Přesný počet brownfieldů se stále může jen odhadovat
Ve spolupráci s kraji jste zpracovali národní databázi brownfieldů, která však není kompletní. Podle jakých kritérií se brownfieldy do databáze zařazovaly?
Ve spolupráci s kraji CzechInvest vypracoval v letech 2005 až 2007 takzvanou vyhledávací studii, která byla stěžejním podkladem pro tvorbu veřejné národní databáze brownfieldů. Vyhledávací studie byla vytvářena tak, aby její výsledky nesloužily jen CzechInvestu, ale také pro potřeby krajských úřadů a dalších institucí dotčených problematikou brownfieldů. Ve spolupráci s krajskými úřady bylo určeno konkrétní zadání studie v daném kraji a vybrán zpracovatel. Zadání a způsob zpracování se tedy kraj od kraje částečně liší, a to například ve velikosti minimálních ploch areálů zařazených do studie. Vypracování studie se uskutečnilo ve třech krocích. Přesný počet brownfieldů není znám, ale jejich počet se odhaduje na 8,5 až 11,7 tisíce s celkovou plochou až 38 tisíc hektarů. Tento údaj byl vypočten jako extrapolace hodnot získaných šetřením v Ústeckém kraji v letech 2003 až 2004. Soubor 2355 brownfieldů tedy tvoří pouze čtvrtinu odhadovaného množství.
Když přijde potenciální investor s tím, že má zájem o brownfield zapsaný v registru, jaký servis jste schopni mu nabídnout?
Potenciální investor si brownfield odpovídající jeho záměru najde sám ve veřejné národní databázi nebo požádá CzechInvest. Pracovníci agentury CzechInvest mu vyberou vhodné lokality, prověří u jejich vlastníků aktuálnost dat a zprostředkují jednání potenciálního investora s vlastníkem. Pokud záměr odpovídá svým zaměřením některému z dotačních programů OPPI, poskytne CzechInvest investorovi komplexní servis, jako každému žadateli o dotaci.
Údajně není jednotná metodika měření brownfieldů. V čem se od sebe jednotlivé metody odlišují?
CzechInvest pro definování brownfieldů používá definici, kterou zapracoval do národní strategie brownfieldů, a ta zní: Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.
Kromě vedení registru, zabýváte se ještě nějakým způsobem problematikou brownfieldů?
*
Na Ostravsko půjdou další miliardy
*Na pokračující obnovu zničených území po hornické a hutnické výrobě na Karvinsku a Ostravsku půjdou další miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyčlenilo na renovace v regionu celkem 20 miliard korun.*
V Karviné se například připravuje revitalizace břehů řeky Olše, v Orlové obnova centra městské části Lutyně nebo v Havířově přeměna bývalého dolu Dukla na polyfunkční areál pro firmy. Desítky nových projektů se budou realizovat až do roku 2018. Patří mezi ně také třeba příprava území po těžbě uhlí pro výstavbu areálu volného času v Havířově za 211 milionů korun nebo území k projektu „Po stopách původní Karviné“, oznámil zástupce ředitele odboru hornictví a stavebnictví ministerstva Vít Kaštovský. V regionu bylo zatím do konce minulého roku ukončeno 56 projektů za zhruba 0,75 miliardy korun. V současné době se realizuje 52 projektů za asi 3,46 miliardy korun. Peníze jdou na následky průmyslové výroby, které vznikly před rokem 1991. Ministerstvo už má na stole dalších asi 130 projektů. V Moravskoslezském kraji potřebuje revitalizaci až 1350 opuštěných továren, vyhaslých pecí nebo rozpadlých zemědělských usedlostí. Celkem zabírají bezmála 44 kilometrů čtverečních.