Halda Heřmanice v Ostravě nezíská miliardový sarkofág, město nahraje státnímu podniku Diamo
- Sarkofág, který plánoval státní podnik Diamo, se na haldě Heřmanice v Ostravě stavět nebude.
- Sanace haldy bude pokračovat zejména budováním vzdušných oddělovacích stěn.
- Ostrava chystá kvůli haldě změnu územního plánu.
Dlouhodobě problematická halda Heřmanice se nově stane místem „veřejného zájmu“, a tedy místem pro stavby a infrastrukturu sloužící k ochraně obyvatel před termickou aktivitou milionů tun černouhelné hlušiny. Pro režim fungování kohokoliv na haldě to znamená zásadní změnu poté, co se v úterý zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, státního podniku Diamo, města Ostravy, Moravskoslezského kraje či společnosti OKK Koksovny shodli, že sanace haldy bude pokračovat zejména budováním vzdušných oddělovacích stěn, nikoli tedy pomocí sarkofágu, jehož stavba měla podle dřívějších informací trvat zhruba deset let a stát minimálně 2,3 miliardy korun.
Změnou územního plánu se především otevírá velké pole působnosti státnímu podniku Diamo. Ten je zodpovědný za sanaci území a je také majitelem zhruba poloviny pozemků na haldě. Druhou půlku vlastnila nejdříve společnost Asental Land, pak Cresco & finance, propojená s Ostravskou těžební. V této chvíli jsou vlastníkem ostravské OKK Koksovny. Se všemi zmíněnými vlastníky má státní podnik Diamo problém. S Asentalem se státní podnik nedohodl na koupi pozemků. Cresco a Ostravská těžební si pozemky koupily a pak požadovaly od Diama vyšší kupní cenu. Soud o pozemky proti Diamu vyhrály a k tomu žalují státní podnik o minimálně 1,2 miliardy korun bez příslušenství.
OKK Koksovny se s Ostravskou těžební a Crescem dohodly, pozemky na haldě koupily a přidávají k jejich nárokům na stát další miliardy. Konečný účet soukromého sektoru vůči státu může podle veřejně dostupných zdrojů a vyjádření až desetinásobně převýšit dvě miliardy korun.
Do této situace vstupuje město Ostrava, v tuto chvíli jako svého druhu arbitr celého řešení. Pokud v současné době navrhovaná změna územního plánu města projde zastupitelstvem a asi není důvod, aby neprošla, bude Ostrava spojencem Diama. Za tento počin bude město očekávat, že se státní podnik významně posune v projektu celkové sanace a rekultivace heřmanické haldy.
Ve hře je i vyvlastnění pozemků
Jakým způsobem, za vynaložení jakých prostředků a s jak velkou mírou kooperace se státem chce Ostrava postupovat, zatím není zřejmé. Ve hře je dokonce i vyvlastnění pozemků, které nyní drží OKK Koksovny. To by kladlo další finanční nároky na státní rozpočet. Ostrava k tomu otevírá dveře, ale neříká, jestli si v tom rozumí se státem, nebo mu jen hází pomyslnou rukavici. Nepřehledné jsou i komentáře zástupců Ostravy k tomu, co očekává od státního podniku Diamo. Na jedné straně zaznívá výrazná kritika Diama, na straně druhé město velkoryse otevírá prostor pro zrychlení postupu státního podniku.
Halda Heřmanice
Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru. Halda uvnitř hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace, která začala více než před 20 lety, je pozastavená. Kvůli haldě už vzniklo několik sporů. Diamo, které má na starosti zahlazování následků hornické činnosti, provozuje odval od roku 2002.
Česká inspekce životního prostředí zkoumá, jestli první oddělovací stěna, budovaná v letech 2014 až 2022, neprohoří a je ze správného normovaného materiálu. Do oddělovací vzdušné stěny přitom kdekdo vrtá a hloubí sondy. Nikoli obrazně, ale skutečně. Existuje už 80 vrtů a sond – rozumějme více či méně utěsněných děr – do stěny. Vypadá už doslova jako ementál. Pokud statutární město Ostrava míní spolupracovat se státním podnikem Diamo, bylo by dobré, aby si vymohlo, že další zásahy do oddělovací vzdušné stěny už se konat nebudou.
Provrtané a prohrabané dílo
Už současných 80 technických zásahů do oddělovací stěny je zřejmě rekord. V České republice patrně neexistuje obdobný příklad takto „provrtaného a prohrabaného“ technického díla. Jsou jistě místa, která jsou „provrtanější“ – například místa sanace chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem nebo území havárie benzenu v Hustopečích nad Bečvou – to jsou však případy jiného druhu. Jedná se o sanace ekologických havárií na podzemních vodách s nutností jejich intenzivního čerpání.
Je pravděpodobné, že při vysokém atmosférickém tlaku je „ementálová“ oddělovací stěna na heřmanické haldě sycena vzduchem a kyslíkem podporujícím hoření. Jinak to být nemůže. Projednávanou změnou územního plánu a jejím přijetím se tedy otevře nová, snad úspěšnější etapa sanace haldy Heřmanice.
Autor je konzultant v oboru ochrana životního prostředí v průmyslu, bývalý první náměstek primátora Ostravy a také poradce tří ministrů životního prostředí.
