Komentář Petra Peška: Ustrnulý odpor

Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží

Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží Zdroj: Zbyněk Pecák

Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží
Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží
Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží
Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží
Prosincová demonstrace Milionu chvilek proti Andreji babišovi na Václavském náměstí a Hlavním nádraží
6
Fotogalerie

Další velká protibabišovská demonstrace na Václavském náměstí. Ale nejspíš opět bez většího efektu. Opozice se hádá mezi sebou, navíc se o slovo hlásí třetí síly. Průzkumy veřejného mínění vydávají nejednoznačná poselství o kondici stran, jasná je snad jen suverénní dominance hnutí ANO. Andrej Babiš může v klidu spát. Prozatím.

Premiér by přitom skutečně měl být pod silným tlakem. Na krku má obnovené trestní stíhání, jeden nepříjemný audit o dotacích z EU je na stole a další za dveřmi. V ulicích desetitisíce odpůrců. Jenže stačí už jen pohled na demonstrace a jejich vyznění.

Úterní akce byla sice méně početná než dřívější masová shromáždění na Letné, a navíc byla mediálně upozaděná tragédií v Ostravě, ale i desítky tisíc lidí v centru metropole dokázaly vytvořit viditelnou kulisu. Jenže na protestech je zjevná jistá únava a bezvýchodnost. Završení akce na hlavním nádraží to sotva zachránilo. Protesty se stávají stále stejnějšími.

Možností by mohla být radikalizace, obležení Úřadu vlády například, což by ale zase mohlo mnohé premiérovy odpůrce odradit. Protesty nejspíš narazily na svůj vrchol. Víc než odrazovým můstkem ostatně ani být nemohly. 

Tím hlavním nositelem změny by měla být parlamentní opozice. Jenže zvláště u té „demokratické“ (mimochodem Andrej Babiš z toho udělal už téměř sprosté slovo) je podobně jako u demonstrantů cítit jisté zacyklení a únava. A opakující se argumenty – jakkoli nezřídka pravdivé – zjevně přestávají zabírat. A premiérovi příznivci se vůči nim stávají imunními. Dotace byly možná zneužívány, ale co už, byly to nějaké peníze z té divné EU. Babiš lže? Každý říká něco jiného, jak se v tom vyznat. Ovládá Agrofert? No a co, aspoň dává lidem práci. Zapletl se s StB? Kdo ví, jak to bylo. Byl v KSČ? Těch bylo. A stejně navíc protestují hlavně zpovykaní Pražáci.

Do toho přicházejí hádky v řadách opozice. V posledních dnech největší mediální pozornost přitáhly přestřelky mezi Piráty a TOP 09, ale latentní nevraživost panuje i mezi dalšími stranami. Průzkumy střídavě posílají menší z nich pod pětiprocentní hranici, divoce osciluje i podpora ostatních od ČSSD přes SPD a KSČM po Trikolóru. ODS a Piráti se střídají na stříbrné pozici, ale jasný trhák se jim nedaří. Kombinace volební aritmetiky a řevnivosti nyní v podstatě vylučuje vládu bez ANO.

Pro antibabišovské síly to není lehká situace. Vánoce pro ně budou nejen svátky klidu, ale i politického přemýšlení.