Cesta k úplnému ovládnutí ČEZ může stát stovky miliard. Rozhodne třicet vyvolených
- Vedení polostátního energetického gigantu rozjíždí ambiciózní plán na rozdělení firmy a její postupné úplné zestátnění.
- O osudu transakce za stovky miliard korun rozhodne jen úzká skupina největších investorů v čele s dravými finančníky.
- Do dozorčí rady klíčové firmy usedá vlivný politik z opozičního hnutí a potvrzuje tak zákulisní dohody o rozdělení moci.
Valná hromada dosud ještě polostátní elektrárenské společnosti ČEZ se letos odehrála dříve, než bývá zvykem. Spěchá se a není čas otálet. Vedení firmy v čele s Danielem Benešem připravilo velký plán transformace, který plní zadání vlády Andreje Babiše. Zestátnit výrobní část firmy za její vlastní peníze. To znamená vykoupit třicet procent akcií držených menšinovými akcionáři. Přinejmenším 20 procent z nich přesvědčit, aby prodali dobrovolně, tedy aby byli spokojeni s cenou.
Ti, kdo ve shodě kontrolují více než 10 procent akcií, přitom jako ke vzoru vzhlížejí k zestátnění francouzské elektrárenské společnosti Electricité de France (EDF) v roce 2023. Tamní vláda tehdy nabídla prémii 52 procent nad tržní cenu akcií EDF. Při dnešní ceně na burze 1 263 korun by to znamenalo 1 920 korun za akcii. ČEZ by to přišlo na více než 300 miliard korun.
Nejdřív získat miliardy z obchodu a distribuce
Benešovo vedení na valné hromadě hladce prosadilo svůj plán. Podle něj se nejdříve do speciální dceřiné firmy s názvem DSZS převedou téměř všechna aktiva, která přímo nesouvisejí s výrobou. Především prodej, distribuce a obchodování s elektřinou. Patří sem ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, Telco Pro Services nebo trading.
Tato část ČEZ se na celkovém ukazateli EBITDA (provozní zisk před odpisy, daněmi a úroky) podílela téměř dvěma třetinami. Provozní zisk loni dosáhl 137 miliard korun. U části, která se má oddělit do dceřiné firmy, to tedy představuje kolem 100 miliard korun.
O zestátnění rozhodne jen 30 velkých akcionářů
Soukromým investorům se ale bude nabízet jen 49 procent dceřiné firmy. Kontrolu prostřednictvím zbývajících 51 procent si ponechá stát. Nová firma má vzniknout už letos. Podíly se do ní přesunou v první části příštího roku. ČEZ si zatím nechává otevřené všechny možnosti prodeje podílu – od vstupu na burzu prostřednictvím primární emise akcií (IPO) přes prodej zahraničním investorům, například velkým penzijním fondům, až po výměnu akcií se současnými menšinovými akcionáři ČEZ.
Mezi těmi hraje klíčovou roli finančník Pavel Tykač a skupina kolem investora Michala Šnobra. Ten opakovaně uvedl, že existuje skupina, která dohromady ovládá více než 10 procent akcií. Bez jejího souhlasu se tedy nic nepohne. Státu totiž musí dobrovolně prodat své podíly držitelé 20 procent akcií, aby mohl zbývajících 10 procent akcionářů podle zákona o obchodních korporacích vytěsnit.
Na valné hromadě se poprvé veřejně objevila zpráva, na niž upozornil Šnobr, který dění v ČEZ detailně sleduje. Fyzické a právnické osoby, které drží v ČEZ alespoň 0,1 procenta akcií, dohromady včetně státu vlastní kolem 85 procent akcií společnosti. Jde zřejmě o dvě fyzické osoby a 25 firem. Šnobr upozorňuje, že jen zhruba 30 z celkových 164 tisíc akcionářů ČEZ rozhodne o výkupu akcií tak, aby se stát dostal nad 90 procent podílu ve firmě, kde už může provést vytěsnění zbývajících akcionářů.
Klíčový muž SPD do čela dozorčí rady
Je to tedy relativně mocensky přehledný terén, kde bude možné se dohodnout. Kromě skupiny kolem Pavla Tykače a Michala Šnobra mezi těmito akcionáři figurují velké zahraniční a investiční fondy. Značná část z nich bude mít nejspíš zájem získat podíl v nové dceřiné firmě, která bude vytvářet podstatnou část zisku skupiny. Jejím šéfem by se měl stát dosavadní člen představenstva ČEZ a pravá ruka Daniela Beneše Pavel Cyrani. Sám Beneš bude stát v čele plně státního výrobního ČEZ.
Nová vládní garnitura si zároveň prosadila do dozorčí rady své lidi. Kromě náměstků z ministerstev financí a životního prostředí tam nastupuje poslanec SPD, pravá ruka předsedy Tomia Okamury a místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Radim Fiala. Ten se stane jejím předsedou.
Potvrzuje se tak, že SPD si při vzniku Babišovy vlády vyjednala, že nebude mít své lidi přímo ve vládě, ale v klíčových státních firmách. To se nyní nástupem Radima Fialy naplnilo.
Cesta k rychlému zestátnění ČEZ se po včerejší valné hromadě výrazně zjednodušila a vyjasnila. Babiš chce mít výrobní část firmy plně pod státní kontrolou do voleb v roce 2029.
