Částečné úvazky jsou stále nedosažitelným snem. Proč jich je tak málo a komu by pomohly?
Česko patří v rámci EU k zemím s nízkým výskytem práce na částečný úvazek. Přitom částečné úvazky mohou přinést zaměstnavatelům flexibilitu a snížit jejich náklady. Rodiče dětí, studenti, senioři či lidé s hendikepem pak díky nim mohou lépe sladit péči o rodinu, osobní život a práci. Proč se tedy v Česku částečné úvazky moc nenosí a co by mohlo situaci zlepšit?
Problematikou částečných úvazků se zabývá nová studie akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI, která přináší unikátní vhled včetně mezinárodního srovnání a vývoje za poslední dvě dekády.
Pružnost trhu práce v Česku je dlouhodobě nízká. Částečné úvazky přitom představují jeden z účinných nástrojů, jak zaměstnavatelům i zaměstnancům nabídnout větší volnost. Firmy mohou díky nim snadněji přizpůsobit počet pracovníků konkrétním potřebám a pracovnímu vytížení, zaměstnanci zase mohou rozložit pracovní dobu podle rodinných či zdravotních omezení. Tento model je v řadě západoevropských zemí běžný napříč různými profesemi a vzdělanostními skupinami.
V Česku však dlouhodobě pozorujeme pravý opak. Částečný úvazek je u nás vnímán spíše jako výjimka než běžná součást pracovního trhu. To s sebou nese hned několik důsledků. Přestože může být práce na zkrácenou dobu vhodná pro rodiče s malými dětmi nebo pro lidi starající se o stárnoucí rodiče, pro řadu z nich se tato možnost vůbec nenabízí.
Nejčastěji se v tuzemsku s částečnými úvazky setkáme u žen ve věku 30 až 39 let, většinou matek předškolních dětí. Podobně k nim častěji sahají také ženy v předdůchodovém věku. V obou případech je významná potřeba skloubit péči o rodinu s prací, ať už jde o péči o malé dítě, či o pomoc stárnoucím rodičům.
Zajímavým faktem je, že v Česku – na rozdíl od EU – pracují na zkrácené úvazky hlavně vysokoškolsky vzdělané ženy. Pravděpodobně proto, že jejich vyšší kvalifikace dává lepší vyjednávací pozici vůči zaměstnavateli. Zároveň mívají v rodině vyšší příjmy a mohou si snáze dovolit placenou péči o děti v situaci, kdy ve veřejných školkách nejsou volná místa.
Muži do zkrácených úvazků téměř nejdou
Nízká míra částečných úvazků se v Česku týká zejména mužů. Zatímco na západ od našich hranic je částečný úvazek využíván i muži kvůli péči o děti, u nás se k němu uchylují hlavně kvůli vlastnímu zdravotnímu znevýhodnění nebo proto, že nemohou najít práci na plný úvazek. Tradiční rozdělení genderových rolí přetrvává: Matky s dětmi do čtyř let obvykle zůstávají doma, zatímco otcové pracují na plný úvazek, někdy dokonce s vyšším počtem odpracovaných hodin.
Za malým rozšířením částečných úvazků u nás stojí několik souvisejících příčin. Patří k nim například obtížná předvídatelnost volných míst v mateřských školách a obtížně dostupné služby péče o seniory. Významnou roli hraje také struktura české ekonomiky silně orientované na průmyslovou výrobu, kde jsou směnné provozy těžko slučitelné s částečnými úvazky. V sektoru služeb typickým vyšší mírou flexibilních pracovních režimů je u nás oproti západoevropským zemím podíl zaměstnanosti výrazně nižší.
Nezanedbatelnou roli zřejmě hraje i nízká progrese v systému daní a odvodů, která způsobuje vysoké zdanění i snížených výdělků prací na částečný úvazek. Zaměstnavatelé také mají některé fixní náklady se zaměstnancem bez ohledu na to, zda pracuje na plný či zkrácený úvazek.
Stát začíná reagovat
Ve snaze podpořit nabídku zkrácených úvazků byla od února roku 2023 zavedena mírná sleva na pojistném pro zaměstnavatele v případě některých skupin zaměstnanců pracujících na částečný úvazek: lidí nad 55 let, rodičů dětí mladších 10 let, prezenčně studujících či zdravotně postižených osob. Byl to první signál, že flexibilní formy práce mají podporu i na straně státu. Zda to má očekávané dopady a v jakém rozsahu, bude nyní předmětem zkoumání analytickým týmem ministerstva práce pod vedením Magdaleny Klimešové.
Zahraniční inspiraci, co dělat více, nám nabízejí například Nizozemsko s progresivnějším zdaněním, Německo, kde zákony umožňují snadnější přechod z plné pracovní doby na zkrácenou a zpět, nebo Francie se systémem dočasného snížení úvazku z rodinných důvodů. Nadějnou cestou může být i rozšíření částečných úvazků v českém veřejném sektoru, na který mají vlády větší vliv než na sektor soukromý.
FLOW: Většina matek chce pracovat, ale nemůže. Nejsou místa ve školkách ani částečné úvazky, řekly FLOW zakladatelky platformy Mumdoo
Částečné úvazky neslouží jen ke slaďování práce a rodiny. Mohou pomáhat i seniorům, lidem se zdravotními potížemi či těm, kdo si potřebují doplnit vzdělání a nové dovednosti. Trh práce se díky větší flexibilitě stává dynamičtějším a zaměstnavatelé snáze reagují na výkyvy poptávky. Zároveň je to způsob, jak udržet ve hře talenty, které by jinak kvůli plnému úvazku úplně vypadly z pracovního trhu.
Ale i zde je k věci potřeba přistupovat opatrně. Pokud je práce na částečný úvazek vynucena nedostatkem práce na úvazek plný, může to být překážkou vyšších výdělků a snižovat vyhlídky kariérního růstu.
Čas pro změnu
Zavedení efektivnějších daňových a odvodových pobídek, lepší dostupnost institucí péče o děti či seniory a otevřenější přístup firem k různým formám flexibilních pracovních úvazků – to vše může napomoci tomu, aby se částečné úvazky staly v Česku běžnější praxí, nejen „vzácným zbožím“. Pro mnohé rodiny i seniory by to byla cesta, jak zůstat v pracovním procesu, aniž by se museli vzdát životního standardu či kariérních ambicí. Přínosy navíc mohou být nejen ekonomické: Vstřícnější podmínky pro pracující rodiče a pečující osoby se mohou pozitivně promítat do celkové kvality života a soudržnosti společnosti.
Autor působí v IDEA při CERGE-EI.
Text vychází z nové studie think-tanku IDEA při CERGE-EI „Částečné úvazky: V Česku vzácné zboží“ autorů Jakuba Grossmanna Daniela Münicha.
