Jeden zachránil Slavii, druhý založil banku. Oba spojuje podnikatelská vášeň pro hledání příběhů

Petr Borkovec a Tomáš Raška

Petr Borkovec a Tomáš Raška Zdroj: Grafika e15

vk

Na Finanční konferenci 2025, největší české podnikatelské akci v Česku, vystoupí 15. května v Brně vedle nepřeberného množství zajímavých speakerů také dvě investiční a finanční persony tuzemské byznysové bubliny: Petr Borkovec a Tomáš Raška.

Tomáš Raška stál u zrodu firmy Natland v roce 2002. Specializuje se na investice do středně velkých firem, zejména v oblastech energetiky a nemovitostí, majetek spravuje prostřednictvím specializovaných fondů; vedle private equity a realitního developmentu je firma známá také expertizou v krizovém managementu firem, úspěšnými projekty jako Čakovický park či záchranou SK Slavia Praha.

Co z příběhu o záchraně fotbalové Slavie lze přenést do současného prostředí firemních restrukturalizací?

Slavia byla specifická tím, že tam nešlo jen o firmu, ale o značku, emoce, komunitu. To se nedá nacenit do excelu, ale je to nesmírně silná hodnota, která nám upřímně hodně pomáhala. Pochopili jsme, že i ve firmách mimo sportovní prostředí se někdy pod povrchem skrývá něco, co stojí za záchranu, což nám pomohlo v dalších projektech 

Podle čeho poznáte, že má firma ještě potenciál k oživení a není na odpis?

U nás se na firmy nedíváme jen přes čísla, ale i přes lidi a příběhy. První, co sledujeme, je, jestli je ve společnosti ještě život, to znamená tým, produkt, trh, nějaké jádro, o které se dá opřít. Pak samozřejmě koukáme na tvrdá data – například jak vypadá cash flow, kolik času zbývá na řešení, co se dá rychle změnit. Ale rozhodující bývá, jestli je ochota ke změně. Pokud je tam management, který si umí přiznat realitu a má chuť zabrat, je šance. V principu věříme, že problém není konec, ale často jen jiný začátek. Musíte jen vědět, kam šlápnout a co pustit.  

Vidíte na českém trhu dostatek kapitálu ochotného vstupovat do složitých situací, nebo je stále větší chuť po „čistých“ investicích, tedy s menším rizikem, ale také s menším potenciálním výnosem?

Kapitálu je na trhu spousta, ale ano, většině se „navoněný“ příběh bez vrásek samozřejmě lépe prodává na boardu nebo v reportu investorům. Možná je to klišé, ale  podle nás právě složité situace často nesou největší příležitost. Jen nebývá tak snadná. Chce to ovšem odbornost, prokazatelnou zkušenost, nervy, a hlavně čas – což je dneska možná větší luxus než peníze. My v tomhle máme dvě výhody: Máme tým, který už několik krizí řešil. A jsme tu my jako investoři, kteří věří tomu, že hodnota se často nerodí a neukáže v ideálních podmínkách, ale v těch krizových. 

Jak se podle vás změnilo vnímání krizového managementu za poslední dekádu? Je dnes restrukturalizace nástrojem růstu, nebo něčím negativním?

Dřív se slovo restrukturalizace bralo skoro jako stigma – něco, co se děje, když je zle. Dneska si firmy častěji uvědomují, že změna může být šance, ne trest. Stále to není sexy téma, ale mizí ostych mluvit o problémech otevřeně. A hlavně firmy začínají chápat, že krizový nebo mu můžete říkat změnový management není o bourání, ale o stavění – jen musíte nejdřív vyklidit staré zdivo. Je to jako s tréninkem – bolí to, ale bez něj není forma.

Druhou výraznou byznysovou personou je Petr Borkovec. Ten vybudoval firmu Partners. Kromě hlavního podnikání ve finančněporadenské skupině a budování Partners Banky podnikal nebo podniká v potravinářství, kde měl podíly ve firmách Sklizeno Foods, Fruitisimo a My Food, a je rovněž spoluvlastníkem mediálního domu NextPage Media. Skupina Partners pod jeho vedením rozvíjí i další finanční projekty, jako jsou digitální pojišťovna Simplea, nemovitostní fond Trigea a penzijní společnost. Borkovec se podílí na strategickém plánování jejich expanze do zahraničí, zejména v oblasti akvizic a rozvoje poradenských služeb v Německu, Rumunsku a v Polsku.

Jaké typy příležitostí vás jako investora dnes nejvíc zajímají a v jakých sektorech aktuálně vidíte největší investiční potenciál?

Já se soustředím pouze na oblast retailových financí. Od pojištění, penzí, spoření, přes bankovnictví až k investování. Primární oblastí jsou investiční služby a správa majetku, kde vidím největší potenciál. Boom očekávám právě v segmentu private markets – PE, VC, debt, infrastruktura. Velký potenciál vidím především v propojování celého finančního života do jednoho místa, ať již je to aplikace v mobilu, u poradce, či na pobočce. Velkou roli v zajištění dokonalé finanční služby bude hrát umělá inteligence a práce s daty.

Jaký význam má pro vás tým zakladatelů ve srovnání s produktem nebo trhem samotným?

Pořadí je trh a jeho potenciál, pak jsou na stejné úrovni kvalita a odhodlání zakladatelů. Pokud se tyto dvě oblasti spojí, tak se postupně doiteruje ke správnému produktu či službě. 

Jak se podle vás změnilo prostředí pro startupové a růstové investice v Česku za poslední roky?

Prostředí se neustále vyvíjí správným směrem. Nicméně vývoj byl zatím spíše pomalejší jak u investorů, tak u zakladatelů. Řekl bych, že u zakladatelů je to o něco horší. Chybějí zkušenosti i kompetence. V posledních letech však přibývá vzorů a hráčů, kteří pomáhají, aby zde vzniklo více nových firem. A přibývá VC i PE platforem, takže věřím, že zajímavý rozmach je teprve před námi. Bylo by samozřejmě skvělé, kdyby podnikatelskou chuť roztleskávali i politici, pomohlo by také vzdělávání ve školách, a především investicím by mohl pomoci impulz v podobě různých podpor a infrastruktury v rámci opčních programů.

Kdy je podle vás správný moment, aby zakladatel začal jednat s investorem – a kdy je naopak ještě příliš brzy?

To je velmi individuální. Zakladatel by měl svoji vizi mezi potenciální investory šířit neustále. Navazovat vztahy i se prodávat. První peníze od friends and families bude potřebovat docela brzo. Za profesionálními investory by měl většinou přijít nejen s vizí, ale s hotovým a ověřeným produktem ve fázi minimálně MVP (minimum viable product) s prvními čísly.