Otázky a odpovědi: Babiš se vzdává Agrofertu, co opravdu znamená „slepý fond“?

Budoucí premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš překvapil a přinesl poměrně radikální řešení svého střetu zájmů, o který ho žádal prezident Petr Pavel jako podmínku toho, aby ho jmenoval premiérem. „Vzdám se Agrofertu,“ prohlásil Babiš v úvodu videa na sociální síti Instagram.

Řešením má být „trustová struktura“, která mu má nadobro a nevratně odepřít jakýkoliv přímý vliv na holding Agrofert. On ani nikdo z jeho blízkých nemá v budoucnu mít šanci jakkoliv ovlivnit fungování holdingu. Děti ho dostanou do vlastnictví až po Babišově smrti. Co to přesně znamená a jak to bude v praxi fungovat? Odpovídáme na základní otázky týkající se slepého fondu a Agrofertu.

Co je to blind trust neboli slepý svěřenský fond?

Jednou z variant svěřenského fondu je „slepý svěřenský fond“ (blind trust), který se vyznačuje úplnou nezávislostí na zakladateli, který nemá informace o konkrétním složení portfolia ani o jednotlivých rozhodnutích správce. Tento nástroj je běžně používaný v zahraničí pro správu majetku, avšak české právo tuto formu nedefinuje. 

Andrej Babiš ve videu však konkrétně mluví pouze o „trustové struktuře“, kam má v plánu akcie Agrofertu přesunout. Není tak jisté, zda se bude jednat o typický „slepý svěřenský fond“ tak, jak je známý ve světě. 

Jaká má být nová role Andreje Babiše?

Odpověď na tuto otázku se odvíjí od toho, o jaký fond se přesně bude jednat a zda Babiš využije české právní prostředí, kde slepý svěřenský fond prakticky neexistuje - a jednalo by se tak o jeho variantu -, nebo využije nějaký zahraniční blind trust, který má jasná pravidla. 

Babiš nicméně hovoří o „trustové struktuře“ a je tak možné, že bude mít nadále přehled o fondu, což znamená, že bude vědět, jaké aktivity správce provádí - například jaké minoritní akcie kupuje nebo prodává -, ale nebude to moci nijak přímo ovlivňovat.

Bude mít Babiš na Agrofert nadále vliv?

Přímý vliv by na Agrofert mít neměl. To tato varianta skutečně řeší. Nadále ho však bude zajímat, zda se Agrofertu daří kvůli jeho dětem, které Agrofert po jeho smrti mají zdědit. Sám však ve videu prohlásil, že s Agrofertem nebude v žádném kontaktu a nebude s ním mít nic společného.

„Správcem ani protektorem nebude nikdo z rodinných příslušníků ani jinak spojený se mnou či Agrofertem. Pravidla statutu fondu a osoba správce fondu zajistí, abych neměl v budoucnu z firmy žádný prospěch. Nebudu beneficientem ani konečným vlastníkem. Vliv nebudou mít ani děti či manželka a nebudou čerpat žádný prospěch,“ uvedl Babiš ve videu na Instagramu. 

Opravdu se Babiš Agrofertu vzdá?

To je klíčová otázka, na kterou zatím není jasná odpověď. Je možné, že si Babiš nějaká zadní vrátka může nechat a tím prolomit nevratnost, o které mluví. Přesněji řečeno, jestli neexistují kromě smlouvy o vložení do fondu nějaké skryté dodatky. To by pak celé nevratné vzdání se majetku popíralo. Takové podmínky nebývají výjimkou a trustové právo s nimi velmi často pracuje. 

Skrytým dodatkům se říká „side letters“. Velmi často se v nich řeší výjimky, kdy a za jakých okolností vlastník může disponovat s některými částmi svého majetku. 

Pokud však Babiš splní vše tak, jak uvedl, mělo by se jednat o dostatečná opatření. „Pokud budou skutečně nastavena jako neodvolatelná a pokud Andrej Babiš nebude mít žádnou možnost ovlivňovat správce nebo protektora, lze předpokládat, že by to mohlo formálně vyhovět požadavkům zákona o střetu zájmů, minimálně v oné dotační úrovni zákona,“ uvedla Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Jak se liší slepý fond od svěřenského fondu?

