Ministerstvo chrání půdu, není ale jasné před čím, píše o fotovoltaice Martin Abel | e15.cz

Ministerstvo chrání půdu, není ale jasné před čím

Solární parky nad zemědělskou produkcí jsou chytrým využitím prostoru: vyrábějí čistou energii, panely chrání úrodu před povětrnostními podmínkami, snižují odpar vody a tím i nároky na zavlažování. Ilustrační foto.
Solární parky nad zemědělskou produkcí jsou chytrým využitím prostoru: vyrábějí čistou energii, panely chrání úrodu před povětrnostními podmínkami, snižují odpar vody a tím i nároky na zavlažování. Ilustrační foto.
• 
ZDROJ: Shutterstock
Martin Abel

Martin Abel

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zemědělec pod stínem solárního panelu chránícího jeho úrodu – v Česku neexistující obrázek. Proč na území ČR není jediná instalace agrivoltaiky? Problém je na straně ministerstva životního prostředí (MŽP), které nechce řešit složitý legislativní problém. Stovky projektů mezitím leží v šuplících a ladem zůstávají i stovky milionů z evropských peněz. Hlavně ale hrozí výstavba nových solárních parků tam, kde by bylo možné zároveň pěstovat i vyrábět energii.

V čase energetické krize a s tou potravinovou za dveřmi si ale takové plýtvání zdroji nemůžeme dovolit. Solární parky nad zemědělskou produkcí jsou chytrým využitím prostoru: vyrábějí čistou energii, panely chrání úrodu před povětrnostními podmínkami, snižují odpar vody a tím i nároky na zavlažování. Jejich efektivitu potvrdí například francouzští vinaři, kteří měli díky agrivoltaice v horkém létě 2018 větší zisky i chutnější červené víno.

Zemědělcům kromě získání elektřiny z obnovitelného zdroje (která snižuje jejich náklady) pomáhá agrivoltaika vypořádat se s měnícím se klimatem. Podle Českého hydrometeorologického ústavu hrozí jen v zemědělství v důsledku zvýšení globální teploty o dva stupně miliardové škody ročně.

Vědí to i v Bruselu, a proto na agrivoltaiku mohou být čerpány peníze z Modernizačního fondu. Za změnu zákona, který by umožnil její rozvoj v Česku, se staví Ovocnářská unie, Agrární komora nebo Zelinářská unie.

V čem tedy vězí háček? Představte si, že jste zemědělec, který má o agrivoltaiku zájem. Aby vám stavební úřad povolil instalaci, musíte část pozemku odejmout ze zemědělského půdního fondu. Půda v I. a II. třídě ochrany se však zásadně neodjímá.

Pokud máte štěstí a nespadáte mezi 31 procent zemědělců s připravenými projekty, kteří hospodaří právě na takové půdě, čeká vás další překážka – poplatek za odnětí z půdního fondu. Dočasné převedení například tříhektarového pozemku ve třetí třídě z jedné kolonky do druhé vás bude stát asi 120 tisíc korun za každých 10 let. Z velké části vám tak stát sebere to, co by vám na investici poskytl.

Tím to nekončí. Pokud jste část pozemku z fondu vyjmuli, zjistíte, že Státní zemědělský a intervenční fond dotace žadatelům na nezemědělské půdě nevyplácí, i když by podle MZe mohl. To by ale ministerstvo muselo změnit metodiku, uznat, že agrivoltaika není zemědělská plocha, ale netvoří takzvanou díru v původním bloku. Šlo by ovšem o výjimku z výjimky, a tedy o nesystémové řešení.

Můžete tak čerpat dotace na instalaci fotovoltaiky, ale už ne na pěstování zeleniny. Proč tedy vůbec absolvovat administrativní kolečko a stavět dražší a na údržbu náročnější agrivoltaiku, když na nízkobonitní půdě můžete mít solární park a dostávat dotaci 12 tisíc korun za instalovaný kilowatt? Velcí developeři si pro toto řešení již ostatně připravují půdu – obrazně i doslova.

Legislativa, která by řešila administrativní překážky, by musela vyřešit i další otázky: Jak definovat dvojí využití pozemku? Jaké jsou přípustné hodnoty snížení produkce u různých plodin? Které typy kotvení jsou povoleny? Stát ale místo hledání řešení přešlapuje na místě a ignoruje třeba i návrh legislativy vypracovaný autorem tohoto textu.

Česko tak demotivuje inovátorské zemědělce a přichází o potenciál z dvojího využití pozemků. „Chrání“ tisíce hektarů před agrivoltaikou a nechává dveře otevřené obyčejným solárním elektrárnám.

V čase globální klimatické krize bráníme podnikům zavádět v krajině toto mitigační a adaptační opatření, které by pomohlo k energetické soběstačnosti zemědělců. A na vině jsou špatně vedení úředníci státní správy.

Očima guvernéra: Inflace

Video se připravuje ...
Očima guvernéra: Inflace

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video