Ve způsobu, jakým Tan jednotlivé pravdy zpracovává, se skrývá kouzlo knihy. Hlavními postavami jsou dva kluci, nejspíš starší a mladší bratr. Ti se pohybují ve fantaskním světě, který je sice na hony vzdálen Novému světu, ale mnohé bizarní motivy obě Tanovy knihy spojují. V Tanově prázdninovém světě vedle dvojice chlapců potkáte monstrózní kočku, obřího rudého králíka, tornáda, oplechované příšerky i zcela smyšlené tvory a rostliny, které vám rozbují v bytě, když přes noc necháte otevřený zadní vchod.
Pravidla léta poráží Nový svět v jedné klíčové disciplíně. Vzbuzují daleko širší škálu emocí než předchozí Tanův majstrštyk. Ten sázel především na posmutnělou melancholii, která je v Pravidlech léta také převažující. Ale krom ní kniha vyvolává čirou radost, veselí, ale také čirý děs a hrůzu. Vrací se k dětskému vnímání světa, k dětskému zmatku i radosti z nejobyčejnějších objevů. Proto ji právě nejmenší „čtenáři“ ocení, byť její melancholickou stránku si užijí spíš rodiče.
I to je Tanovo velké vítězství, protože vytvořit knihu tak působivou pro všechny generace se doposud podařilo jen párkrát.
Shaun Tan: Pravidla Léta
Nakladatelství: Labyrint / Raketa, 2014
Překlad: Ondřej Kavalír
Hodnocení: 100 %
