Burzovní mág Trump: nejdřív cla, pak tweet, pak miliardy
„Dnem osvobození“ nazval Donald Trump 2. duben, kdy vyhlásil takzvaná reciproční cla, která měla být základem jeho celní revoluce. Týden po něm a pár hodin poté, co tato cla na skoro celý svět začala platit, americký prezident couvl a odsunul jejich platnost o devadesát dní. On a jeho okolí tvrdí, že důvodem byl velký vážný zájem o vyjednávání ze strany hned 75 zemí a americký prezident k tomu chtěl dát příležitost.
Článek vyšel na webu Reflex.cz.
Podle hlavních amerických médií se to ale odehrálo trochu jinak. K reakci ho přiměl dramatický propad akciových a dluhopisových trhů za předcházející víkend spolu s vytrvalou kampaní šéfů velkých firem, zákonodárců, lobbistů a zahraničních představitelů. Mimořádný obrat byl oznámen prostřednictvím Trumpovy platformy Truth Social na sociálních sítích jen několik hodin poté, co vzájemná cla oficiálně vstoupila v platnost a vyvolala prudkou reakci. Příspěvek prezident vyťukal v Oválné pracovně, když seděl s ministrem financí Scottem Bessentem a ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Na rozhodnutí měl značný vliv zřejmě právě Bessent. Ten byl o víkendu zaplaven znepokojenými telefonáty z Wall Streetu a měl silný pocit, že musí Trumpa přesvědčit o nutnosti pauzy. Nebyla by to kapitulace, tvrdil Bessent, protože budeme mít spoustu dobrých obchodů.
Klíčovým momentem na trzích, který nakonec Trumpa přiměl reagovat, byl výprodej na trhu s dluhopisy. Vedl k tomu, že se nebezpečně zvyšovaly úroky ze státních bondů, což by zase vedlo ke značnému prodražení obsluhy státního dluhu USA. Ten loni překročil sto procent HDP a je dnes jednou z nejvážnějších hrozeb pro budoucnost USA. Už zhruba před rokem, kdy nebylo po současném chaosu ani stopy, vystoupil asi nejrespektovanější investiční bankéř USA Jamie Dimon se sýčkováním, že pokud se něco nezmění ve fiskální politice, hrozí USA dluhová krize možná už za deset let. Dimonovo vystoupení v televizi Fox News bylo nyní patrně také faktorem, jenž Trumpa ovlivnil.
Trump, který je vášnivým konzumentem kabelového zpravodajství, novinářům řekl, že ve středu ráno sledoval Dimonův rozhovor s Marií Bartiromovou na Fox Business. Během rozhovoru Dimon řekl, že recese bude „pravděpodobným důsledkem“ nového celního programu. Nicméně také obhajoval myšlenku některých cel jako způsob, jak zlepšit obchod. Vyzval zároveň prezidenta, aby dal Bessentovi čas na uzavření dohod s maximem států, jež do USA vyvážejí. „Jsem klidný, ale může to být ještě horší,“ komentoval situaci před pozastavením cel Dimon.
Po Trumpově rozhodnutí přišla na trhy euforie, a zejména akcie vyskočily a smazaly polovinu předcházejících ztrát. Ale zároveň se objevilo podezření na manipulaci s trhem ze strany Trumpova nejbližšího okolí, které vědělo o pozastavení recipročních cel dříve, než bylo veřejně oznámeno. Prezident Trump totiž napsal ve středu v 15.37 středoevropského času na své sociální síti Truth Social krátký vzkaz verzálkami: „TEĎ JE SKVĚLÝ ČAS NAKUPOVAT!!! DJT,“ uvedl v něm.
„DJT“ jsou nejen jeho iniciály, ale také burzovní zkratka jeho firmy Trump Media and Technology Group, provozující Truth Social. Večer pak ohlásil odsunutí cel. Trhy začaly prudce růst. Americký index S&P 500 uzavřel den s nárůstem o 9,5 procenta a tržní hodnota amerických akcií narostla o zhruba čtyři bilióny dolarů. DJT vyskočilo o 22 procent, překonala ho jen Tesla. Na trhu se kromě toho objevily spekulativní transakce, jež svým autorům mohly vynést miliardy. Demokraté v Kongresu se nyní celkem právem dožadují vyšetřování možné manipulace s trhem.
