiky oteplilo o 1,1 až 1,3 stupně Celsia. Tedy oteplení, které trvalo sto let, by tady mělo proběhnout za třicet let. Rychlost oteplování může ještě narůstat.

Máme se tedy připravit na častější období sucha?

Ano. I když se v následujících třiceti letech srážky v celoročním úhrnu výrazně nezmění, tak budou přibývat v zimě a ubývat v létě. V souvislosti s vyššími teplotami to bude znamenat vyšší výpar vody z půdy, tedy výraznější vysušování půdy a vyšší pravděpodobnost sucha, které může zemědělcům a zejména vodohospodářům způsobit problém. Ke konci století budou teploty a rozdíly mezi vlhkou zimou a suchým létem narůstat. Jakou rychlostí, tak to je závislé na koncentraci skleníkových plynů v ovzduší. Čím bude jejich vyšší, tím budou změny rychlejší. Problém je v tom, že naše civilizace je závislá na spalování fosilních paliv, při kterém se skleníkové plyny uvolňují do ovzduší. Proto bude velmi obtížné vytvořit smysluplnou dohodu o redukci skleníkových plynů.

Znamená to, že se máme v příštích padesáti letech připravit na větší zvraty počasí?

Bude se jednat spíše o pozvolné změny v klimatu, které člověk jen obtížně postřehne. Každopádně jednou za pár let nějaká ta povodeň přijde. Důležité na té pozvolné změně je, že to dává lidem určitý prostor k přizpůsobení se. Je ale třeba se přizpůsobit včas.

Z historie známe příklady, kdy klimatické změny byly příčinou rozvratů rozvinutých civilizací. Může něco podobného potkat i nás?

Pokud na ty signály, které máme, včas nezareagujeme, tak to není vyloučené. Každopádně bychom neměli brát historické události, na které narážíte, na lehkou váhu. Je potřeba zjistit, jaká změna klimatu vedla k pádu té či oné civilizace a hlavně, co ti lidé udělali špatně, že se novým podmínkám nedokázali přizpůsobit. Některé zaniklé civilizace ve Středomoří dojely na špatné hospodaření v krajině, svým způsobem spustily ekologickou katastrofu. Vykácely lesy a následná eroze spláchla úrodnou půdu. Neměli bychom brečet nad tím, že někdy se urodilo méně, ale přemýšlet nad tím, aby se to pokud možno neopakovalo příliš často, abychom dokázali i při těch méně příznivých podmínkách vypěstovat toho tolik, kolik potřebujeme.

V čem jsou naše slabiny?

Podle mého názoru je to zmíněná energetická soustava. Není dimenzovaná na možné budoucí extrémní výkyvy počasí. Pokud se přetíží, může dojít i k jejímu rozpadu. Kromě toho je Česká republika závislá na zdrojích ze zahraničí, na ropě a plynu. Naší snahou by mělo být, abychom zvýšili v případě energetických systémů odolnost proti klimatickým výkyvům. Co se týče zemědělství, to je ještě citlivější na výkyvy počasí a skladba plodin tomu nahrává. Máme k dispozici většinou přešlechtěné a vůči extrémnímu vývoji počasí ne příliš odolné plodiny.

Můžete vy, klimatologové, nějak pomoci?

Náš příspěvek by měl být ten, abychom dokázali třeba na podzim zemědělcům říci, že následující rok bude teplý, suchý a podobně. Problém je v tom, že pro Evropu je typické velmi nestálé a tedy obtížně odhadnutelné počasí. Je ale na nás, abychom přišli na nějaké jiné způsoby, jak odhadnout na několik měsíců dopředu jeho vývoj. S kolegy z ostatních evropských států na tom usilovně pracujeme. Klíč pro dlouhodobější předpovědi pro střední Evropu je v oblasti severního Atlantiku. Pokud dokážeme rozklíčovat chování vody, mořských proudů a také vzduchu v této oblasti, tak se nám otevře cesta alespoň k přibližným několikaměsíčním předpovědím pro Evropu.

LADISLAV METELKA

• Narodil se 7. září 1958.
• Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK Praha (katedra meteorologie a ochrany prostředí).
• Od roku 1982 pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu.
• Je zástupcem České republiky v Mezivládním panelu pro změny klimatu – IPCC, který působí při OSN.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video