Akcie ještě mají kam padat a ropa kam růst. Konec války v Íránu už nezáleží čistě na Trumpovi

Trhy jsou notoricky špatné v odhadování geopolitického rizika. Obvyklá investorská praxe doporučuje války a různé vojenské spory spíše přehlížet, jelikož jejich dopad na ceny aktiv bývá omezený. Konflikt v Iránu je ale zcela jiná kategorie. Obchodníci s akciemi začínají chápat, že může jít o větší problém. 

Hlavní americký akciový index S&P 500 oslabil od začátku války zhruba o 7,5 procenta. Evropský Stoxx Europe 600 ztrácí necelých devět procent. To zdaleka nelze považovat za burzovní paniku. S&P 500 se stále obchoduje na zhruba dvacetinásobku očekávaného čistého zisku. Je to sice pod pětiletým průměrem, z historického hlediska jde ale stále o vysokou hodnotu. Volně přeloženo: akcie ještě mají kam padat. 

Trhy věří ve zpřísnění měnové politiky

Jelikož má válka vliv na zrychlení inflace, rostou i výnosy vládních dluhopisů. Desetiletý americký vládní dluhopis aktuálně nese 4,4 procenta. Nárůst výnosů byl tažen zvýšením reálného – tedy o inflaci očištěného – výnosu. To se dá číst tak, že trhy věří ve zpřísnění měnové politiky. K tomu pravděpodobně skutečně dojde. Ve Spojených státech zřejmě zůstanou úroky beze změny, přičemž ještě před zahájením útoku na Írán se během letoška očekávaly tři „cuty“, celkově o 0,75 procentního bodu. 

Vyšší dluhopisové výnosy jsou taktéž nepříznivou zprávou pro akcie. Mezi oběma aktivy totiž existuje rivalitní vztah. Prémie za podstupování akciového rizika v USA je nyní extrémně nízká. Zjednodušeným výpočtem se můžeme dopracovat k úrovni okolo 0,5 až 0,6 procentního bodu. V takovém prostředí mají správci peněz motivaci nakupovat spíše vládní dluhopisy, které se považují za bezrizikové aktivum, protože za nákup akcií nejsou dostatečně odměněni. 

Nízká prémie znamená, že jsou akcie ve srovnání s vládními dluhopisy stále drahé. Tento stav částečně ospravedlňuje rychlý růst korporátních zisků, kterého jsme byli v uplynulých letech svědky. Například loni zisky firem z indexu S&P 500 vzrostly v průměru o 13 procent. K tomu pomohly investice do umělé inteligence (AI) i robustní kondice americké ekonomiky.  

Oba tyto klíčové zdroje růstu jsou nyní testovány. Investoři si kladou otázku, zda nejsou mohutné výdaje na datová centra a jinou AI infrastrukturu přestřelené, a detailněji zkoumají, jak umělá inteligence pomáhá firmám k lepším ziskům. Zároveň je znervózňuje, jak někteří hyperscaleři, tedy velcí poskytovatelé datových služeb – například Oracle – stále častěji financují investice do AI dluhem. 

Americká ekonomika se zadýchává

Americké hospodářství taktéž nedokáže donekonečna odolávat trendu. V závěrečném kvartálu loňského roku zpomalilo – rostlo pouze tempem 0,7 procenta. První kvartál letošního roku bude zákonitě lepší, jelikož se projeví efekt znovuotevření vládních úřadů. Celkově vzato by letos mělo americké HDP růst rychleji než dvěma procenty. Zpomalující tendence jsou však evidentní. V únoru činil průměrný odhad růstu na rok 2026, který ekonomové poskytli agentuře Bloomberg, 2,5 procenta, zatímco v březnu to bylo pouze 2,3 procenta. Další revize směrem dolů jsou pravděpodobné. S tím půjde ruku v ruce i tempo růstu korporátních zisků. 

Zcela klíčová je samozřejmě doba trvání konfliktu v Íránu a související uzavření Hormuzského průlivu. V tomto směru je zarážející, že se na obzoru nerýsuje žádné uklidnění situace. Donald Trump se sice snaží z války vycouvat, nicméně Írán v tuto chvíli o příměří nestojí. Ve hře tak stále zůstává alespoň omezená americká pozemní invaze. V takovém případě by Írán takřka s jistotou zvýšil intenzitu svých útoků na ostatní státy Perského zálivu a došlo by k destrukci ropné infrastruktury. 

Původní odhady Wall Street, že bude Hormuz brzy průjezdný, se ukazují jako zcela nerealistické. Například banka Goldman Sachs čekala, že se provoz v průlivu podaří uvést do normálu za tři týdny. Poté zvedla svůj odhad na šest týdnů, tedy zhruba do půlky dubna. To ale zdaleka nemusí být finální datum. Futures naznačují, že ropa Brent bude stát na konci roku 85 dolarů. Pokud však bude ozbrojený střet trvat déle a dojde k poškození energetické infrastruktury, mohou ceny poskočit mnohem více. To by se propsalo do výraznějšího zrychlení inflace a způsobilo by globální ekonomické ochlazení. 

V tomto kontextu je současný pokles akcií stále spíše mírný. Proto existuje slušná šance, že v následujících týdnech budou burzovní výprodeje pokračovat. Investoři si až příliš zvykli na to, že Trump ustoupí, pokud trh zachvátí propady. A americký prezident by k podobnému kroku rád přistoupil i nyní. Nicméně konec konfliktu na rozdíl od cel nezáleží čistě na něm – další vývoj války určují faktory, které Washington nedokáže plně ovlivnit.