Za hluboké noci bijí vesničané na poplach: divoký slon sumaterský jim ničí rýžová pole. Zasahuje zkušený vodič slonů Dodot na svém zvířeti, které se narodilo v zajetí. Jeho úkolem je vyhnat vetřelce a zabránit střetu tlustokožce s lidmi. Tím se chrání živočišný druh, jemuž hrozí vyhynutí.
Je to již potřetí během jednoho měsíce, co velký sloní samec hledající potravu vyšel z džungle na jihovýchodě indonéského ostrova Sumatra. "Je to král, nemá strach z lidí ani ze zbraní, je to jeho teritorium," vysvětluje Dodot, který je zvyklý s takovou situací se vypořádat.
Střety mezi slony a lidmi jsou stále častější a nevyhnutelné. Kácení lesů a přeměna velkých úseků lesa v zemědělskou půdu vede tlustokožce k tomu, aby pronikali do obydlených oblastí. Mnoho slonů na Sumatře bylo zabito jen proto, že pronikli na pole vesničanů. Další jsou obětí pytláků, kteří jim uřezávají kly a slonovinu pak prodávají na černém trhu.
Proto mají vodiči slonů jako je Dodot zásadní roli jako zprostředkovatelé mezi člověkem a slonem. Tito strážci lesa, kteří se pohybují na slonech narozených v zajetí, tvoří celkem tři jednotky rozmístěné v kritických lokalitách kolem národního parku Way Kambas. Obydlené zóny tam leží těsně u lesa, ve kterém žije asi 250 divokých slonů sumaterských.
Na stanici Margahayu pobývá šest strážců lesa celý rok. Jezdí na slonech narozených v zajetí a hlídají především zóny, kde se stýká svět lidí se světem slonů. Na sloním hřbetu lépe vidí, co se děje a mohou sledovat stopy tlustokožců ve velkém parku tvořeném tropickým lesem a močály, jež se rozkládá na 1300 kilometrech čtverečních. "Když zpozorujeme divoké slony, informujeme obec a naše týmy, aby byly připraveny, a zabránilo se tak stádu slonů proniknout k obydleným zónám," vysvětluje jeden ze strážců lesa Eko Arianto.
Napětí však přetrvává. Rozzlobení zemědělci kladou otrávené nástrahy a zapalují ohně, aby se zbavili tlustokožců ohrožujících jejich pole. Jak uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF), za posledních 25 let bylo zlikvidováno téměř 70 procent přirozeného prostředí slonů sumaterských a polovina tohoto druhu byla vybita. Mezinárodní svaz na ochranu přírody jej v roce 2012 zanesl na seznam ohrožených živočichů.
Pro strážce lesa je mnohem obtížnější zahnat dominantní samce, kteří se pohybují sami. Náhle se vynoří z lesa, zničí pole a zmizí.
Stačí sebemenší incident, aby se narušil vztah důvěry, který strážci lesa navázali s místními komunitami. Ty považují slony za hrozbu pro svou existenci a při každém incidentu strážcům spílají. Aby strážci lesa navodili ducha společné zodpovědnosti za budoucnost tohoto druhu, získávají členy svých týmů mezi místním obyvatelstvem. "Snažíme se najít prostředky k tomu, aby lidé mohli žít vedle slonů," uvádí Arianto.
Postup strážců lesa již přinesl ovoce: od roku 2015, kdy začali v této zóně hlídkovat, počet konfliktů mezi člověkem a slonem klesl o 80 procent. Nedávno se zemědělcům podařilo poprvé po letech sklidit bez škod, říká Dodot.
Vodiči slonů také hledají a ničí pasti, které položili pytláci. Ti jsou ve spojení s kriminálními gangy obchodujícími s chráněnými exotickými druhy.
Třiadvacetiletý strážce lesa Junaidi už používá technologii GPS, aby zmapoval pozice divokých stád. "Když o ně nebude příští generace pečovat, jakou budou mít budoucnost?" táže se.
