#####Tato rubrika vzniká ve spolupráci s Asociací realitních kanceláří ČR
?
Mezi základní úkoly každého správce domu, tedy zpravidla realitní kanceláře, patří sledovat termíny povinných revizí technických zařízení (výtahy, elektřina, plyn, protipožární zařízení aj.) a po dohodě s výborem SVJ zajišťovat provádění těchto revizí, resp. následné opravy či úkony podle revizních zpráv. U vodoměrů se jedná o určitou obdobu této činnosti. Výměna vodoměrů jako poměrových měřidel spotřeby vody je nutná věcně z toho důvodu, že časem vodoměr může - zejména kvůli nečistotám obsaženým ve vodě - měřit nepřesně. Proto je zapotřebí po určité době vodoměry vyměnit buď za nové, nebo tzv. repasované, tj. takové, které byly vyčištěny, popř. opraveny a autorizovanou firmou ocejchovány. Tuto povinnost dosud ukládala vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 345/2002 Sb. s tím, že vodoměry na teplou vodu měly interval výměny čtyři roky a vodoměry na studenou vodu šest let. Od 1. 1. 2012 nabývá účinnosti novela této vyhlášky (č. 285/2011 Sb.), která sjednocuje výše uvedené intervaly pro výměnu vodoměrů na teplou i studenou vodu na dobu pěti let. To má samozřejmě příznivý vliv na výši nákladů spojených s výměnou vodoměrů, neboť nově bude možné měnit v domě vodoměry na teplou i studenou vodu současně.
V této souvislosti bych rád upozornil na jeden častý omyl - vodoměry v bytech (popř. i v nebytových prostorách bytových domů) jsou tzv. poměrová, nikoli fakturační měřidla. Zpravidla je to tak, že fakturační měřidlo je na přívodu vody do domu. Naměřené hodnoty na vodoměrech v bytech (ačkoli ukazují průtok vody v metrech krychlových) vyjadřují jen příslušný podíl na celkové spotřebě vody v domě za dané období (zpravidla jeden rok). Není tudíž možné, aby jednotlivý nájemce či vlastník bytu naměřenou hodnotu na vodoměru vynásobil cenou vody za 1 m2 platnou po celé sledované období a argumentoval tím, že mu vychází jiný údaj v korunách, než jaký dostal v rámci vyúčtování. Rozdíl by samozřejmě neměl být výrazný, max. v jednotkách procent, a může být způsoben např. určitou ztrátou vody v rozvodech, nepřesnostmi měření v rámci povolené tolerance u vodoměrů.
Pověřila jsem jednu realitní kancelář pronájmem zařízeného rodinného domku. Prohlídek se zájemci proběhlo již asi třicet: protože jsem v důchodu, mohu si dovolit se jich také účastnit. Ze všech zájemců, kteří si domek za účasti realitní makléřky prohlédli, dosud žádný neprojevil o pronájem zájem, a to nikoli z důvodu vysoké ceny, ale zejména proto, že měli jinou představu o domku (nezařízený, větší zahrada, možnost zřízení dílny aj.). Jak mám tu situaci řešit, aby na prohlídku chodili zájemci, kteří budou již předem lépe informováni a budou mít skutečný zájem si domek pronajmout? Možná jsem udělala chybu, že s realitní kanceláří nemám písemnou smlouvu.
Pokud jde o zprostředkovatelskou smlouvu, tj. smlouvu mezi realitní kanceláří a klientem, zásadně doporučuji i v případě pronájmu, aby byla uzavřena smlouva, a to nejlépe tzv. výhradní. Tedy smlouva, kdy klient pověří hledáním zájemce o pronájem nebo koupi nemovitosti jednu realitní kancelář. V této smlouvě jsou pak určena práva a povinnosti obou stran. Je však třeba říci, že míra informovanosti zájemců o nabízené nemovitosti se dost obtížně formuluje, nicméně je v zájmu samotné realitní kanceláře, resp. konkrétního makléře, aby na prohlídku nemovitosti nevodil zájemce, kteří mají předem jinou představu o daném bytě či rodinném domku.
