Babiš neříká pravdu. Tchaj-wan si z Česka udělal technologickou základnu pro část světa
- Tchajwanské firmy dál rozšiřují v Česku výrobu serverů čipů i vývoj nových technologií a premiér Babiš o tom mlčí.
- Spolupráce s Tchaj-wanem přináší Česku investice, know-how i nové polovodičové projekty.
- Česko chce z partnerství s Tchaj-wanem vybudovat základnu pro evropský čipový řetězec.
Vláda nepovolila předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi použít státní letadlo pro cestu na Tchaj-wan. Premiér Andrej Babiš následně uvedl, že vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku. Ta hodnotová podle něj víceméně nic nepřinesla. Babiš tuto narážku směrem k družení se předchozí vlády s Tchaj-wanem pronesl v podstatě pár hodin poté, co v Brně oficiálně otevřela vývoj pokročilých čipů tchajwanská firma Jmem Tek.
Podle informací e15 se nyní připravují další tuzemské projekty podobného ražení. Premiér Babiš nemůže být odborníkem na vše, ale alespoň se mohl řádně informovat u svých poradců a představitelů státu, kteří aktivity s asijskou polovodičovou a technologickou mocností dotahují.
Výrazná investorská základna
Tchaj-wan dlouhodobě patří mezi významné investory v Česku. Například Foxconn v Pardubicích vyrábí počítače pro velkou část světa. Jeho druhá provozovna v Kutné Hoře zase zásobuje svět servery Hewlett Packard Enterprise. Jak e15 nedávno informovala, Foxconn a HPE výrazně rozšíří výrobu serverů pro umělou inteligenci, takže z Kutné Hory bude do Evropy, Afriky a na Blízký východ mířit ještě více AI systémů plných čipů Nvidia nebo AMD.
Podobné servery včetně těch pro firmy Meta, Microsoft nebo Amazon zase u Brna produkuje firma Wistron. Česko je jedinou základnou Wistronu v Evropě. Pod názvem SMS InfoComm u nás funguje také odnož Wistronu zaměřená na opravu počítačů a elektroniky. Dále zde máme Inventec, který nedávno u Brna postavil takzvanou megasite, kde rovněž vyrábí servery nebo elektroniku do automobilů. Dolaďují se také plány na tuzemské aktivity Inventeku v polovodičovém průmyslu.
Podle Českého statistického úřadu se z Česka ročně vyveze ICT zboží za více než 320 miliard korun, což činí podíl skoro sedm procent na celkovém vývozu země. Roční obrat z produkce serverů u nás podle informací e15 přesahuje sto miliard korun. V době, kdy je obrovská poptávka po serverech kvůli AI, má Česko výbornou pozici.
Babišovu pragmatismu by bylo vhodné připomenout třeba i další dva příklady z loňského roku týkající se evropských centrál tchajwanských firem. C-Tech vyrábí baterie pro Dell, Acer, HP nebo LG a brzy je začne produkovat také v Česku. Zvažuje také rozjezd centra pro výzkum a vývoj. CTi Cable zase vyrábí datové kabely pro USB, ethernet, HDMI a podobně, nedávno se začaly zhotovovat u Prahy.
Během působení předchozí vlády se také rozjela užší spolupráce Tchaj-wanu a Česka v dronech a aerospace. Tchaj-wan například loni zvýšil výrobu dronů z 10 tisíc na asi 135 tisíc jakožto bezpečné alternativy k těm z Číny. Drtivá většina tohoto exportu jde do Česka, odkud míří hlavně na Ukrajinu, což je důležitá aktivita týkající se státní bezpečnosti. Podobné akce mají tendenci se nabalit, zmiňovaný příchod Jmem Teku souvisí právě s bezpečností či drony, firma pro tyto účely vyvíjí vysoce zabezpečené čipy.
O více než hodnotové spolupráci pak jde mluvit v kontextu toho, že Tchaj-wan dále v Česku otevřel tři centra pro výzkum a vývoj pokročilých čipů. Jedno řeší nasazení v praxi, druhé bezpečné dodavatelské řetězce v polovodičích a třetí vědeckou a akademickou spolupráci. To do Česka láká další investory (zajímá se třeba Light Momentum Technology) a přináší klíčové know-how od nejlepší země v oboru.
V rámci těchto spoluprací například čeští studenti cestují na praxi do TSMC, dominantního výrobce high-end čipů, získávají stipendia, létají k nám tchajwanští profesoři na přednášky a tak dále. Tohle je možná vůbec nejdůležitější část. Vytváří to kořeny pro ekosystém se skutečně vysokou přidanou hodnotou.
S čím se chlubit?
Politicky se ale tímto chlubí těžko, obzvláště pak masám na Twitteru ve vlastním sedmnáctiminutovém videopořadu, protože přínosy jsou postupné a dlouhodobé, ale přesně tento typ spolupráce vyspělé ekonomiky dělají. Tyto projekty jsou ale navíc napojené na nejdůležitější tchajwanské instituce, které z velké části stojí za úspěchem TSMC a hromady dalších tchajwanských firem. Nejsou to žádní druhořadí hráči.
V posledních letech se mohutně kritizoval fakt, že Česko létá na Tchaj-wan, ale první evropskou továrnu TSMC získaly Drážďany. Česko však o získání továrny nikdy neusilovalo, protože na to prostě nemá prostředky a kapacity, německá vláda projekt masivně podpořila dotacemi. Česko ale strategicky usiluje o získání doprovodných provozů, zejména kolem chemického zpracování, které čipové továrny potřebují.
Podle informací e15 je na spadnutí první taková továrna nedaleko Ústí nad Labem a jedná se o dalších projektech. Tchaj-wan i díky politice vyjádřil zájem z Česka udělat základnu pro svůj dodavatelský řetězec. Je ale třeba krotit mohutná očekávání, protože továrna v Drážďanech je malá a určená pro potřeby evropského průmyslu, ne pro Apple či Nvidii. Zároveň Česko bude do Drážďan dodávat elektronové mikroskopy pro vývoj a kontrolu čipů.
Mnohem větší přínos než investice z Číny
Zmínit lze i aktivity rizikového kapitálu z Tchaj-wanu. Státní fond Taiwania Capital poslal peníze do několika českých technologických startupů, například do Vrgineers, kteří se se svými brýlemi pro virtuální realitu podílejí i na aktivitách kolem F-35. Naposledy prostředky ve výši 190 milionů obdržel startup Supernova pro automatizaci tvorbu designu pomocí AI.
Tyto a další projekty mají pro Česko mnohem větší přínos než investice z Číny, které se i přes sliby bývalého prezidenta Miloše Zemana nikdy neuskutečnily. Nákup ekonomicky nestabilního pivovaru a pár budov v Praze nejsou strategické a důležité projekty.
Ostatně to, jak moc jsme díky Tchaj-wanu v centru pozornosti, naznačuje i zájem samotné Číny. Několik měsíců jsem třeba komunikoval s čínským špionem, který se ze mě snažil dostat informace o tchajwanských čipových investicích u nás, napojení na Drážďany, vládní aktivity a tak dále. Čína se nyní i pod tlakem sankcí USA snaží vytvořit vlastní čipový průmysl a nebojí se ničeho včetně krádeží duševního vlastnictví a uplácení. Asi ani tam premiér Babiš nechce hodnotově spolupracovat, pragmatismus v přístupu k Tchaj-wanu by však v jeho podání měl vypadat poněkud jinak.
