Americký Sovereign Wealth Fund: Ambiciózní plán, nebo zoufalý krok?
Po několika týdnech politických otřesů a volatilních tržních reakcí čelí americký akciový trh hlubší krizi: zahraniční investoři zvažují odchod a střednědobou realokaci kapitálu. V reakci na tento trend americká administrativa usiluje o jeden z nejradikálnějších kroků posledních dekád – vytvoření vlastního státního investičního fondu (SWF). Může však SWF skutečně zachránit americké trhy, nebo jen odhaluje rozsah systémových problémů?
Odliv kapitálu brzdí trhy
I přes krátkodobé zotavení indexu S&P 500 činí jeho výnos ke konci dubna od začátku roku kolem –6,0 procenta. A nejde jen o technickou korekci – americké akcie se nadále z fundamentálního hlediska obchodují s určitou prémií. Poměr ceny akcie k očekávanému zisku na akcii v příštích 12 měsících, takzvané forwardové P/E, se aktuálně pohybuje kolem hodnoty 20 nad historickým průměrem i ve srovnání s akciovými trhy mimo USA.
Investory nejvíce odrazuje rostoucí geopolitické napětí ve stínu protekcionistické zahraniční politiky USA. Současná výsledková sezona firem se nese v duchu nejistoty ohledně dopadů cel na ekonomiku. Například globální kurýrní společnost UPS jako jedna z prvních reaguje propuštěním 20 tisíc zaměstnanců, a pravděpodobně nebude poslední. S podobnými problémy se mohou setkat i další firmy v sektorech logistiky, námořní dopravy, výroby a automobilového průmyslu. První čtení o předpokládaném ročním vývoji HDP USA za letošek signalizuje náznaky probublávající kontrakce v ekonomice, když hospodářství pokleslo o –0,3 procenta.
Stát vstupuje tam, kde trh selhává
Donald Trump proto přichází s návrhem vytvořit SWF, který by působil jako stabilizační hráč na domácím trhu. Konkrétní podoba však nebyla doposud představena.
Ve srovnání s největším SWF na světě, tedy norským Státním globálním investičním fondem, by americký SWF počátečně nevznikl z rozpočtových přebytků či rent z ropné produkce, nýbrž z nouze.
Zatímco jiné země účelově používají SWF k diverzifikaci aktiv, USA by ho nasadily jako zbraň proti ztrátě důvěry trhu a deficitu rozpočtu, jehož poměr vůči HDP za rok 2024 činil –6,3 procenta.
Pozitivní přínos však lze spatřit i v podobě potenciální obnovy důvěry zahraničních investorů či podpoře amerických firem. Zmíněný norský fond dlouhodobě prokazuje konzistentní výsledky, přičemž investuje 70 procent portfolia do akcií přibližně 9000 firem, mezi které patří i technologičtí giganti Meta Platforms nebo Microsoft. Zda pomůže americký fond snížit volatilitu na trzích, však není příliš jisté.