„Slepé fondy“ využívají politici k řešení střetu zájmů třeba ve Spojených státech nebo Velké Británii. Je to nejtvrdší forma, jak si udržet odstup od svého majetku kvůli střetu zájmů a zároveň ho neprodávat. Je to zásadní rozdíl proti svěřenským fondům, které využil Andrej Babiš v průběhu svého prvního mandátu, kdy je fakticky kontrolovali jeho právníci a manželka Monika. 

České právo ale „slepý fond“ nezná. Takže základní otázka na Andreje Babiše je, do jakého fondu Angrofert skutečně vloží. Zda sám nějaký vytvoří v prostředí českého práva, nebo Agrogert vloží do existujícího zahraničního fondu. Až pak bude možné vše ověřit.

Podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity by bylo pro Babiše jednodušší fond založit podle jiného než českého práva. „Byť lze i podle českého práva upravit řadu věcí nad rámec zákonné úpravy, zdá se, že představené řešení spíše odpovídá některé z common-law jurisdikcí, které mají pro takové struktury ustálenou praxi,“ uvedla. Bude tak přehlednější i jednodušší tuto strukturu založit podle cizího práva, míní.

Slepý fond v českém právním prostředí?

Český právní řád explicitně neumožňuje zřízení „slepého“ svěřenského fondu, ale ani tomu přímo nebrání. Teoreticky tedy může být takový fond založen, vzhledem k široké autonomii zakladatelů.

Pro to, aby fond splňoval charakteristiku „sleposti“, by musel být nastaven tak, že zakladatel by neměl žádný vliv na spravovaný majetek, neměl by přehled o jeho správě a nebyl by oprávněn vykonávat další funkce, jako je například volba nebo odvolání správce fondu, nebo rozhodnutí o jeho zrušení.

Zakladatel by se také musel vzdát takzvaných dohledových práv, která jsou mu podle zákona běžně přiznána. Někteří odborníci tvrdí, že vzdání se těchto práv není možné, což vede k názoru, že zřízení „slepého“ fondu v českém právním prostředí je neproveditelné.

Musí to být nevratné?

Zda se jedná o nevratný krok, je otázkou konkrétní konstrukce fondu. Babiš zatím ve svém videu na Instagramu jasně uvedl, že „se o neodvolatelný krok opravdu jedná“. „Akcie Agrofertu se mi již nikdy nevrátí, ani po mém odchodu z politiky,“ řekl.

Jaká je trustová struktura? 

Správce fondu

Člověk zcela nezávislý na skutečném vlastníkovi firmy, která je do fondu vložena. Správce se stará o prosperitu fondu. V jeho kompetenci je například prodej nebo nákup minoritních akcií. Další kompetence závisí na pravidlech daného fondu.

„Pravidla fungování obsažená ve statutu fondu a osoba správce svěřenského fondu zajistí nezávislou správu akcií Agrofertu a vyloučí, že bych měl z akcií Agrofertu v budoucnosti jakýkoliv prospěch,“ uvedl Babiš ve videu. 

Protektor

Jeho role zahrnuje kontrolu rozhodnutí správce, dohled nad investiční strategií, plněním zákonných povinností a může mít i pravomoc správce odvolat a jmenovat nového. V případě „slepého fondu“ se musí jednat o osobu, která je naprosto nezávislá na správci fondu, zakladateli či vlastníkovi. 

„Podmínkou je, že správcem ani protektorem nebude žádný rodinný příslušník, ani osoba jakkoliv spojená s holdingem Agrofert či jinak na něm nebo na mě finančně závislá osoba,“ prohlásil Babiš v citovaném videu. 

Beneficient

Osoba, která má nárok na výplatu zisku nebo majetku fondu.

„Nebudu beneficientem, ani konečným vlastníkem,“ tvrdil Babiš. 

Zakladatel fondu

Zakladatel „slepého fondu“ nesmí dávat žádné pokyny, ovlivňovat rozhodování, vědět k jakým transakcím dojde a ani si nesmí majetek vzít zpět.

Sám Babiš o zakladateli fondu hovoří jako o nezávislé osobě zabývající se vytvářením struktur. Tím naznačil, že on sám fond zakládat nebude. 

Kdo určí správce fondu?

