Tchoukball: míč s trampolínou

Míč se odráží od trampolíny a ozývá se zvláštní zvuk. Zní to jako „čouk“. Spojení tohoto slova s anglickým výrazem pro míč dalo název celé hře.

Hra pro každého

„Největší výhoda tchoukballu je, že ho může zkusit kdokoliv. Není náročný na pochopení. Proto by se mohl stát oblíbeným a masovým,“ říká Ladislav Bláha, který tchoukball trénuje již deset let na ústecké univerzitě. Zakladatelem tchoukballu je švýcarský lékař Hermann Brandt. Propagoval ho od sedmdesátých let dvacátého století. Hra vychází z prvků házené, odbíjené a baskické peloty. Tchoukball navíc využívá k odražení míče nakloněnou trampolínu. Na ní se snaží útočící hráči vystřelit míč tak, aby po odrazu dopadl na vymezenou část hřiště. Soupeři přitom na rozdíl od obdobných sportovních her nesmějí útočníka napadat a míč mu srážet. Nezbývá jim tedy než odhadnout dráhu odraženého míče, doběhnout na správné místo a míč před dopadem chytit.
„Hráči uplatní zcela základní dovednosti jako je běh, chytání a házení, takže tchoukball zvládají už děti na prvním stupni základních škol,“ podotýká Bláha.
Zbytek pravidel jsou jen drobnosti. Kolem konstrukcí je v půlkruhu třímetrová zakázaná zóna, do které nesmí hráči ani míč. Útoku mohou předcházet maximálně tři přihrávky. Cílem hry je pochopitelně získat ve stanoveném čase víc bodů než soupeři.

Agrese tu nemá místo

Když ústecká univerzita hledala, jakou míčovou hru by mohli hrát všichni, tchoukball se ukázal jako vhodná varianta. „Není důležité, jestli ho hraje chlapec nebo dívka. To nás dost bavilo, protože v ostatních kolektivních sportech je rozdíl znát. Takhle jsme to až na sprchování nemuseli řešit,“ usmívá se Bláha. Je to i proto, že tchoukball je nekontaktní sport. Nenajdeme v něm agresivitu, nehrozí časté zdravotní problémy a úrazy. Při obraně se místo tlaku na soupeře nejčastěji používá předvídavost a vyrážení nebo chytání míče.
„Pohybujeme se v kultivovaném prostředí. Hráči při hře spolupracují, rozvíjíme myšlení. Oproti jiným sportům je pro nás soupeř partnerem, což má obrovský výchovný potenciál,“ uzavírá Bláha.

Úprava je možná

Výhodou tchoukballu také je, že je levný. Stačí na něj malá tělocvična, trampolína a míč. Dnes již existuje i jeho plážová podoba. Pravidla navíc není těžké přizpůsobit situaci. „Počet hráčů a pravidla jsme si na začátek upravili tak, aby se každý zapojil. Dokonce jsme měli jen jednu trampolínu a volejbalový míč. Postupně jsme se víc blížili k oficiálním pravidlům,“ popisuje jeden z hráčů, student tělesné výchovy pedagogické fakulty Martin Švec.
Sám si tchoukball na univerzitě oblíbil. „Zpříjemnil nám studium a naučili jsme se jinému pohledu na sportování. Určitě ho budu používat při výuce tělesné výchovy,“ doplňuje Švec.

Z PRAVIDEL HRY: - hraje se na body a na čas
- zakázaná zóna je třímetrový půlkruh
- na útok nejvýše tři přihrávky
- za chybu bod pro soupeře