Územní plán může napadnout i pasivní účastník
Taková osoba tak splnila podmínku aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části – územního plánu nebo jeho změny. Tento logický právní názor posvětil několikrát Nejvyšší správní soud. Zní logicky, že aby mohl někdo žádat zrušení územního plánu, měl by v procesu pořizování územního plánu nebo jeho změny podat alespoň připomínky, aby identifikoval svůj soukromý zájem a umožnil odpůrci (pořizovateli) k němu přihlédnout při tvorbě územního plánu nebo jeho změny. Pokud připomínky nepodal, nemůže ani soud v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části posuzovat, zda bylo dosaženo přiměřeného vztahu mezi zájmem soukromým a veřejným.
#####Vytrvalost se stěžovatelům vyplatila
Takový právní názor podpořený judikaturou vedl k tomu, že řada odpůrců vybraných změn územních plánů, kteří nestihli podat žádné námitky při pořizování, upustila od jeho napadání podáním před Nejvyšší správní soud, protože takový postup považovala za ztracený. Malá skupina stěžovatelů ovšem vytrvala a nijak se netajila, že v průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy nepodali žádnou námitku ani připomínku, ale přesto se dožadují jeho zrušení, neboť zákon takovouto podmínku nestanoví. Podpůrně argumentovali, že celý proces přijímání napadených změn územního plánu byl natolik zmatečný, chaotický a nepřehledný, že nebylo téměř možné zjistit, jakou podobu připravované změny vlastně mají a v jaké fázi se proces nachází.
#####Nutné je prokázat krácení práv navrhovatele
Vzhledem k rozdílnému názoru jednotlivých senátů Nejvyššího správního soudu byla věc předložena rozšířenému senátu. Ten vynesl verdikt, že pokud navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části (§ 101a a násl. soudního řádu správního) neuplatnil námitky či připomínky ve fázích přípravy opatření obecné povahy, to samo o sobě jej nezbavuje práva takový návrh podat. Návrh proto nemůže soud pro nedostatek aktivity navrhovatele v předcházejících fázích řízení správního odmítnout pro nedostatek procesní legitimace.
[file:8984:small:right]
Procesní pasivita navrhovatele ve fázích správního řízení předcházejícího přijetí opatření obecné povahy (změny územního plánu) může být totiž způsobena nejrůznějšími faktory subjektivními i objektivními. Její význam pro úspěšnost žaloby posoudí soud s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu, a to při zkoumání procesního postupu správního orgánu, při hodnocení případného rozporu opatření obecné povahy s právními předpisy, jakož i při hodnocení přiměřenosti zásahu do práv a povinností navrhovatele. Nejvyšší správní soud vyslal zřetelný signál: Nebojte se napadat územní plány a podávat návrhy na jejich zrušení. K úspěšnosti žaloby plně postačí, když se podaří prokázat jakékoli zkrácení práv navrhovatele.
#####Bohatá argumentace pro odpůrce změn
Bohatá judikatura NSS zde dává široký výběr argumentů. Mezi evergreeny uveďme například zkrácení vlastnického práva negativními dopady výstavby ve všech lokalitách, v nichž se počítá se stavebním rozvojem obce, přestože bezprostředně nesousedí s nemovitostmi navrhovatelů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73, který vymezil pojem „dotčenosti“ šířeji: dotčené pozemky nejsou jen ty, na které přímo dopadá změna územního plánu nebo které s ní hraničí, ale i pozemky vzdálenější, může-li provedení zamýšlené změny územního plánu podstatně ovlivnit poměry na těchto pozemcích). Zkrácení vlastnického práva lze totiž spatřovat v následných negativních vlivech, jako například neúnosné dopravní zatížení obce, neboť napadené opatření obecné povahy přináší neadekvátní dopravní řešení. Negativní dopad může mít přírůstek obyvatel do obce, vysoká hustota obyvatel, nárůst počtu aut, málo veřejného prostoru, snížení ceny nemovitostí apod.
