Svatomartinské letos poteče i v Japonsku

Je to jen nafouklá bublina a marketingový tah, nebo skutečně nápoj, které si díky svým jedinečným vlastnostem zaslouží speciální přístup? Spor o svatomartinské víno je stejně starý jako ono samo. Jeho odpůrci jsou ale v jasné menšině. Zájem o něj totiž stále roste a letošní rok bude pro svatomartinské víno výjimečný.

Na trhu se ho totiž objeví nejvíc v historii. Rané víno z jižní Moravy, které se podle tradice podává nejdříve 11. listopadu na svátek Martina, poteče do sklenek až z jednoho a tři čtvrtě milionu lahví. „Je to paradoxní, protože vinaři za sebou mají nejhorší úrodu za poslední léta,“ říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Právě instituce, které šéfuje, je vlastníkem originální ochranné známky.

Rekord tak padne hlavně proto, že se oproti předešlým letům přihlásilo o možnost označit své mladé víno za Svatomartinské více vinařství. Degustátoři, kteří každoročně zasedají na zámku ve Valticích, hodnotili největší počet vzorků od roku 2005, odkdy ochranná známka existuje.

„Je vidět, že pro vinařství je to prestižní. Neřekl bych, že jim jde čistě o byznys. Svatomartinské je víno s tradicí,“ soudí Machovec. Špatná úroda se však podle něj na svatomartinském přece jenom projeví. Nikoliv na kvalitě, nýbrž na ceně. „Počítám, že lahev kvůli menším výnosům vinohradů zdraží o pět až deset korun,“ odhaduje Machovec. Za sedmičku vína tak zákazníci dají většinou přes sto korun.

Objem vína, které firmy vyrobily, však není překvapivý jen kvůli podprůměrné úrodě. Už v minulém roce, kdy do regálů supermarketů a vinoték putoval zhruba milion lahví, počítali odborníci s tím, že trh se svatomartinským už dosáhl vrcholu. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že letos bude poptávka tak vysoká,“ tvrdí sommeliér Marek Babisz, který ve Valticích organizuje hodnocení raného vína.

Husa s vínem chutná víc

Výroba svatomartinského vždy vychází z předchozích objednávek, je tak téměř vyloučené, že by lahve nenašly spotřebitele. Podle Babisze stojí za zvyšující se popularitou vína jednoznačně spojení s gastronomií. „Samo o sobě by nemohlo mít svatomartinské takový úspěch. V Česku ale začíná být 11. listopad považován za den, kdy se připravuje pečená husa, ke které se výborně hodí právě mladé víno,“ vysvětluje Babisz.

Přitom ještě před pár lety to neplatilo. Pokud se v Česku pilo mladé víno, šlo většinou o vyhlášenou francouzskou značku Beaujolais. Poslední dostupné údaje hovoří o tom, že se dováželo asi dvě stě tisíc lahví ročně.

„Došlo to tak daleko, že dovozci už ani čísla neuvádějí. Z toho logicky vychází, že beaujolais se u nás prodává v čím dál menší míře. Svatomartinské nad ním jednoznačně vítězí,“ těší Machovce.

Nabízí se hned několik důvodů výhry moravského vína. Předností svatomartinského je například to, že se dostane k zákazníkům dřív. Nápis „le Beaujolais nouveau est arrivé“, tedy nové beaujolais dorazilo, se na dveřích vinoték ukáže vždy až třetí čtvrtek v listopadu. Jistou nevýhodu má beaujolais také v tom, že se vyrábí jen z odrůdy Gamay, je tedy jen červené. Naopak svatomartinské je bílé, červené i růžové, a to z odrůd Müller Thurgau, Svatovavřinecké, Modrý portugal, Veltlínské červené rané a Muškát moravský, z něhož mohli vinaři udělat svatomartinské letos poprvé.

„Je to nesporné plus našeho mladého vína. Už jsem dokonce zaslechl, že Francouzi plánují udělat i růžové. Asi to od nás odkoukali,“ říká s úsměvem Babisz. A upozorňuje, že beaujolais je globální značka. „Na světě se ho prodá sedmdesát milionů lahví. Toho nikdy nemůžeme dosáhnout, protože nás limituje počet vinic,“ vysvětluje Babisz.

Svatomartinské ale po vzoru svého francouzského konkurenta také nezůstává jen domácí specialitou. Už od loňska ho vinaři vyváží i mimo Česko. Kromě Slovenska a Polska ho letos ochutnají dokonce zákazníci v Japonsku.

„Poohlédnout se pro letošní rok po vzdálenějších destinacích byl logický krok. Věříme totiž, že svatomartinská vína mají čím zaujmout i daleko za našimi hranicemi,“ domnívá se Machovec. Přiznává ale, že jihomoravské víno se dostane do Japonska spíš náhodou. „Oslovil nás jeden vinař, který má v Tokiu restauraci. Jako provozní má Češku, to nám zřejmě pomohlo,“ říká Machovec. Do Asie tak letos poputuje premiérově asi čtyři sta lahví svatomartinského.