Ropný šok vrací zpět noční můru: zvyšování sazeb a konec levných peněz

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Minulý týden přinesl spoustu nových podnětů pro investory v podobě rozhodnutí světových centrálních bankéřů o dalším vývoji měnové politiky, po čemž se do popředí dostal již pravidelný host našeho investičního newsletteru Donald Trump. Ten dal nejdříve Íránu dvoudenní ultimátum, ale když přišel Den D, tak místo vojenských úderů na íránskou energetickou infrastrukturu přišlo jeho odložení, což vyvolalo agresivní rally na akciových trzích a prudký propad ropy. Čeká nás opět zajímavý týden, tak si pojďme zrekapitulovat ten minulý, ať víme, na co být připraveni.

Děkujeme, že nás čtete!

Stručně 📻

Rozvolňování se prozatím odkládá

Uplynulý týden přinesl sérii klíčových zasedání hlavních světových centrálních bank. Ačkoliv instituce jako americký Fed, Evropská centrální banka (ECB), Bank of England (BOE) i Česká národní banka (ČNB) ponechaly své úrokové sazby prozatím beze změny, pod povrchem začíná docházet k tektonickým posunům – eskalace konfliktu na Blízkém východě a s ní spojený ropný šok totiž radikálně ovlivnily investorská očekávání ohledně měnověpolitického vývoje světových ekonomik.

Zatímco ještě před vypuknutím konfliktu trhy předpokládaly, že ECB bude sazby držet na stávající úrovni a Bank of England v roce 2026 přistoupí ke dvěma snížením, současná realita je zcela opačná. Podle dat společnosti LSEG nyní trhy zaceňují zhruba čtyři zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB a Bank of England v průběhu letošního roku.

Situace se dotýká i amerického Fedu. Přestože současný dot-plot stále indikuje po jednom snížení sazeb v letošním i příštím roce, komunikace banky ukázala jasné obavy z přetrvávající inflace, zejména v oblasti služeb. Vzrostl navíc počet členů výboru FOMC, kteří vnímají zvýšená rizika pro inflaci i nezaměstnanost.

Dle nástroje atlantské pobočky Fedu se pravděpodobnost snížení sazeb v letošním roce snížila na 37 procent ze 72 procent na konci roku 2025 a zároveň pravděpodobnost zvýšení sazeb vzrostla na 45 procent z původních 11 procent. Pokud se situace brzy nestabilizuje a ceny energií se udrží na současných maximech delší dobu, nebudou mít centrální bankéři na obou stranách Atlantiku jinou možnost než svoji politiku této realitě přizpůsobit.

Zlato inkasovalo historické ztráty

Cena zlata, které historicky platí za bezpečný přístav v dobách nejistoty, se během pondělního obchodování propadla pod úroveň 4100 dolarů za troyskou unci, což odpovídá téměř 27procentnímu propadu od lednového maxima. Pondělí tak navázalo na sérii z minulého týdne, který byl podle agentury Bloomberg vůbec nejhorším týdnem za posledních 43 let – hodnota žlutého kovu se během něj propadla o více než 10 procent.

Za strmý propad vzácné komodity může podle analytiků kombinace silnějšího dolaru, rostoucích výnosů amerických dluhopisů a přísné rétoriky centrálních bank v rámci dalšího vývoje nastavení měnové politiky.

Ačkoliv zlato část svých ztrát v pondělí mírně umazalo poté, co Donald Trump oznámil pětidenní podmíněný odklad útoků na íránskou infrastrukturu, nálada investorů zůstává nadále pesimistická – podle dat z opčních trhů jsou investoři a obchodníci ochotni platit výrazně více za sázky na pokles ceny než za sázky na její růst.

Podle expertů z  Global Markets trhy kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě stále silněji naceňují hrozbu stagflace, tedy situace, kdy se ekonomický růst zastaví, zatímco inflace roste. Je snadné se v těchto situacích nechat strhnout všeobecnou negativní náladou a vidět pouze ty nejčernější scénáře – pokud však uplatníme klasickou poučku „when in doubt, zoom out“, tak zjistíme, že i přes drastický propad posledních týdnů je zlato za poslední rok výše o 45 procent.