Euforie na trzích však brzy vyprchala. Obchodníci totiž pochopili, že nejde o skutečnou změnu hospodářské politiky Trumpovy administrativy, ale opravdu jen o pauzu, a ještě částečnou. Pozastavena byla jen ta poslední reciproční cla, zatímco dřívější cla na ocel, hliník a automobily zůstala platit, a navíc cla na Čínu se ještě zvýšila na úroveň, jež prakticky zastavuje vzájemný obchod. A tak se kolísání burz obnovilo a výprodej dluhopisů pokračoval, protože podle řady expertů je to patrně součást odvetné politiky Číny, která vlastnila dluhopisy za zhruba tři čtvrtě biliónu dolarů. Země bývala největším věřitelem USA, ale postupem času ji vystřídalo Japonsko.
To však Trump také zatížil velmi vysokými cly a patrně se do výprodeje amerických bondů též pustilo. Celkový státní dluh USA se blíží třiceti biliónům dolarů a třetinu z něj drží zahraniční subjekty. Výprodeje měly za následek skutečnost, že výnosy desetiletých dluhopisů dosáhly ve středu v jednu chvíli 4,47 z dřívějších tří a půl procenta, což znamenalo nejprudší třídenní nárůst výnosů od roku 2001. Třicetileté dluhopisy atakovaly pak dokonce pět procent. To jednak odráží očekávání budoucí inflace ze strany byznysu a domácností a zároveň zvyšuje rozpočtové výdaje o obří sumy na obsluhu dluhu.
A celní politika, především zachovaná cla na auta, se už odráží v reálné ekonomice. Deník Wall Street přinesl reportáž z automobilového průmyslu v Michiganu pod titulkem První oběť Trumpovy obchodní války. Téměř dvacet procent ekonomiky je v tomto státě navázáno na automobilový průmysl, jenž se stal silně závislým na dílech a vozidlech z Kanady, Mexika a Číny, tedy dovozech, které Trump v posledních týdnech zasáhl přísnými cly. Tento obchod se rozrostl natolik, že Michigan je podle velikosti dovozu a vývozu na pátém místě v zemi, přestože jeho celková ekonomika je svou velikostí až na 14. místě v USA.
Vedení automobilového průmyslu v Detroitu nyní přešlo do bojového módu. Vytvářejí zásoby dovážených komponentů, zápasí s dodavateli o omezení růstu cen a zřizují válečné místnosti, kde se radí, jak snížit náklady.
Také zaměstnanci největších automobilových továren ve státě si utahují opasky pro případ, že by cla vyvolala propouštění, protože by způsobila nárůst cen vozidel a pokles poptávky. Některé první kroky ještě zvýšily jejich nervozitu. Nejde o plané obavy. Mateřská společnost Jeepu Stellantis dočasně propustila asi devět set pracovníků v Michiganu a Indianě, kteří dodávali díly do továren v Kanadě a Mexiku. Ty společnost ve stejnou dobu zrušila.
Jeden z vedoucích pracovníků automobilky temně předpověděl „Černobyl“, pokud cla plošně zasáhnou dovážené díly, což se by se mělo stát příští měsíc. Některé prognózy pro automobilové odvětví jsou hrozivé. Anderson Economic Group, poradenská firma z Michiganu, odhaduje, že cla zvýší cenu mnoha nových automobilů o dva a půl až dvanáct tisíc dolarů a u luxusních dovozů až o dvacet tisíc. To posune nová vozidla dále mimo dosah spotřebitelů, kteří již nyní bojují s průměrnou cenou zhruba 48 000 USD.
„Bude to mít dramatický negativní dopad na prodej automobilů v USA a dojde k zastavení výroby,“ řekl WSJ Patrick Anderson, generální ředitel společnosti Anderson Economic Group LLC. „Epicentrum ztráty pracovních míst v důsledku těchto cel je někde mezi Detroitem ve státě Michigan a Windsorem v Kanadě.“
Všechny tyto události potvrzují argumentaci kritiků Trumpovy ochranářské celní politiky o vyvolávání obchodních válek. Pro ekonomický mainstream na celém světě je volný obchod zásadní podmínkou optimálního chodu ekonomiky už od dob klasiků teorií kapitalismu.
Adam Smith ve svém klíčovém díle O podstatě a původu bohatství národů napsal už v roce 1776: „Co je prozíravé v počínání každé domácnosti, může být sotva pošetilé i v počínání velké říše. Může-li nám cizí země dodávat některé zboží levněji, než si je můžeme vyrábět sami, je lépe toto zboží od ní kupovat za část produktu naší práce, kterou vynaložíme takovým způsobem, jaký je pro nás prospěšný. Valné většině obyvatelstva každé země její zájem vždy velí a musí velet, aby to, co potřebuje, kupovala od těch, kteří to prodávají nejlaciněji. Je to zásada tak naprosto samozřejmá, že se zdá směšné pokoušet se ji nějak dokazovat.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
