V posledních dnech jsme slyšeli několik komentářů z úst českých centrálních bankéřů. A ta slova byla ve finančním žargonu jestřábího ražení. Víceméně vyjadřovala, že nebýt zhoršení výhledu pro hospodářský vývoj v zahraničí, tak by české úrokové sazby dál rostly.
Mohlo by se zdát, že něco takového je mimo mísu. Taková komunikace přichází v situaci, kdy peněžní trh stále počítá s poklesem úrokových sazeb ČNB v horizontu jednoho roku o 0,25 procentního bodu. Ještě před měsícem trh kalkuloval se snížením o téměř 0,75 procentního bodu během dvanácti měsíců. Obecně finanční trh počítá s tím, že příštím pohybem úrokových sazeb v ČR bude pokles. Při pohledu na to, jak centrální banky významných ekonomik snižují úrokové sazby a jak valná většina ekonomik klesá pod svůj potenciální produkt, není divu.
Ale česká ekonomika zatím vůbec nezpomalila a stále generuje inflační tlaky. Inflace pravděpodobně bude v příštím roce, podobně jako letos, citelně nad dvouprocentním cílem ČNB. Je sice zřejmé, že tuzemské hospodářství v dalších čtvrtletích zpomalí, ale také je velmi dobře možné, že to bude souběžně s oslabenou korunou. A také je reálné, že řada globálních rizik se plně nerealizuje, přičemž uvolněná politika centrálních bank případně za pomoci fiskální politiky zabrání zahraniční poptávce ve větším poklesu.
V tom případě není těžké představit si dlouhé období, kdy ČNB nebude mít důvod pohnout úrokovými sazbami žádným směrem. Je to nuda, ale nuda je obecně pro ekonomiku příznivá.
Autor je ekonom Komerční banky