Téma týdne 🗞️

Globální trhy a světová ekonomika zažívají jedny z nejbouřlivějších dnů za poslední roky. Epicentrem současného napětí je Hormuzský průliv, klíčová námořní tepna, kterou Írán v reakci na vojenské údery efektivně uzavřel pro všechny kromě jím schválených plavidel.

Vzhledem k tomu, že tímto průlivem běžně proudí zhruba čtvrtina celosvětového námořního obchodu s ropou a pětina dodávek zkapalněného zemního plynu, vyvolala blokáda okamžitý cenový šok na energetických trzích, který se již promítl do cen pohonných hmot i v České republice. Navigaci v oblasti navíc komplikuje rušení signálu GPS, které má sice sloužit jako obranná strategie proti dronům a raketám, ale podle námořní zpravodajské společnosti Windward zasáhlo narušení již více než tisícovku lodí v Perském zálivu.

Situace se kriticky vyhrotila o víkendu, kdy americký prezident Donald Trump vydal Íránu 48hodinové ultimátum na znovuotevření průlivu. Pokud by Teherán nevyhověl, pohrozil Trump zničujícím bombardováním íránských elektráren. Pondělní ráno tak začínalo ve velmi ponuré náladě – ceny ropy vytrvale stoupaly, akciové futures se propadaly a na trhu se státními dluhopisy probíhal masivní výprodej. Několik minut po pravém poledni však přišel (ne)čekaný zvrat.

Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že plánované vojenské údery o pět dní odkládá, a rozhodnutí odůvodnil tím, že probíhají „produktivní rozhovory ohledně úplného a celkového vyřešení nepřátelství“. I přesto že si trhy již zvykly na takzvaný „TACO“ efekt, kdy prezident vyvolá radikální politikou tržní šok, ale následně ustoupí a svá opatření zmírní, což na trzích vyvolá nejdříve paniku a poté uvolnění a euforii, realitou současných trhů zůstává, že „v dnešní době provádějí analýzu ekonomických a politických zpráv algoritmické systémy, které umějí ve zlomcích vteřiny vyhodnotit jejich obsah a na tomto základě vydat obchodní příkazy v souladu s prohlášením“, jak uvádí analytik finančních trhů Dušan Vaškovic z Roklen24.

Přesně to se pět minut po pravém poledni odehrálo. Jakmile se na obrazovkách objevilo Trumpovo oznámení o odkladu útoků, spustily obchodní algoritmy lavinu nákupních a prodejních příkazů. Cena severomořské ropy Brent se během pouhých několika sekund zřítila z hodnoty přesahující 112 dolarů za barel pod psychologickou hranici 100 dolarů a pondělní seanci nakonec Brent uzavřel níže o 11 procent.

Opačný efekt nastal na akciových trzích, kdy světové akciové indexy zažily během pouhých 15 minut cenový růst, který běžně trvá i několik dní. Nejvíce se situace dotkla německého DAXu, který dočasně vzrostl o 7 procent a japonského indexu Nikkei 225 s nárůstem o 5,3 procent, přičemž americké protějšky nezůstaly pozadu a připsaly si v euforickém okamžiku zhruba 3,5 procenta. Konkrétně byly pozitivně zasaženy hlavně sektory, které jsou nejvíce citlivé na ceny paliv. Hodnota akcií aerolinek United Airlines stoupla o více než 1,2 miliardy dolarů a provozovatelé výletních lodí jako Carnival či Royal Caribbean si připsali zisky přesahující 5 procent.

Přes počáteční euforii se však na trhy začala brzy vkrádat skepse, a to zejména poté, co samotný Írán existenci jakýchkoli probíhajících rozhovorů s americkou administrativou popřel. Mnozí investoři začali pochybovat o tom, zda Trump dokáže konflikt ukončit tak snadno, jako ho začal. Nedůvěra investorů se nakonec projevila i v závěru obchodování, kdy index S&P 500 část svých zisků umazal a uzavřel se ziskem 1,2 procenta. Jak upozorňují analytici, prezidentovo měnící se stanoviska sice trhům kupuje čas, ale zároveň vytváří významnou nejistotu. Bez skutečného příměří je totiž nepravděpodobné, že by se námořní doprava v Hormuzském průlivu v nejbližší době vrátila k normálu

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Zlato má za sebou nejhorší týden od 80. let minulého století. Během pondělního obchodování část ztrát umazalo, ale cenu komodity negativně ovlivňuje růst výnosů státních dluhopisů v důsledku americko-izraelské války proti Íránu. Jan Vávra si pro vás v novém článku připravil komplexní shrnutí aktuální situace na webu e15.

