Komedii Vrchní, prchni! znají všichni. A všichni si také pamatují nesmrtelný skeč, kdy dav naštvaných číšníků honí po Karlových Varech falešného vrchního v podání Josefa Abrháma. Podobná scéna se teď do centra lázeňského města vrátila. Dav číšníků už zase pádil městem. A redaktor Sedmičky s ním.
K účasti v závodu Vrchní, prchni! nestačí mít jen chuť závodit, ale je nutné i vlastnit předepsaný úbor. Černé boty, černé kalhoty, černou vestu, motýlka a bílou košili. Dát však dohromady tuto uniformu bylo pro člověka mimo gastronomii oříškem. Kamarádi sice doma ve skříních něco měli, oblečení však redaktorovi bylo malé. Bílé košile ho škrtily v ramenou a boty tlačily. Kalhoty zase nešly zapnout v pase, nebo byly havlovské. Tedy krátké. Nakonec si jednotlivé části úboru půjčil hned od tří lidí. Vestičku nesehnal.
„Vy nemáte vestičku? Tak to vás nemohu zapsat,“ odmítl redaktora Sedmičky startovní komisař Robert Zauer. Naštěstí lidé z Thermalu redaktorovi vestu půjčili, a tak byl jako falešný vrchní připraven.
Trasu běhu pořadatelé na poslední chvíli výrazně zkrátili. Původně se mělo začínat na rovince před Thermalem, pak za mostem přes říčku zatočit na schody, po dalších seběhnout a finišovat před hotelem. Protože ale na jednom z mostů stály stánky a vyhrávala kapela, běželo se jen před Thermalem. Tam a zpátky.
Ukaž jim to!
„Nakopej jim zadek,“ šťouchl cizí chlap francouzskou holí do redaktora. Falešný vrchní až o něco později pochopil, proč si starý muž vybral právě jeho. V davu mladých číšníků shromážděných na startovní čáře byl totiž tím nejstarším. V šestatřiceti letech. A jako s nejstarším se s ním divák zřejmě ztotožnil. Závod vnímal jako střet generací.
Redaktor odstartoval z poslední řady a už po několika krocích se mu plastový kelímek s pivem málem převrátil. Avšak šikovným manévrem jej udržel na tácu, a pospíchal vpřed. Trať ale byla krátká a úzká. Na obrátce byl falešný vrchní ze Sedmičky předposlední, na rovince dva číšníky předběhl. Do cíle dorazil mezi posledními. Mladí pelášili z prvních řad jako zajíci, z čehož pro případné falešné vrchní vyplývá jediné. Karlovarským číšníkům neutečou.
Po závodu Vrchní, prchni! v centru města oznámila agentura Dobrý den zápis Karlových Varů do České knihy rekordů. Přišlo jich devětatřicet.
„Hromadné rekordy bývají početnější. Rozhodně jsme čekali víc, je to ale zakládající rekord, který dává prostor k překonávání. Věřím, že příští rok to bude ve Varech super,“ řekl Sedmičce Robert Zauer z agentury Dobrý den.
Jak běh Vrchní, prchni!, tak zápis do České knihy rekordů byly součástí Festivalu gastronomie. V jeho rámci se na prostranství před Thermalem konalo finále Czech Food Cupu. Vítězství v soutěži si uvařili kuchaři z Orea Hotelu Bílý Hořec v Harrachově.
Přijímáme číšníky
Číšníci teď mají v Karlových Varech zelenou. Ve městě začala lázeňská sezona a mnoho podniků různých úrovní číšníky přijímá. Pokud ovšem alespoň částečně ovládají ruský jazyk a mají praxi v oboru. Za práci na plný pracovní úvazek v jednosměnném nebo vícesměnném provozu jim zaměstnavatelé většinou nabízejí základní plat dvanáct tisíc korun, hotel Carlsbad Plaza pak čtrnáct tisíc korun.
Z podniků, které aktuálně shánějí číšníka nebo servírku, nabízí nejnižší základní mzdu lesní zámeček Belveder v Jáchymově. Osm tisíc korun. Majitel nepožaduje praxi, jen vyučení v oboru, v požadavcích uvádí, že pozice je vhodná pro ženy.
„V současné době máme v naší databázi jedenáct pozic pro profese číšník nebo kuchař. Některé inzeráty ale obsahují hledání i více pracovníků na stejnou pozici,“ upřesnil marketingový ředitel Monster.cz Jaroslav Macnar.
