Dluhopis Republiky jako investiční hit? Bytelné výnosy leží i jinde než u Schillerové

Část opatrných českých investorů v posledních dnech postihl nechvalně známý FOMO efekt, tedy strach z toho, že jim uteče zajímavá příležitost k uložení peněz. Minimálně podle četnosti příspěvků na sociálních sítích s tematikou nových Dluhopisů Republiky to vypadá, že tato alternativa ke spořicím účtům momentálně přitahuje výjimečné množství pozornosti. Naznačuje to i skutečnost, že hned první den upisovacího období si Češi nakoupili tyto dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun. 

„Objednávky Dluhopisu Republiky dosáhly 1,5 miliardy korun. Do majetkového účtu na https://dluhopisy.gov.cz/ se jen během odpoledne přihlásilo téměř 40 tisíc uživatelů. Děkujeme za obrovský zájem! Je dobře, že úroky ze státního dluhu zůstanou doma,“ napsala v pátek ministryně financí Alena Schillerová. 

Původně očekávala, že do konce června udá lidové dluhopisy zhruba za 20 miliard korun. Kolik to nakonec bude, se ukáže po skončení upisovacího období. Stát nabízí různé varianty těchto bondů pro občany: fixní s pětiletým úrokem 4,5 procenta do splatnosti, flexibilní a protiinflační. 

„Výnosy státních dluhopisů ale v pondělí celosvětově citelně narůstaly, a to kvůli obavám z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Výnosy desetiletých českých dluhopisů překročily psychologickou úroveň rovných pěti procent, poprvé od letošního 9. března. Takový vývoj může oslabit poptávku po Dluhopisech Republiky ve fixní variantě a současně zvýšit sháňku po jejich protiinflační podobě,“ upozornil na turbulentní pondělní dění na světových dluhopisových trzích ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zmíněné desetileté bondy však nejsou primárně určeny drobným střadatelům, nýbrž hlavně bankám nebo fondům. 

Dluhopisy jako lov na voliče?

„Dluhopisy Republiky jsou pro drobné investory atraktivní. Jde o bezrizikový konzervativní instrument vhodný pro krátkodobé uložení prostředků. Nejvyšší zájem o ně projeví konzervativní investoři, kteří už teď drží peníze na běžných nebo spořicích účtech s velmi nízkým výnosem. Obyvatelé Česka drží na vkladových účtech v bankách téměř čtyři biliony korun, takže konzervativně uložených peněz mají domácnosti hodně,“ míní analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. 

„Z produktového hlediska je zajímavý právě protiinflační dluhopis, ke kterému není na českém finančním trhu mnoho alternativ. Reálný výnos 2,5 procenta plus ochrana před inflací rozhodně stojí za zamyšlení,“ dodal Tomčiak. 

„Jedná se však o dotovaný finanční produkt, který by se dal emitovat za normálních podmínek mnohem levněji. To znamená, že to všichni doplácíme z daní. Jednoduše řečeno, paní ministryně loví voliče a platí to ostatní,“ vadí na Dluhopisech Republiky Martinu Mašátovi, hlavnímu portfolio manažerovi Partners investiční společnosti. 

Jako spořicí účet, ale jinak 

Aktuálně nejvýhodnější úroky na spořicích účtech dosahují kolem čtyř procent. „V Česku banky nabízejí nejvýhodnější spořicí účet při splnění podmínek s výnosem kolem 4,2 procenta ročně, po zdanění 3,57 procenta. Pro srovnání: státní Flexi Bond se splatností tři měsíce a automatickým rolováním má výnos 3,5 procenta,“ vyčísluje Tomčiak a připomíná tak důležitý detail, že výnosy Dluhopisů Republiky nepodléhají patnáctiprocentní srážkové dani. 

Ještě vyšší kupón nese fixní státní dluhopis s pětiletou splatností. Ten láká občany na výnos 4,5 procenta ročně s tím, že jednou za rok dochází k reinvestici do stejné dluhopisové emise. Občan má zároveň možnost jednou ročně požádat o předčasné splacení. V případě další inflační vlny se ale nakonec zafixovaný výnos 4,5 procenta do splatnosti může ukázat jako nevýhoda. Tyto obavy posiluje právě přetrvávající zaškrcení Hormuzské úžiny. 

„Ty dluhopisy neurazí, ale ani nějak extra nenadchnou. Mně osobně třeba nevyhovuje koncepce, že výnos obdržím až při splatnosti. Výnos sice bude vyšší díky reinvesticím, nicméně dluhopis si investor kupuje primárně kvůli tomu, aby dostával průběžné kupónové platby. Mít někde na pět let uzamčené peníze mi dává smysl v případě private equity, venture kapitálu a podobně. Čili tam, kde od začátku počítám s tím, že jde o nelikvidní investice a na konci mohu získat několikanásobek vloženého kapitálu,“ myslí si portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. 

