Česká inflace přidala v červenci oproti předcházejícímu měsíci půl procenta, meziročně tak růst cen dosáhl 8,8 procenta. Jistě se tak dočkáme novinových titulků oslavujících, že inflace je nyní nejnižší od roku 2021 a že je tudíž inflační hrozba definitivně zažehnána. Analytici budou opět čekat brzký pokles sazeb, ostatně stejně jako to čekají v podstatě již od doby, co je Česká národní banka přestala od července 2022 zvyšovat. Podle společnosti Conseq Investment Management jsme však od splnění dvouprocentního cíle, ujišťování ČNB navzdory, stále daleko.
Ano, je možné poukázat na to, že červencová čísla jsou ovlivněna cenami dovolených. Tak od toho abstrahujme, stejně jako od věcí, jako jsou ceny potravin či paliv, na které má měnová politika jen malý dosah. Uděláme-li to a podíváme-li se na kumulativní růst české jádrové cenové hladiny za červen i červenec společně, uvidíme, že růst cenové hladiny za tyto měsíce dosáhl 1,5 procenta.
To je trojnásobně rychlejší tempo, než byl průměrný růst celkové cenové hladiny za stejné dva měsíce v letech 2007 až 2019, tedy v dobách, kdy ČNB v průměru plnila dvouprocentní inflační cíl. A spíše připomíná růst v letech 2019 a 2020, kdy se česká inflace sunula nad horní hranici cílovaného pásma ČNB. Mimochodem restaurační služby opět v červenci přidaly 0,6 procenta jako v předcházejících třech měsících.
Ani jiná makroekonomická data neukazují, že by inflace měla dorazit na cíl a setrvat na něm. Růst mezd v průmyslu, a dokonce i ve stavebnictví totiž pokračuje tempy, která jsou na míle vzdálená růstu produktivity práce. Ve druhém čtvrtletí totiž dosáhlo meziroční tempo růstu mezd v průmyslu deset procent, ve stavebnictví 9,7 procenta, přičemž pokles zaměstnanosti byl malý (1,9 procenta, respektive 0,4 procenta).
Fiskální politika je nadále velmi expanzivní a taková i zůstane, i když se podaří prosadit konsolidační balíček v nepříliš změněné formě a i když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nakonec zjistí, které že dotace mají ministerstva dle plánu škrtnout.
Stále se může stát, že inflace sama zvolní na zhruba půl procenta kvartálně (což je konzistentní s dvouprocentním cílem). Ale vzhledem k tomu, co prozatím pozorujeme, je pravděpodobnější, že zůstane zaseklá mezi čtyřmi a šesti procenty. Lámat se pak bude hůř a déle. A nikoli bezbolestně.
Autor je hlavní analytik společnosti Conseq Investment Management.
