Německý diář Petra Fischera: Scholzovy kancléřské sny
À propos – Olaf Scholz. Muž, který jako vicekancléř a ministr financí drží v rukách německou státní kasu, je nově designovaným kandidátem vládní sociální demokracie na post německého kancléře. Scholz přitom neuspěl v boji o předsednictví ve své straně, která se podobně jako česká ČSSD zachraňuje před pádem do zapomnění pobytem ve vládní koalici, jejíž popularita neustále klesá.
V loňských evropských volbách nenávist vůči GroKo (Große Koalition) vyplula na povrch tak silně, že se z ní dokonce stalo hlavní téma voleb, a to i kvůli masivní aktivitě mladých youtuberů, kteří se postavili proti politice starých.
Jenže mezitím přišla koronakrize, která GroKo vrátila do hry, a to především díky rychlému růstu preferencí konzervativní unie CDU/CSU. Její volební preference skočily z hranice 30 procent až na dlouho nevídaných 40 procent.
SPD se nic takového nestalo, ale její stabilizace kolem 18 procent v posledních týdnech je po předchozích pádech vlastně velký úspěch. SPD dokonce přeskočila Zelené, kteří se před koronakrizí jevili jako suverénní černí koně voleb v roce 2021.
Do velké míry je to zásluha Olafa Scholze, který by byl podle německého byznysu dokonce lepší kancléř než Angela Merkelová. Scholz je muž středu, vyvažuje i během koronakrize, je zadobře se všemi, každý od něho něco dostane. V průzkumu ho 44 procent lidí označilo za dobrého kandidáta, spokojeny jsou s ním i tři čtvrtiny voličů SPD. Má ale Scholz šanci být kancléřem?
Reálně moc ne. Ví to i sám Scholz, který by se jako umírněný středový politik musel spojit s mnohem radikálnější postkomunistickou levicí a Zelenými, na většinu to ale zatím ani výhledově není. „Politické prostředí se mění, máme šanci, pokud náš volební výsledek bude přes dvacet procent,“ soudí trochu nerealisticky Scholz.
Ano, i v politice mají muži své sny, které se mohou stát skutečností. Zázrakem, samozřejmě.
Autor je spolupracovník redakce
