Je proto vhodné majetek zabezpečit patřičným pojištěním. Výše pojistného závisí vždy na výši nastavené pojistné částky, výši spoluúčasti, rozsahu pojištění, ale i lokalitě, ve které se nemovitost nachází. V souvislosti s lokalitou pojišťovny zohledňují „povodňové zóny“, v nichž rozlišují čtyři úrovně nebezpečí. Na určení povodňové zóny mají vliv zejména charakteristiky terénu - velikost sběrného území nejbližšího toku nad uvažovaným místem, mohutnost nejbližšího toku, vzdálenost a převýšení vůči toku, chování průtoku vody v jednotlivých vodoměrných stanicích v čase a v prostoru, umístění trvalých protipovodňových zábran.
V zóně 1 nehrozí nebezpečí povodně, a je tedy z pohledu pojištění proti tomuto riziku bezproblémová. V zónách 2 a 3 již jde o území, které je ohroženo možnou povodní, a sazby u pojištění jsou navýšeny o rizikový příplatek. Ten může být různý u pojištění nemovitosti i u pojištění domácnosti a liší se také v nabídce jednotlivých pojišťoven. Objekty v rizikové zóně 4 jsou zpravidla nepojistitelné proti povodni, na ostatní nebezpečí se tato výluka nevztahuje. Některé pojišťovny však přistupují k těmto případům individuálně a prověřují i další aspekty - např. lokální podmínky, individuální zabezpečení proti vodě aj.
#####Záplavové mapy na webu
Při sjednávání pojištění nebo při koupi nemovitosti v dané lokalitě si lze ověřit, ve které zóně se nachází. Česká asociace pojišťoven zpřístupnila zdarma na svých webových stránkách (www.cap.cz) aplikaci pro identifikaci povodňových rizik. Jedná se o identický nástroj, jaký využívají pro stanovení výpočtu pojistného i členské pojišťovny ČAP. Zveřejněné mapy umožňují vyhodnotit nebezpečí výskytu povodně v kterékoli lokalitě na celém území ČR. Prvotní impulz k vytvoření tohoto elektronického systému na určování míry rizika povodní daly záplavy, které postihly Moravu v roce 1997.
V té době došlo k bezprecedentním škodám v moderní historii českého pojišťovnictví a pojišťovnám, bez detailní znalosti potenciálních škod v jejich portfoliích, scházel efektivní nástroj na správu povodňových rizik. Rizikové zóny byly vytvořeny na základě digitálního modelu terénu, státních základních a topografických map, digitálních plánů měst a v neposlední řadě také sběrem informací v terénu.