Íránský konflikt zatím nejlépe z dotčených zemí zvládá paradoxně izraelská burza. Při pohledu na oběti konfliktu se na předních příčkách zatím drží Evropa, kde se akcie od února propadly v průměru o zhruba osm procent. Ve vzduchu ovšem visí naděje, že v duchu pragmatismu konflikt relativně brzy skončí a zlověstný tržní vývoj se obrátí. Jaroslav Bukovský v novém článku představuje evropské společnosti, které investoři v posledních týdnech odepsali, což však může představovat příležitost tituly levněji přikoupit – více na webu e15.

Osobnost týdne 👑 Charles T. „Chuck“ Akre (*1941) se narodil a vyrůstal ve Washingtonu D.C. Akreho cesta na vrchol Wall Street nevedla přes tradiční finanční vzdělání, což do značné míry vysvětluje jeho neortodoxní a vysoce racionální pohled na svět investic. Na americké univerzitě začínal jako student medicíny, ale nakonec promoval v oboru anglické literatury. Když v roce 1968 vstoupil do světa cenných papírů jako řadový burzovní makléř u společnosti Johnston, Lemon & Co., neměl o byznysu a principech investování téměř ponětí.

Vše podstatné se naučil jako zarputilý samouk. Hltal investiční literaturu a klíčový vliv na formování jeho uvažování měly zejména knihy od Johna Traina a Thomase Phelpse. Právě tyto texty v něm probudily celoživotní fascinaci složeným úročením, které zcela zásadně ovlivnily jeho budoucí kariéru. V roce 1989, po jednadvaceti letech sbírání zkušeností, založil vlastní firmu Akre Capital Management.

Akre je ve finančním světě nejvíce známý díky své proslulé investiční filozofii, kterou shrnul do metafory takzvané „třínohé dojicí stoličky“. Ta ilustruje myšlenku, že stolička o třech nohách zůstává stabilní i na velmi nerovném povrchu – přesně jako dobré portfolio na turbulentním trhu. Jeho přístup stojí na třech pilířích: hledání výjimečného byznys modelu s vysokou návratností kapitálu, nalezení excelentního a čestného managementu a existenci prostoru pro organické reinvestice.

Aby mohl své myšlenky plně uplatnit, udělal v roce 2000 neobvyklý krok a svou společnost přesunul do klidného venkovského prostředí v Middleburgu ve Virginii, daleko od hektického centra New Yorku. Během své kariéry dovedl své fondy, zejména vlajkový Akre Focus, k mimořádným dlouhodobým výnosům a vybudoval impérium spravující aktiva v hodnotě miliard dolarů.

Sám sebe neřadí mezi tradiční hodnotové či růstové investory, ale označuje se výhradně za investora zaměřeného na složené úročení. Stal se mistrem v „umění neprodávat“ – pokud jsou všechny tři nohy stoličky pevné, dokáže své pozice držet celé dekády. Například akcie pojišťovny Markel Corp držel více než 20 let a k jeho dalším mimořádně úspěšným dlouhodobým sázkám patří tituly jako American Tower či Mastercard.

Po více než půl století stráveném na finančních trzích se Chuck Akre v prosinci roku 2020 rozhodl zčásti odejít do ústraní. Odstoupil z pozice hlavního manažera svého fondu, jehož každodenní řízení předal svému letitému kolegovi a nástupci Johnu Neffovi, avšak z byznysu neodešel úplně, přičemž dodnes působí jako předseda společnosti Akre Capital Management a nadále se dělí o své letité zkušenosti a moudrost se svým týmem i širší investorskou komunitou.

Graf týdne 📊

Graf zobrazuje vývoj akciového indexu S&P 500, výnosů dvouletých amerických státních dluhopisů, zlata, ropy Brent za posledních šest měsíců. Na základě grafu je tedy možné si udělat komplexní obrázek o aktuálním tržním nastavení a dopadu událostí posledních měsíců na jednotlivé třídy aktiv.

Zdroj: Bloomberg

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeju hezký den! Martin Češka