Válka na Ukrajině Green deal nepohřbila. Evropská unie naopak plánuje šlápnout na plyn udržitelnosti ještě více. Apetit po ekologicky šetrném financování poroste nejspíš i u českých domácností. Ruská agrese patrně zvýší oblibu například zelených hypoték.
Události z konce února zasáhly jistě každého z nás. Datum 24.2.2022 se zařadí do skupiny dějinných zvratů jako bylo 11.9.2001. Všichni si asi budeme po zbytek života pamatovat, kde jsme se v té době zrovna nacházeli.
A mnozí se také nepřestávají ptát, nakolik ukrajinská tragédie mění dosavadní priority. Hlavně ty, které považujeme za správné a různě se jimi zabýváme. Vynucené přehodnocování se nevyhnulo ani oblasti ESG. Vynořil se totiž otazník nad dalším osudem ekologických ambicí EU.
Zelená dohoda, klimatický balíček Fit for 55, „zelená“ taxonomie – odloží se nyní tyto politiky? Nebo dokonce úplně zruší? Takovéto pochybnosti přepadly těsně po invazi i mě. „Green deal je mrtvý!“, hlásali někteří až s jásotem. Ekologie si prý nezasloužila upřednostnit ani v minulosti, natož teď.
Plán Česka při odstavení dodávek plynu
Tento způsob uvažování vystihl dobře známý snímek K zemi hleď! Upozorňuje na hrozbu, která je ale postupná a málo viditelná, a proto ji společnost nepovažuje za vážný problém, který vyžaduje změnu chování již dnes, a navíc v našem každodenním životě.
Vnímání naléhavosti klimatických hrozeb a boje proti nim oslabuje právě to, že dopady většinou nejsou bezprostřední, ale projevují se postupně v delším časovém horizontu. Když si státy dávají emisní závazky k roku 2050, mnozí namítají: „Bůhví, co v té době bude!“ „Umíme vůbec vědecky takto vzdálenou budoucnost správně předpovídat? Vždyť nyní stěží odhadneme inflaci nebo růst HDP v příštím čtvrtletí!“
Ozeleněním proti Putinovi
Po zhruba dvou měsících od počátku invaze je ale jasné, že Green deal pod stůl nespadne. Naopak, EU hodlá přitlačit na pilu. Posun k uhlíkové neutralitě kontinentu totiž prospěje nejen klimatu, ale navíc sníží evropskou energetickou závislost na Rusku.
Každý z nás teď stojí před otázkou, nakolik vhodné energetické zdroje využívá jeho současná nebo budoucí nemovitost. Jsou dostatečně autonomní a udržitelné jako solární panely, tepelná čerpadla či kogenerační jednotky? Stejná otázka míří i na řidiče. Jezdí nebo plánují jezdit elektromobily nabíjenými převážně z autonomních zdrojů? Aby ulevili klimatu, ale i své peněžence, neboť je nezasáhne rozkolísanost a nepředvídatelnost cen fosilních paliv.
Pro český bankovní trh není financování zelených projektů žádnou novinkou, nyní se ale patrně zintenzivní z důvodu zájmu klientů. Zelené, energeticky úsporné hypotéky nalezneme již v nabídce několika bank a některé další jejich zavedení zvažují. Investici do ozelenění vlastního bydlení formou rekonstrukce nebo nové výstavby je možné doplnit stále se rozšiřující podporou z dotačních programů například v rámci Národního plánu obnovy.
Rozšiřuje se i nabídka zelených technologií. Řada inovací je i v českých rukách. Stále větší část byznysu si začíná uvědomovat, že zelené trendy představují i ekonomické příležitosti, nikoli pouze druh CSR.
Ekonomické a hodnotové motivace nejsou u ekologie nutně v rozporu, naopak se často doplňují a vzájemně posilují. Zelené nemovitosti pomáhají zmírňovat málo viditelné klimatické trable, zároveň ale přináší velmi viditelné finanční úspory, také díky vyšší energetické autonomii a šanci predikovat i dlouhodobé náklady na provoz. Na první pohled sobecké individuální počty tak v konečném důsledku přispívají i ke společnému dobru, přesně v duchu známé poučky otce ekonomie Adama Smithe.
Něco tedy Putinovi upřít nelze. Jím deklarované „denacifikace“ Ukrajiny nedosáhne, zaslouží se ale nechtěně o energetickou decentralizaci a diverzifikaci Evropy. Nabízí se proto slovní hříčka, že vedle hypoték amerických máme nyní nově i hypotéky ruské. Tak by se totiž daly překřtít zelené hypotéky, neboť právě Rusko je hybatelem poptávky po nich.
Martin Křivánek, expert KPMG na bankovnictví a ESG