Proč není kolébkou A.I. Evropa, ale USA, přičemž co nevidět to bude stále dravější Čína, která do studia teoretické i aplikované umělé inteligence nalévá ohromný investiční kapitál a také lidské zdroje? Protože v Evropě chybějí peníze. Opravdu velké peníze a hlavně odvážní investoři. Na tom se mimo jiné shodli i experti, kteří se v týdnu sjeli na berlínskou konferenci Bosch Connected World.
Roli odvážného andělského investora tak v EU částečně supluje sama unie a její dotační programy pro vědu a výzkum. Díky nim přežívá i další segment, ve kterém Evropa na první pohled trošku zaostává – autonomní robotika.
Je to i příklad Italského technologického institutu, na jehož půdě se s nutnou podporou bruselských peněz a za pomocí dalších vědeckých institucí z Evropy rodí společný projekt humanoidního robota WALK-MAN.
Ačkoliv se experti neshodnou v otázce, k čemu je vlastně dobré investovat do humanoidní robotiky – tedy jaký má smysl nahrazovat v mnoha ohledech neefektivního člověka hroudou stejně neefektivních slitin, zastánci podobných dvounohých strojů mají jednoduchou odpověď: Právě takový robot jednou jako záchranář z masa a kostí vtrhne do hořící nebo toxickými chemikáliemi zamořené budovy a zachrání pár nešťastníků, nebo pootočí nějakým tím kritickým kohoutkem.
A na něco podobného se soustředí i italský WALK-MAN, který se v posledním testu, se kterým se autoři pochlubili v prezentačním videu, vypořádal s hypotetickou živelnou pohromou. Měl si totiž poradit s chůzi v troskách továrny, kterou postihlo zemětřesení.
Výběr scénáře nebyl náhodný, apeninský poloostrov totiž v minulých letech postihlo několik silných otřesů, které si vyžádaly i oběti na životech. Jednoho dne by tedy mohl do trosek vyrazit i podobný WALK-MAN.
Zatím k tomu má ale daleko, neobejde se totiž bez připojené řídící/napájecí kabeláže a záchranných lan.
