Pozdní strach z Green Dealu. Povolenky v příštích letech zdraží mnoho věcí

Strach z dopadů zelené politiky do peněženek občanů však nesvírá jen naši vládu. Klíčový dokument Národní plán v oblasti energetiky a klimatu, jenž má dopodrobna popsat, jak se členské země popasují s úkoly ve snižování emisí CO2, předložily do Bruselu k projednání v termínu, který končil 30. června, jen čtyři země: Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Finsko. Ty dohromady produkují jen osm procent evropských emisí, a zejména vzhledem k přírodním podmínkám a struktuře ekonomiky je čekají spíše mírnější dopady.

Česko je na tom s dopady přesně opačně. Podobně jako třeba sousední Slovensko, které ještě nezačalo ani konzultace. Tuzemská panika kolem zdražení pohonných hmot a vytápění má bezesporu svou velmi věcnou podstatu, o níž se začalo v Evropě diskutovat už před několika měsíci.

Zavedení emisních povolenek pro vytápění a dopravu, které prošly kompletním legislativním procesem v EU za účasti našeho bývalého premiéra Babiše i současného předsedy vlády Fialy, tak jak popisujeme v následující části našeho tématu, je momentálně hotovou věcí. A bude velmi těžké na něm něco podstatného změnit. Snad jen posunout začátek jeho platnosti z roku 2027, kdy jsou shodou okolností prezidentské volby ve Francii, na rok další, což ustanovení příslušné směrnice umožňuje.

Přijde zdražení

Zpoplatnění emisí CO2 vznikajících při spalování benzínu a nafty v autech či zemního plynu a uhlí v kamnech a kotlích pochopitelně dopadne na cenu dopravy i vytápění, protože dodavatelé si budou muset kupovat povolenky.

Momentálně nás ani jinou zemi v EU nic nenutí zavádět tyto povolenky do legislativy. V zákonech se ale musí objevit povinnost pro dodavatele těchto energií od příštího roku evidovat prodej a hlásit jeho množství, aby Unie měla data o množství povolenek, jež bude třeba vydat. To by se u nás mělo stát nenápadným přílepkem k zákonu o obnovitelných zdrojích po letních prázdninách.

Povolenky mají fungovat obdobně, jako je tomu v současnosti u elektráren, tepláren a velkých průmyslových podniků. Povolenky vydávají jednotlivé členské státy a obchoduje se s nimi na trhu, jemuž se říká EU ETS. Podle předpokladu snižování emisí pak snižuje objem emitovaných povolenek, které by neměly zlevňovat. Letos se tak ale stalo. Jednak evropské státy potřebovaly rychle peníze z povolenek na dotace v rámci Green Dealu, a navíc kvůli propadu těžkého průmyslu, zejména v Německu, jsou emise podstatně nižší a pohybují se mezi šedesáti a sedm­desáti eury za tunu CO2.

Falešný strop

Podle Evropské komise bude cena nové povolenky na topení a motorová paliva pro začátek pod 45 eury za tunu emisí, což zdraží třeba litr benzínu o dvě padesát a mega­watthodinu plynu o dvě stovky. Obchodovat se bude v odděleném systému EU ETS II. Zda ale cenovka vydrží pod těmi 45 eury až do roku 2030, jak bylo při schvalování slibováno, je otázkou.