NATO chtělo víc, tak Babiš nasliboval miliardy. Odpověď na klíčovou otázku ale chybí
- Premiér Babiš si pochvaluje, že na summitu NATO neschytal kritiku.
- Oproti jiným členům aliance však česká vláda neví, jak výdaje na obranu navyšovat.
- Armáda má velkou mezeru v materiálním vybavení. Podle odborníků by vojáci v případném konfliktu čelili riziku vyšších ztrát.
Jen nejnižší možné výdaje na obranu, navíc bez jasného a dlouhodobého krytí. Vláda hodlá dodržovat pouze přes deset let starý a dnes už nedostatečný závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. A přestože slib premiéra Andreje Babiše o navýšení armádního rozpočtu v příštím roce o 36 miliard korun spojence zřejmě ukolébal, jeho kabinet zatím netuší, kde tyto peníze vezme.
Jiné země přitom vynakládají na obranu nesrovnatelně více. A zároveň učinily kroky, které jejich ozbrojeným silám zajistí masivnější příliv prostředků do budoucna. Odborníci spatřují nejvážnější problém v rostoucím vnitřním dluhu české armády, který se podepisuje na obranyschopnosti země. V případě konfliktu by ho jako první pocítili vojáci.
Babiš vystoupil jako poslední
„Žádný kartáč nebyl, prezident Trump byl spokojený s vystoupením každého,“ pochvaloval si ve středu po summitu NATO v Ankaře premiér Andrej Babiš. Na jednání jel s obavami. „Dostaneme sodu za to, že neplníme závazky,“ očekával.
Nicméně skutečnost, že Babiš vystoupil ze všech státníků jako poslední, byla jasným vzkazem pro Česko. To je ve výdajích na obranu na úplném konci tabulky, dokonce i Albánie se zavázala k růstu na 2,2 procenta HDP. „Byli jsme poslední, protože ze všech států máme za rok 2025 nejhorší výsledek,“ konstatoval premiér. Na proslov kvůli nedostatku času dostal jen tři minuty, jeho předřečníci hovořili pět minut.
Přestože odpovědnost za minulý rok padá na bývalý kabinet Petra Fialy, ani letošní rozpočet ministerstva obrany téměř jistě nedosáhne dvou procent HDP. Babiš současně řekl, že Česko nedá ani korunu nad rámec už dříve přijaté a v případě tuzemska spíše symbolické vojenské pomoci Ukrajině v celkovém objemu 70 miliard eur, kterou summit potvrdil.
V sázce jsou vyšší ztráty vojáků
„Z pozice spolehlivého a věrohodného spojence se Česká republika posunula na místo jednoho z nejslabších článků kolektivní obrany,“ hodnotí situaci bývalý velvyslanec Česka při NATO Jiří Šedivý.
Zdůraznil, že zanedbávání výdajů na obranu je dlouhodobé a táhne se už od roku 2005, kdy ČR dosáhla dvou procent HDP naposledy. To je důvod, proč vnitřní dluh armády postupně nabobtnal na astronomických 750 miliard korun. Zásadní propad přinesly roky 2006 až 2015, pak nastalo mírné zlepšení. Byla to reakce na společnou dohodu na summitu NATO ve Walesu.
„Vojsko má významnou mezeru v materiálním vybavení,“ píše se v červnové analýze Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd UK. Podle jejích autorů se úroveň výdajů na obranu za bývalého Československa i ČSSR většinou pohybovala kolem tří procent HDP. „Období nízkých výdajů lze historicky srovnat jen s dvacátými lety minulého století,“ uvádějí.
I když ostatní evropští členové aliance na tom byli také nevalně, posledních pět až šest let především Polsko, Pobaltí, Finsko, Švédsko nebo Německo armádní rozpočty výrazně posilují.
„Dlouhodobé zanedbávání výdajů na obranu se nevyhnutelně promítá do nedostatečné bojeschopnosti české armády. To by v případě konfliktu znamenalo, že naši vojáci budou vystaveni vyššímu riziku ztrát,“ upozornil Šedivý.
Dánsko škrtá, Polsko se zadlužuje
Součástí takzvaného mandátu, tedy podrobného scénáře, jak ho vláda na summitu prezentovala, je výhled hospodaření rezortu obrany do roku 2035. Právě do poloviny příští dekády mají čistě armádní výdaje všech členů NATO dosáhnout 3,5 procenta HDP, jak si aliance odklepla už loni v Haagu.
Podle informací e15 představil Babišův kabinet v Ankaře plán, podle něhož bude Česko do roku 2030 vynakládat na obranu stále jen dvě procenta HDP. A teprve v dalších letech má zamířit ke 3,5 procenta. Tato vize, která překračuje volební období vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, však není podepřena konkrétními opatřeními, která by stamiliardy korun zajistila.
Jiné země už peníze nalezly. Například Dánsko seškrtalo prostředky jiným státním složkám a posílá je vojsku. Polsko se vydalo cestou vyššího zadlužení, z evropského programu SAFE (Strategic Technologies for Europe Platform) si na posílení východního křídla aliance půjčí téměř 44 miliard eur. A Estonsko kvůli zhoršené bezpečnostní situaci sáhlo k nepopulárnímu nárůstu daní.
Babišův kabinet zatím tápe. Zvažuje úplné nebo částečné prodeje některých strategicky důležitých státních firem, jako je výrobce střelných a bezdýmných prachů Explosia nebo Letiště Praha. Tyto jednorázové výnosy by však pokryly jen premiérem slíbené navýšení výdajů na obranu v příštím roce.
O tom, že si armáda polepší o 36 miliard korun, se Babiš zmínil těsně před summitem NATO. Šéf rezortu obrany Jaromír Zůna (za SPD) ještě v polovině června netušil, kolik dostane. „Máme variantní rozpočet pro situace, kdy by bylo hodně dobře, pouze dobře nebo případně nedobře,“ řekl e15 Zůna.
Podle ministra bude záležet na vývoji HDP, a především na výsledku diskuse o konečné podobě státního rozpočtu, jehož součástí je vždy výhled na další dva roky.
Ani Motoristé neví, jak to s výdaji na obranu v dalších letech bude. „Věřím, že v příštím roce dá Česko na obranu dvě procenta HDP. A pak uvidíme,“ uvedl ve středu v ČT ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.
