Šéfem jihlavské cizinecké policie je čtyřiačtyřicetiletý Leoš Švarc. Na Vysočinu přišel už jako zkušený policista se sedmnáctiletou praxí z hraničního přechodu Hatě u Znojma. S ním přišlo dalších zhruba sto mužů, kteří se zaměřují hlavně na cizince. „Nyní se chystáme například na kontroly větších staveb,“ říká Švarc.
Jak takový zátah vypadá? Stavbu, kterou chceme zkontrolovat, je potřeba zajistit tak, aby tam v jednu chvíli najelo co nejvíc policistů. Je to kvůli tomu, aby nemohl nikdo ujet, odejít nebo utéct. Takže někdy stačí pět policistů, ale jindy jich je potřeba i dvacet.
Máte zkušenosti s prchajícími cizinci, kteří když vás vidí, odhazují lopaty a berou nohy na ramena? Ano. Jde hlavně o cizince, po kterých je vyhlášeno pátrání, nemají povolení k pobytu nebo bez povolení pracují. Oni mají často tendenci se skrýt nebo přímo utéct.
Kam se ukrývají? Například se zamykají na záchodě. Na čerpacích stanicích zalézají do tmavých prostor, kam není vidět. Při kontrole jedné stavby například zalezli do místnosti, kterou zabarikádovali izolační vatou. Když plánujeme kontroly v nějakých větších objektech, pořizujeme si jejich plány nebo se tam podíváme, abychom věděli, jak to tam vypadá.
Jakou máte techniku? Kromě termovizní techniky k nočnímu vidění máme od konce července nové vozidlo, kterým je speciálně upravená dodávka Ford. Říkáme jí schengenbus a jsou v ní technické prostředky ke zkoumání cestovních dokladů, řidičských průkazů. Je tam třeba i mikroskop a internet. Auto má i svou elektrocentrálu, aby vydrželo na místě delší dobu a policisté mohli používat všechnu techniku.
Jak vám to usnadní či zlepší práci? Když máme například podezření na neregulérní cestovní doklad, tak jej můžeme prozkoumat přímo na místě a policisté mohou velmi rychle zjistit, zda se jedná o padělek. Dříve jsme museli doklady vozit na služebnu a tam teprve jejich pravost ověřovat. Díky nové technice jsme schopni zkontrolovat v terénu více dokladů.
Odhalíte hodně padělků? Není jich tolik jako dřív. Hlavně jsme narazili na padělky ukrajinských řidičských průkazů. Falešné doklady si vozí už z Ukrajiny a u nás je předkládají, aby dostali naše oprávnění, a to nejen na osobní auta, ale i na kamiony a autobusy. Spolupracujeme i s odbory dopravy, a pokud mají nějaké podezření, tak k nim vyjedeme a doklad ověříme.
Co provedli lidé, kteří museli být vyhoštěni? Například neměli víza, povolení k pobytu či pracovní povolení nebo opakovaně v naší zemi porušovali zákon. To se týkalo hlavně Slováků, kteří kradli v obchodních domech nebo jezdili bez řidičského průkazu. V letošním roce jsme rozšířili naše kompetence i na Pelhřimovsko a Havlíčkobrodsko. Podařilo se nám také zadržet pětadvacet lidí, kteří byli v pátrání v schengenském prostoru.
Jsou to všichni lumpové? To ne. Řešili jsme případ muže ze země mimo Evropskou unii, který dostal ve své zemi povolení k pobytu ve Francii. Dostal ale zároveň informace, že toto povolení platí i u nás, a to nebyla pravda. Museli jsme ho na rok vyhostit, přestože tady žil se svou družkou. Musí si požádat o povolení, aby se mohl za přítelkyní vrátit.
A má šanci uspět? To závisí na rozhodnutí odvolacího orgánu. Stojí hodně o to žít v Česku, ale bude muset například vysvětlit, jak je to se vztahem k jeho družce. Zatím ale čeká na udělení povolení ve Francii. Někdy jsou takové vztahy hodně složité.
Stát dal cizincům s nelegálním pobytem možnost vrátit se beztrestně do svých zemí. Kolik jich toho využilo na Vysočině? Zatím máme tři případy. Jeden v Jihlavě, Pelhřimově a Havlíčkově Brodě. Všichni tito lidé jsou z Vietnamu. Avizované máme další dva případy.
To je docela málo. To ano, ale je otázka, zda je v našem regionu tolik nelegálních cizinců jako jinde.
