Lyže, lyžáky, hrstka snowboardů, to všechno je vyskládáno na policích v obchodě, stejně jako žluté a červené boby pro ty, kdo by při sjíždění saharských svahů raději pohodlně seděli. Nečekejte ovšem žádné nejnovější modely. Většina vystaveného zboží se sem dostala začátkem 80. let, jen snowboardy jsou o něco mladším přírůstkem. A přezkové lyžařské boty jsou tak těžké, že už jen představa, že by si je měl člověk obout v místním horku, je značně odrazující.
Koneckonců tohle je Agadez, prašné tržiště v Nigeru obklopené pouští Saharou, a ne Courchevel ve Francouzských Alpách. Teplota tu stoupá nad 45 stupňů Celsia, a když zafouká vítr, je to jako by vám někdo do obličeje namířil vysoušečem vlasů.
Nic z nabízeného zboží si tu nikdo nevypůjčil od roku 2007. Abdelkader Baba, majitel půjčovny, si od té doby lyže také nenazul. Bez turistů lyžovat nechodí a turisté sem jednoduše přestali jezdit, zahnalo je násilí a únosy. Nemá ale důvod sundávat nápis „obchod s lyžemi“ z dřevěné fasády své provozovny. Právě díky tomuhle nápisu je jeho obchod slavný. Dvě červené lyže na něm míří každá na opačnou stranu a Tuareg v turbanu sjíždí na lyžích písečnou dunu. A navíc provozovna stojí přímo uprostřed rušné křižovatky a nedá se minout.
Baba brával turisty do písečných dun za městem v poušti. „Chodili jsme před šestou ranní, protože jakmile vyjde slunce, kvůli horku už se lyžovat nedá,“ říká. Jako první si tady prý vyzkoušeli lyžování v dunách Angličané, Australané, Švédové, Japonci - a Slováci. Ale to bylo před 30 lety.
„Není tu nijak neobvyklé vidět velblouda, jak se klouže dolů po duně,“ vysvětluje. „A tak když jsem viděl v televizi, jak Evropané lyžují, napadlo mě, že bychom to tu mohli vyzkoušet.“
Bylo snadné přesvědčit přátele, kteří se v celé oblasti podíleli na pořádání rallye Dakar, aby mu sehnali nějaké lyže. Mnohem těžší bylo naučit se, jak na nich sjet dolů z duny. Myslí si, že ještě existuje alespoň nějaká šance, že se ještě spustí dolů z duny? „Dokud evropská velvyslanectví nepřestanou svým obyvatelům bránit, aby sem jezdili, tak se na žádné z těchhle lyží nepostavím,“ odpovídá Baba nespokojeně.
„Dávají vinu al-Káidě a dalším džihádistickým skupinám, ale to je ostuda,“ dodává. „Smrt si vás najde, ať jste kdekoli. I v Evropě přece lidi umírají! Každý by měl mít právo jít a jet, kam se mu zachce.“ Třeba lyžovat do Nigeru.
