Bezstarostnost investorů končí. Burzy jsou zralé na hlubší korekci

Hlavní americký index S&P 500 se stále obchoduje pouze pět procent pod historickým maximem. To rozhodně nelze považovat za dramatický propad. Evropské burzy jsou zasaženy více a hlavní index Stoxx Europe 600 je již zhruba devět procent pod maximem. Na Evropu totiž více dopadají vyšší ceny ropy a zemního plynu. 

Na samotném počátku konfliktu jej obchodníci s akciemi považovali za klasický TACO (Trump Always Chickens Out) incident. Jinými slovy sázeli na to, že Trump situaci uklidní, pokud by hrozil výraznější nárůst cen ropy nebo burzovní otřesy. Proto akcie ze svých portfolií nevyprodávali. Jenže Írán překvapil svou odhodlaností i připraveností se bránit. 

Nicméně aplikovat TACO logiku na současný ozbrojený střet na Blízkém východě je zásadní chybou. Na rozdíl od cel totiž ukončení konfliktu nezáleží na Trumpově libovůli. Boje v regionu se prezidentovi vymkly kontrole. Šéf Bílého domu samozřejmě nechce riskovat pozemní invazi, která by si vyžádala velké množství obětí a pravděpodobně by republikánům prohrála doplňovací volby do Kongresu. Na druhou stranu se Spojené státy nemohou z konfliktu jen tak stáhnout bez dosažení vojenských cílů, které by se daly veřejnosti prodat jako vítězství. 

Uzavřením Hormuzského průlivu se navíc Íránu daří konflikt globalizovat, jelikož rostoucí ceny ropy mohou vyvolat inflaci v západním světě. Dražší ropa zároveň škodí hospodářskému výkonu. Taková situace je choulostivá pro centrální banky, protože ty musejí balancovat mezi tím, zda upřednostní cenovou stabilitu, nebo záchranu ekonomického růstu. 

Fed mrazí sazby

Trh zatím vnímá především inflační rizika – obchodníci s dluhopisy a swapy přistřihli své sázky na snižování sazeb. Aktuálně nečekají, že se Fed během letoška vydá s úroky dolů. První pokles výpůjčních nákladů v USA je plně zaceněn až v září roku 2027. V případě Evropské centrální banky (ECB) dokonce věří, že letos zvedne sazby více než dvakrát. 

Fed i ECB ponechaly na svých březnových zasedáních úroky beze změny. Nicméně hrozbu návratu inflačních tlaků kvůli válce vnímají. Fed zvýšil svou prognózu na letošní jádrovou inflaci na 2,7 procenta z 2,4 procenta, které předpovídal v prosinci. ECB během letoška čeká jádrovou inflaci 2,3 procenta, což je nepatrně více než 2,2 procenta, která předpokládala v prosinci. Podle frankfurtské instituce nyní převažují inflační rizika – pokud bude válka dále pokračovat, svůj odhad tempa růstu cen zvýší citelněji. 

Porostou výnosy dluhopisů

Investoři se obávají dopadu vyšších cen ropy a potenciálního zrychlení inflace na dluhopisy. Jejich výnosy proto rostou. Výrazněji zasažené jsou evropské cenné papíry, což souvisí se závislostí starého kontinentu na dodávkách energetických komodit. Výnos německého desetiletého vládního bondu se nachází těsně pod třemi procenty. Tříprocentní hranici přitom naposledy překonal v roce 2011. Výnos francouzského vládního papíru se stejnou splatností se vyšplhal nad 3,6 procenta, kde byl naposledy taktéž v roce 2011. 

Správci peněz ale stále sázejí na relativně krátké trvání konfliktu. Ropa aktuálně stojí 106 dolarů, nicméně kontrakt s dodáním v prosinci se obchoduje zhruba za 86 dolarů. Z toho lze dopočítat, že obchodníci s touto komoditou očekávají návrat k normální přepravě ropy přes Hormuz, tedy zhruba 20 milionů barelů denně z aktuálních nízkých jednotek milionů, a to v polovině dubna. Vzhledem k tomu, že jakákoliv deeskalace konfliktu je v nedohlednu, nejde o nijak dlouhý předpoklad. Z ocenění akciových trhů vychází očekávání ještě kratší doby, po kterou dodávky ropy zůstanou přerušeny. 

Právě vystřízlivění je nyní hlavním rizikem. Pokud by investoři sázky na rychlý konec konfliktu přehodnotili, mohou nastat na burzách razantnější otřesy. A nesmíme zapomínat na to, že válka není jedinou hrozbou: napětí na trhu privátního kapitálu nebo dění kolem AI by trh rozhodně neměl brát na lehkou váhu.