O jaký fond se bude jednat a kdo ho založí, či zda bude v zahraničí, zatím není jasno. Jediné informace, z kterých lze čerpat, je krátké Babišovo prohlášení na sociálních sítích. Tam zmiňuje, že trustová struktura s akciemi Agrofertu bude řízena nezávislým správcem, který bude pod dohledem protektora.

Kde bude fond registrován, kdo bude jeho správcem a jaký bude jeho právní status, stále není jasné. Také není jisté, zda se tyto detaily dostanou na veřejnost.

Kam půjdou zisky Agrofertu?

Běžná praxe je, že dividendy a zisky se opět vrací do fondu a správce rozhodne o jejich dalším využití v rámci fondu. Babiš uvedl, že on ani jeho rodina z Agrofertu benefitovat nebudou.

Co je to střet zájmů?

Střet zájmů je vážný problém, který nastává, když osobní majetkové zájmy veřejného činitele mohou ovlivnit jeho práci ve veřejné funkci. Podle českého zákona o střetu zájmů se veřejný funkcionář musí vyhnout jakémukoli jednání, které by mohlo být ovlivněno jeho osobními zájmy. Osobním zájmem se rozumí jakýkoli prospěch pro něj samotného, jeho blízké nebo pro organizace, které kontroluje, pokud nejde o obecný prospěch, který je dostupný všem.

Střet zájmů je problematický, protože ohrožuje nestrannost rozhodování a snižuje důvěru ve veřejnou správu. Když osobní zájem zasahuje do rozhodování, které má sloužit veřejnému dobru, je nutné takovému jednání předcházet.

Kdo teď řídí Agrofert?

Není jasné, jak moc se Babiš na řízení Agrofertu v současné době podílí. Současným předsedou Agrofertu je Zbyněk Průša, který je Babišovi velmi blízký. Stejně tak členové představenstva Petr Cingr, Petra Procházková nebo právník ALexej Bílek. Výkonným ředitelem je Josef Mráz. 

Kdo zdědí Agrofert?

„S ohledem na můj věk a potřebu uspořádání svých majetkových poměrů chci zajistit předvídatelné mezigenerační předání Agrofertu. Ten mé děti získají až po mé smrti,“ uvedl Babiš.

Andrej Babiš má čtyři děti. Není však jasné, jaký podíl komu připadne. 

Co udělá Babiš s majetkem mimo Agrofert?

Ostatní majetek Babiše mimo Agrofert je sdružen ve společnosti Imoba (Investice Moniky Babišové), která patří do dalšího Babišova holdingu SynBiol, kde jsou například nemovitosti. I na ně Andrej Babiš v  minulosti čerpal dotace. 

Další Babišův majetek spravuje investiční fond Hartenberg, který mu vede finančník Jozef Janov. Mimo Agrofert je i firma FutureLife, která provozuje třeba kliniky na umělé oplodnění a má další investice ve zdravotnictví. Sem plynou veřejné peníze z pojištění, jejichž směřování Babišova vláda přitom také zásadně ovlivňuje.

Jak Babiš vyřeší tento možný střet zájmů není zatím jasné. Babiš se zatím vyjádřil pouze k holdingu Agrofert. 

Co všechno obsahuje holding Agrofert?

Babišův holding Agrofert patří k největším firmám a největším zaměstnavatelům v Česku. Věnuje se především zemědělství a potravinářství, je druhým největším tuzemským chemickým koncernem, významným evropským výrobcem dusíkatých hnojiv a koncernu náleží také třetí příčka mezi největšími tuzemskými exportéry.

Zaměstnává 31 tisíc lidí, z toho dvě třetiny v Česku. Do holdingu patří například chemička DEZA, známá z kauzy otravy řeky Bečvy. V potravinářství jde například o firmu Kostelecké uzeniny nebo Vodňanské kuře, ale také značky jako Olma, Odkolek či pekárny Penam. Právě tato firma musela vracet stomilionovou dotaci na inovativní linku na toustový chléb.

Agrofert je ale rozkročený i do zahraničí, podniká na Slovensku, v Maďarsku či v Německu.

Aktualizováno

PŘEHLEDNĚ: Babiš představil nové ministry, Motoristé na poslední chvíli překvapili změnou

Volby