„V tuto chvíli si také nemyslím, že by protiinflační dluhopisy byly tak výhodné jako v roce 2022. Přestože inflace nejspíše opět zrychlí, nečeká nás repríza roku 2022 a výnosy nebudou dvouciferné,“ dodává Pfeiler. V zásadě by také souhlasil s tvrzením, že lidové dluhopisy nenabízejí nijak zázračné výnosy ani v porovnání s jinými relativně konzervativními druhy investic, jejichž příklady následují níže. 

Americká ETF alternativa

Pesimisticky naladěné střadatele by pokračující mezinárodní napětí mohlo lákat například do bezpečného dolarového přístavu. Světová rezervní měna má v případě masivních turbulencí na trzích schopnost stahovat k sobě kapitál ze zbytku světa. 

Mimořádně konzervativní variantou sázky na dolar jsou přes investiční aplikace dostupná i Čechům například ETF na americké krátkodobé státní pokladniční poukázky, tedy krátkodobý dluh vlády USA. Aktuálně takové ETF nabízí hrubý výnos kolem 3,6 procenta. Výhodou je obecně vysoká likvidita ETF a zároveň vyplácení těchto výnosů každý měsíc, nevýhodou je samozřejmě hrozba kurzové ztráty při přepočtu koruny na dolar. 

Pražská dividendová aristokracie

Specifickou možností pro uložení korun představuje parket pražské burzy. Navzdory tomu, že obecně bývá záludné srovnávat výnosy z akcií s těmi dluhopisovými kvůli zcela odlišnému stupni rizika. Zatímco Dluhopisy Republiky nesou prakticky nulovou hrozbu ztráty vložených peněz, u akcií to neplatí. Pražská burza je nicméně specifická tím, jaké firmy se na ní obchodují. 

VIDEO: Andrej Babiš bude testovat, jak moc zadlužit Česko. Státní ČEZ není tabu, říká bývalý premiér Nečas v pořadu FLOW: 

FLOW: ČEZ pod kontrolou státu? I naše pravicová vláda kdysi zvýšila státní podíl, říká expremiér Nečas • e15

Obvykle jde o velké firmy z konzervativního byznysu lákající na tučné dividendy. Například Komerční banka letos vyplatí podílníkům 95,6 koruny na akcii, která momentálně stojí zhruba tisíc korun. To je výnos přes devět procent. 

Dluhopisy Republiky by letos čistě z pohledu výnosu zastínil i tradiční český dividendový titul Philip Morris ČR. Tabáková společnost nabídne výnos přes pět procent, pokud jej koncem května schválí valná hromada společnosti. Zisky z dividend nicméně stejně jako úroky u komerčních bank podléhají patnáctiprocentní srážkové dani. 

Avantgarda za šest procent ročně

Poměrně novou variantu pro uložení peněz drobných i o něco méně drobných střadatelů nabízí svět takzvaných P2P půjček, tedy transakcí, kdy jedna fyzická osoba půjčí peníze druhé fyzické osobě. V Česku jsou známé hlavně díky projektu Zonky, který je součástí Air Bank. Potenciální věřitele Zonky láká na zprostředkování úvěrů s čistým výnosem kolem 4,5 procenta. 

Ještě zhruba o jeden a půl procentního bodu více momentálně vynášejí investice do ročních korunových půjček krytých bitcoiny. Zprostředkovává je česko-slovenský start-up Firefish, který nedávno získal od České národní banky licenci MiCA (Markets in Crypto-Assets). Ta klade specifické nároky například na kapitálové rezervy společnosti. Licenci potřebují všechny firmy, které chtějí klientům poskytovat služby spojené s kryptoaktivy. 

V případě bitcoinu je ale oprávněným strašákem volatilita jeho kurzu. Firefish proto vyžaduje, aby konkrétní půjčka byla kryta minimálně dvojnásobnou hodnotou v bitcoinu. Pokud by kurz kryptoměny klesl pod nominální hodnotu půjčky včetně úroků, má dojít k automatickému odprodeji „zastaveného“ bitcoinu za účelem vypořádání půjčky. U extrémního scénáře, například propadu ceny největší kryptoměny o padesát a více procent během jediného dne, ale hrozí riziko, že k odprodeji nebo naopak doplnění zástavy ze strany věřitele nedojde včas. Bitcoin by se tak zlikvidoval pod dlužnou částkou.