Inflace v eurozóně klesla na dvě procenta. ECB si dává pauzu, sazby možná znovu klesnou až v září
Inflace v eurozóně v červnu dosáhla dvouprocentního cíle Evropské centrální banky. V posledních měsících výrazně zpomalil i cenový růst ve službách, který dříve vzbuzoval obavy. Směrem dolů se posunula i inflační očekávání v horizontu jednoho a tří let. Za druhé čtvrtletí je inflace plně v souladu s prognózou ECB, která si tak se snižováním úrokových sazeb může podle našeho názoru dát pauzu.
V nadcházejících měsících bude inflace dále ubírat na tempu, aby se v prvním čtvrtletí příštího roku dostala v meziročním srovnání až na 1,5 procenta. Zde v průměru setrvá i ve zbytku příštího roku. Za tímto vývojem by měly stát především nižší ceny energií, posilující kurz eura vůči dolaru a nižší mzdový růst v kombinaci s rostoucí produktivitou. Zároveň ale existuje i řada rizikových faktorů, které působí ve směru vyšší inflace. Patří mezi ně především obchodní války, geopolitická nejistota, sucho v severských zemích a s tím spojená nižší úroda.
V důsledku inflačního vývoje a obav o hospodářský růst ECB podle prognózy Komerční banky sníží sazby ještě jednou, a to v září letošního roku. Tím by se depozitní sazba dostala na úroveň 1,75 procenta. Pokud by však Evropská unie přišla s odvetnými celními opatřeními, byla by ECB s dalším uvolňováním měnových podmínek pravděpodobně opatrnější.
Ve střednědobém horizontu s kolegy očekáváme, že nepříznivý demografický vývoj bude vytvářet tlak na mzdový růst, což se společně s oživením spotřebitelské poptávky odrazí v akceleraci inflace. Vliv sehraje i výrazný fiskální impulz v Německu a uvolněnější fiskální politika v rámci celé EU.
Centrální banka tak podle našeho odhadu na konci příštího roku začne sazby opět zvyšovat. Celkově očekáváme dvojí utažení měnových podmínek, a to v závěru roku 2026 a v první polovině roku 2027, čímž by se depozitní sazba měla dostat na úroveň 2,25 procenta, kde setrvá.
