Nejvýš položená stavba v Karlovarském kraji se konečně dočká rekonstrukce. „Celou rozhlednu chceme letos rozebrat a zaevidovat jednotlivé prvky,“ říká starosta Božího Daru Jan Horník o rozhledně na Klínovci. Do zimy chce pro novou stavbu stihnout základy, na kterých má na jaře vyrůst rozhledna ve své historické podobě. Jen kameny, které se nepodaří oprášit, nahradí nové. Které to budou, to určí až památkáři, kteří chráněný objekt co nevidět rozeberou.
„Opravenou věží ukážeme turistům alespoň kousek toho, jak by mohl vrchol Klínovce jednou vypadat,“ říká Horník.
Na přilehlý a také notně zchátralý hotel totiž peníze nezbudou. I tak si oprava rozhledny vyžádá sedmnáct milionů korun, které si už Boží Dar zajistil z evropských dotací. S těmi by však na rozdíl od rozhledny při opravě hotelu nemohli na Klínovci počítat.
„Hotel se využívá komerčně, získali bychom možná tak šedesát procent peněz,“ počítá Horník. To je sice dost, při uvažovaném rozpočtu na opravu v řádu stovek milionů korun je však doplatek i tak nepředstavitelně hrozivý.
Plánu na záchranu hotelu se ani tak na Klínovci nevzdávají, jeho řešení ovšem musí znovu o něco odsunout. „O obnově zbytku komplexu začneme znovu vážně přemýšlet až příští rok v létě,“ říká Horník. To by už měla být hotová přístupová cesta z rozcestí pod Klínovcem i inženýrské sítě pod vrcholem nejvyššího kopce Krušných hor.
Čeho by se jen těžko dostávalo v rozpočtu Božího Daru, to mohou jeho zastupitelé nalézt v bohatší kapse některého z hotelových řetězců, ať na jedné, či druhé straně západní hranice. Zájem je, na radnici se dvakrát do měsíce rozdrnčí telefon s nabídkou spolupráce. „Uvažujeme o tom, že se s některým z hotelových komplexů domluvíme,“ potvrzuje starosta Božího Daru.
Privatizační memento
Na současném stavu objektů se nešťastným způsobem podepsala privatizace z poloviny devadesátých let. Nový majitel neinvestoval potřebné peníze do údržby a stavby velmi rychle chátraly. V posledních letech už ani hotel ani restaurace nebyly veřejnosti přístupné, a věž se dokonce začala nebezpečně naklánět.
V roce 2003 objekty zakoupila obec Boží Dar s tím, že se je pokusí zachránit. Náklady nutné na rekonstrukci se odhadovaly až na sto padesát milionů korun. Podle plánu měla být nejdříve opravena věž a následně ostatní objekty. S opětovným zpřístupněním rozhledny se počítalo nejdřív v roce 2005, jenže ani zdánlivě tak pozdní datum s věcmi okolo rozhledny příliš nepohnulo. A tak se o vše postaral až sám čas.
Místo nákladné rekonstrukce chátrající rozhlednu strhnou a na jejím místě vyroste replika. „Když vidí turisté, v jakém stavu je hotel a rozhledna na Klínovci, jsou pochopitelně zklamaní,“ ví Horník.
První návštěvníci by se mohli rozhlédnout z vrcholu Klínovce v zimě příštího roku. Dat kolem zakleté stavby už však padlo tolik, že se lidé zdráhají tomu novému uvěřit. Vždyť na opravu věže připravil Boží Dar už před časem rozsáhlou projektovou dokumentaci, jenže když už se chystali stavbu zachránit, zjistili, že je pozdě.
„Je v tak mizerném stavu, že už pomůže jen demolice,“ vysvětloval Dušan Perník na městské radě, jak teď lze naložit s další investicí.
Místo omšelé věže tak sice bude stát na Klínovci stavba zářící novotou, řadu původních prvků však nahradí jejich repliky. To bude po lázních v Kyselce další splátka za privatizační nezdary v devadesátých letech.
Dvě stě let Klínovce
Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 metrů. Přestože má v křestním listu uvedený letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory.
Nejprve tam stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet. Navštěvovali ho především hosté z Karlových Varů, pro něž byl výlet kočárem na nejvyšší horu Rudohoří, jak se tenkrát Krušným horám říkalo, vítaným zpestřením lázeňského pobytu.
Čilým turistickým a stavebním ruchem začal vrchol žít od osmdesátých let devatenáctého století. Iniciátorem všeho dění se stal jáchymovský Krušnohorský spolek založený v květnu roku 1880. Jeho členové se již na první schůzi usnesli, že postaví na Klínovci rozhlednu. Věděli samozřejmě, že bude nějaký čas trvat, než se podaří sehnat dostatek peněz na stavbu, která by se stala chloubou spolku. Nejlepším způsobem, jak přesvědčit potenciální dárce o svém odhodlání, bylo okamžitě jednat. A tak jáchymovští turisté ještě téhož léta během jediného týdne postavili alespoň dočasnou dřevěnou věž.
Další tři roky byly vyplněny sbírkami, řešením pozemkových otázek a přípravou projektu. Jeho realizace byla svěřena kadaňskému staviteli Josefu Peterovi, který se ujal práce v červenci 1883. Stavět však mohl jen do konce září, neboť od října již na hřebenech Krušných hor panovala tuhá zima. Dílo, které spolek přišlo na 4300 zlatých, tak bylo dokončeno až napřesrok. Velkolepá slavnost vysvěcení nové rozhledny pokřtěné jménem císaře Františka Josefa I. se odehrála 3. srpna 1884.
Sedmnáct metrů vysoká vyhlídková věž stála na vrcholu osamoceně až do roku 1893, kdy si vzrůstající počet návštěvníků vynutil přístavbu alespoň malé hostinské místnosti. Ani to však nestačilo, a tak se později objekt ještě několikrát rozšiřoval až do dnešní podoby rozsáhlého komplexu několika budov.
Velkou slávu zažil Klínovec v roce 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Z ní se dochovala bývalá výstavní hala s krásným kazetovým stropem a erby krušnohorských měst.
KARLOVARSKÉ VYHLÍDKY
DIANA
• Postavena: 1914
• Nadmořská výška: 547 m n. m.
• Výška rozhledny: 30 metrů (ochoz je ve výšce pětadvaceti metrů nad zemí)
VYHLÍDKA KARLA IV.
• Postavena: 1877
• Nadmořská výška: 514 m n. m.
• Výška rozhledny: 15 metrů
GOETHOVA VYHLÍDKA
• Postavena: 1889
• Nadmořská výška: 638 m n. m.
• Výška rozhledny: 42 metrů (vyhlídka je ve výšce třiatřiceti metrů)
• Goethova vyhlídka je dlouhodobě nepřístupná
JELENÍ SKOK
• Původní socha kamzíka byla vytvořena v roce 1851
DOUBSKÁ HORA
• Postavena: 1905
• Nadmořská výška: 609 m n. m.
• Výška rozhledny: 22 metrů
• Rozhledna je dlouhodobě nepřístupná
DALŠÍ VYHLÍDKY
• Petra Velikého a Tři kříže
Další informace na: www.rozhlednyunas.cz, www.rozhledny.com, www.rozhledny.webzdarma.cz
