Hloupnou nám vysokoškoláci? Inflace ve známkování postihla i prestižní univerzity

Vyspělé ekonomiky trápí klesající úroveň vzdělání studentů. Univerzity však potřebují příjmy ze školného, takže si nemohou moc vybírat a posílají na trh práce čím dál víc nedostatečně připravených absolventů. 

Podle studií přicházejí mladí lidé na vysokou školu často s nedostačujícími znalostmi matematiky, mají problémy s dlouhými texty, abstraktním myšlením a udržením pozornosti.

Kalifornské univerzitě v San Diegu například prudce narostl počet nově přijatých studentů, jejichž matematické dovednosti nedosahují ani úrovně 14letých žáků. V loňském roce se to týkalo už jednoho z osmi studentů – 30krát více než v roce 2020 –, přičemž každý dvanáctý nedosahoval ani úrovně základní školy. Také nejprestižnější britské univerzity už začaly přijímat více maturantů s průměrnými výsledky. 

Dokonce i slavná Harvardova univerzita omezila objem povinné četby, vyřadila některé náročné texty a nahradila romány povídkami kvůli neschopnosti žáků soustředit se na delší čtení. Zároveň ale její studenti získávají čím dál lepší známky. Nejvyšší hodnocení „A“ se tam stalo takřka normálem: v roce 2005 tvořilo necelou čtvrtinu všech známek, v roce 2015 už představovalo 40 procent, a v roce 2025 dokonce přes 60 procent. 

Devalvace vysokoškolských diplomů snižuje efektivitu a má reálné dopady na růst nejvyspělejších světových ekonomik, kde univerzitní titul tradičně signalizoval nabyté znalosti, disciplínu a základní dovednosti potřebné na trhu práce. Toho zaměstnavatelé využívali k výběru talentů. V momentě, kdy univerzity snižují standardy nebo udělují nejvyšší známky příliš velkoryse, však tento signál slábne a diplom je méně spolehlivý ukazatel toho, co absolvent skutečně dokáže. Tratí na tom nejen dobří studenti, ale i zaměstnavatelé, jimž rostou náklady na hledání vhodných uchazečů. 

Podle průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023 jsou upadající znalosti u vysokoškoláků široce rozšířený problém, který se navíc stále zhoršuje. S výjimkou Finska se gramotnost dospělých s vysokoškolským vzděláním ve vyspělých zemích za posledních deset let převážně horšila – například v Polsku a Litvě velmi výrazně. 

Stejná data analyzovaná časopisem The Economist ukazují, že přibližně osm procent vysokoškolských studentů ze zkoumaných rozvinutých zemí – dvojnásobek oproti průzkumu před deseti lety – dosáhlo čtenářské gramotnosti desetiletého dítěte. Podobný výsledek byl zaznamenán také u matematických schopností. Mezi zeměmi jsou přitom poměrně značné rozdíly: zatímco v Singapuru, Velké Británii či Kanadě jsou na tom studenti lépe, naopak v Izraeli, Spojených státech či Itálii jich má téměř pětina problémy s matematikou na úrovni páté třídy základní školy.

Z o pár let starší analýzy OECD vyplývá, že dovednosti absolventů přestávají odpovídat pracovnímu prostředí 21. století, paradoxně nejvíce v obecných dovednostech, jako je řešení problémů, komunikace, kreativita a kritické myšlení.

Jak se bránit?

Univerzity se tento trend snaží zvrátit speciálními kurzy či doučováním. Jejich možnosti jsou však omezené. Například Kalifornská univerzita, která výrazně podporuje studenty z chudších poměrů, zdůrazňuje, že může pomoci pouze určitému počtu studentů, a to ještě pouze v případech, kdy nedostatky v přípravě nejsou obrovské. 

V květnu více než 1400 pedagogů této instituce podepsalo otevřený dopis navrhující obnovení kontroly nad vstupní úrovní matematických dovedností studentů. Chtějí především znovu zavést povinné testy, jež byly v době covidové pandemie zrušeny.  

Ve stejném měsíci si harvardští akademici odhlasovali zavedení přibližně 20procentního limitu pro známky A. Chtějí tak zvrátit desetiletí trvající inflaci známek, která podle nich snižuje hodnotu špičkových akademických výsledků této věhlasné univerzity.

Reformy mají „obnovit integritu našeho systému hodnocení a vrátit akademickou kulturu vysoké školy do stavu, v jakém byla v nedávné minulosti“, řekla listu The Guardian děkanka pro bakalářské studium na Harvardu Amanda Claybaughová. 

Úpadek dovedností

Zhoršující se připravenost studentů na vysokoškolská studia souvisí podle zprávy Kalifornské univerzity v San Diegu s několika faktory: narušením výuky během covidové pandemie, zrušením standardizovaných testů, inflací známek na nižších stupních vzdělání a vyšším počtem přijatých studentů z méně movitých škol.

Univerzity tak do značné míry přebírají problém, který vzniká už dříve než na střední škole. Mezinárodní šetření OECD PISA, jež každé tři roky hodnotí dovednosti 15letých žáků v matematice, čtení a přírodních vědách, zaznamenalo v roce 2022 výrazné zhoršení výsledků v matematice i ve čtení.

Podobně ve Spojených státech testy NAEP z roku 2024 ukázaly, že žáci dvanáctého ročníku dosáhli v matematice i čtení slabších výsledků než v roce 2019. Čtenářské skóre bylo navíc o deset bodů nižší než při prvním srovnatelném měření v roce 1992.

Pro univerzity to představuje velké dilema. Pokud chtějí udržet počty studentů, své příjmy a politicky žádoucí širší přístup ke vzdělání, musejí přijímat i část uchazečů, kteří by dříve na náročnější studium nebyli připraveni. Otázkou pak je, zda jim dokážou mezery skutečně pomoci dohnat, nebo jestli pouze sníží laťku tak, aby systém dál hladce produkoval absolventy.

Umělá inteligence: dar, nebo prokletí?

Umělá inteligence činí situaci ještě nepřehlednější. Studenti totiž stojí před stejným problémem jako celá společnost: jak AI svěřit pouze rutinní úkoly, z nichž se nemohou učit a které výrazně zvýší jejich produktivitu. Té však lze dosáhnout jen tehdy, když se věcem rozumí.  

Dokud studenti využívají umělou inteligenci k analýze dat, testování hypotéz, porovnávání argumentů či ladění kódu, může jim s učením pomoci. Problém je v tom, když ji používají na shrnutí knihy, kterou nečetli, či napsání eseje na téma, jemuž nerozumějí. 

Pokud mají univerzity ověřovat, zda student látku zvládl a umí argumentovat a samostatně myslet, musejí se více zaměřit na zkoušení. Teprve to lépe prověří jeho porozumění a schopnost obhájit vlastní řešení.

Na školách, jejichž hlavním cílem je udržet si co nejvyšší počet studentů a absolventů, však bude AI využívána hlavně k tomu, aby kamuflovala pokles nároků. Diplomy z takových univerzit pak už nebudou tím, čím bývaly.