Babiš nesnáší Strnada a kritizuje českou muniční iniciativu. Už přes ní proteklo téměř sto miliard
Dobře fungující systém pomoci Ukrajině, poháněný penězi Dánska, Nizozemska, Německa či Kanady, za něž tuzemské zbrojní firmy nakupují a repasují velkorážové náboje nebo i vojenskou techniku, se zadrhává. I když pravděpodobný příští premiér, šéf hnutí ANO Andrej Babiš, mírní svou kritiku české muniční iniciativy, jeho pochybnosti trvají. Má je živit hlavně Babišův odpor vůči majiteli CSG Michalu Strnadovi.
Jakkoliv má Strnadova skupina na dodávkách dělostřeleckých a dalších nábojů či zbraní ukrajinské armádě drtivý podíl, není na české straně jediným zapojeným hráčem. Těmi jsou další podniky, jako je česká zbrojařská dvojka Colt CZ, jediný ryze domácí výrobce velkorážové munice STV Group, Omnipol a společnosti LPP či DSS.
„Babiš nesnáší Strnada, protože mu závidí marže, které z muniční iniciativy údajně má. Není to ale tak jednoduché, jak si myslí,“ shrnuje vlivný politik končící vládní koalice, který si nepřál být jmenován.
Byznys za 260 miliard
Za loňský a celý letošní rok je v plánu dodat Ukrajině přes 3,7 milionu kusů nábojů. Podle informací e15 má z tohoto množství na CSG připadnout asi 2,1 milionu kusů.
„V rámci iniciativy se nedodává jen munice, ale i děla, raketomety nebo tanky a další těžká pozemní technika,“ vysvětlil v pořadu FLOW vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Podle něj je nyní iniciativa ve fázi soběstačně fungujícího projektu. „Chválí ho prezident Zelenskyj, generální tajemník NATO a všichni, kteří finančně přispívají. To je nyní patnáct zemí,“ dodává Kopečný.
I když Babiš nechce nijak bránit firmám, aby s Ukrajinou obchodovaly, jasně řekl, že Česko už Kyjevu nedá ani korunu. Přitom podíl státního rozpočtu na iniciativě je zcela okrajový. „Plných 97,5 procenta celkového finančního objemu platí zahraniční donoři. A všechny peníze zůstávají u našich firem, které v Česku odvádějí daně a pojistné za své zaměstnance,“ připomíná Kopečný.
Marže, ať už CSG, Colt CZ, STV, Omnipolu nebo společností LPP a DSS, se mají pohybovat kolem deseti procent. Navzdory tomu, že podniky nechtějí výši svého hrubého zisku oficiálně upřesnit, by jeho případná přemrštěnost zřejmě vadila zemím, které iniciativu platí. „Nejdůležitější bylo všem ukázat efektivitu a transparentnost iniciativy, aby se západní státy nezdráhaly vynakládat peníze svých daňových poplatníků. Nyní to všichni dělají, aniž by měli pochyby,“ upozorňuje Kopečný.
Babišovo tvrzení o neprůhlednosti iniciativy odmítá i ministerstvo obrany. Podle něj jsou donoři s nastaveným mechanismem spokojeni, což mimo jiné dokládá fakt, že letos příspěvky narostly o 29 procent. Třeba Kanada navýšila příspěvek 3,5krát, Nizozemsko a Německo o třetinu, Norsko 2,5krát a Dánsko o desetinu, uvádí rezort.
Údaje o tom, kolik finančních prostředků dárci od vzniku iniciativy poskytli, ve středu vůbec poprvé zveřejnil premiér Petr Fiala. Přiměly ho k tomu právě Babišovy výhrady. „Českou ekonomikou proteklo více než 260 miliard korun od zahraničních dárců a samotných Ukrajinců. To ukazuje, že naše pomoc Ukrajině má velký význam i pro náš průmysl, který vytvořil 2600 nových pracovních míst a hodlá investovat patnáct miliard korun do posílení výrobních kapacit,“ zdůraznil.
Fiala připomněl, že oněch 260 miliard korun zahrnuje nejen dary v rámci muniční iniciativy, ale i bilaterální vyzbrojovací projekty nebo prostředky ze zmrazených ruských aktiv. Přes samotnou iniciativu se uskutečnily nákupy za 93 miliard. Za dalších 168 miliard pak české podniky dodaly na Ukrajinu vojenský materiál, o který požádali přímo Ukrajinci. Na těchto obchodech se ale vláda nepodílela a do iniciativy je proto nepočítá.
Ticho kolem iniciativy
Po vítězství ANO ve sněmovních volbách a v rozjitřené atmosféře kolem vznikajícího Babišova kabinetu, který sestavuje s SPD a Motoristy, napětí kolem muniční iniciativy sílí. Dokládá ho neochota většiny zapojených firem cokoliv komentovat.
„Náš podíl na iniciativě je minoritní, může to být odhadem tak pětina nebo desetina. Ale netvrdím, že pro nás není důležitá. Je to jeden ze zdrojů našich tržeb,“ říká pod podmínkou anonymity zástupce jednoho ze zbrojařských podniků.
CSG vnímá muniční iniciativu nejen jako byznys, ale i jako prestižní a mezi spojenci vysoce ceněný projekt, který měl a má zásadní pozitivní vliv na obranu Ukrajiny proti Rusku. „Věříme proto, že nová vláda bude český obranný průmysl ze všech výše uvedených důvodů nadále podporovat. CSG jako globální skupina působící v řadě oborů ani spolupráce CSG s Ukrajinou, která se rozvíjí už desetiletí, není na muniční iniciativě závislá,“ uvádí mluvčí Strnadovy skupiny Andrej Čírtek.
Ještě před volbami se k iniciativě v rozhovoru pro e15 vyjádřil finanční ředitel CSG Zdeněk Jurák: „Není to tak, že munici někde nakoupíme, dáme ji na sklad a pak ji prodáme. Podstata je v tom, že při nákupu starší munice musíme tyto náboje rozebrat, zkontrolovat a vyměnit některé jejich komponenty. Také v tom je přidaná hodnota CSG – jsme schopni to dělat nad rámec naší vlastní výroby a kapacit.“
Babiš ubral z kritiky
„Pokud někdo vydělá třicet miliard na úkor Ukrajiny a na válce, nám se to nelíbí. Máme na to jiný názor, budeme to řešit,“ prohlásil Babiš po oznámení výsledků voleb.
Po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem ale ubral plyn. „Muniční iniciativa byl principiálně dobrý nápad, ale to soláry dříve také a stály nás osm set miliard. Budeme o iniciativě jednat, požadujeme větší transparentnost a přehodnocení,“ uvedl Babiš před týdnem. „Nemluvíme o zastavení muniční iniciativy, ale o důkladné revizi,“ doplnil šéfa ANO předseda sněmovního výboru pro obranu za hnutí Lubomír Metnar. Podle něj není cílem oslabit Ukrajinu, ale zajistit kontrolu a přehled nad nakládáním s prostředky.
Šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) neprůhlednost iniciativy odmítá. Zahraniční donoři, přesněji vlády Dánska, Nizozemska, Německa a dalších zemí, si munici vybírají ze seznamu nabídek, kde ale nejsou uvedeny názvy potenciálních českých dodavatelů. Státy mají informace o typu nábojů a množství, ceně a dodací lhůtě. A na základě pouze těchto dat se obracejí na ministerstvo. „Je to anonymizované. Útoky, že někoho preferujeme, nebo že někdo díky iniciativě nehorázně vydělává, jsou nesmyslné. Nic neovlivňujeme, neznáme marže, nezajímají nás,“ ujišťuje Černochová.
